Nad volebními průzkumy je obvykle zbytečné lamentovat. Jsou to v nejlepším případě kvalifikované odhady, ty pečlivě provedené se dokáží přiblížit reálnému stavu, ale nemá smysl se vážněji zabývat jedním konkrétním. Když už, vyplatí se sledovat dlouhodobé trendy a dívat se pokud možno na data od seriózních agentur. Nicméně to, co tento týden předvedl Evropský parlament (a opsala od něj i mnohá média), za výjimku a komentář stojí, protože to je exemplární nesmysl. Navíc ne zcela neškodný, protože mnozí voliči se průzkumy řídí.
„První projekce výsledků eurovoleb: Posílí ANO, mandát i pro SPD,“ hlásala například zpráva na webu ČTK. Podobně se zveřejněnými údaji naložily i některé další české zpravodajské servery. Bombastický titulek vlastně jen trošku přifoukl sdělení, které do názvu své zprávy vetkl samotný Evropský parlament: Projections of seats of next Parliament neboli Odhady rozdělení křesel v příštím (Evropském) parlamentu.
Průzkum je jen náhoda
Ze zveřejněného vyplynulo, že podobně jako ve sněmovních volbách na celé čáře zvítězí hnutí ANO se ziskem 30,5 % hlasů a osmi z celkem 21 českých mandátů. Se zhruba polovičním ziskem by měli skončit ODS a Piráti následovaní ČSSD, KSČM a SPD.
Jak ale autoři k takovému výsledku došli? Dozvíme se to ve zprávě EP. Zdrojem jim byly dva volební modely – Medianu z 24. 1. a CVVM z 25. 1. Neboli dva náhodně vybrané průzkumy, z nichž prostě otrocky udělali průměr. Nechme stranou, nakolik relevantní ony zdrojové průzkumy jsou, i když se stačí podívat na jejich těsně předvolební čísla a porovnat je s výsledky hlasování. Jistou polehčující okolností pro europarlamentní analytiky může být, že k aktuálním odhadům připojili i grafy s vývojem popularity jednotlivých stran v uplynulém roce, ačkoli nejspíš opět jen z těchto dvou zdrojů. Ty už se do zpravodajství nedostaly.
Není parlament jako Evropský parlament
A teď to hlavní. Tohle nebyly volební modely pro evropské, ale pro sněmovní volby! Už několikrát se přitom ukázalo, že v klání do Evropského parlamentu se voliči chovají jinak. Bývá tu nižší účast, což deformuje výsledky ve prospěch stran s větším „evropským“ či „protievropským“ apelem. A příznivci levice často zůstávají doma.
Ve výše citované zprávě ČTK jsme se dozvěděli, že „autoři pracovali s hodnověrnými veřejnými daty z jednotlivých členských zemí“. Převádět ale mechanicky volební modely pro národní volby, navíc jen od dvou agentur, na hlasování do Evropského parlamentu je mimořádně nepřesné a zavádějící. A pak ať si evropské instituce stěžují na nedostatek důvěryhodnosti…
