Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Státní rozpočet skončil v uplynulém roce schodkem ve výši 28,5 miliard korun, byl tedy o více než deset miliard nižší, než vláda původně plánovala. V první řadě se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) „pochlubila“ vyšším výběrem daní, které včetně pojistných činily přes 100 miliard korun. Novinářům to sdělila na páteční tiskové konferenci.
Největší procentní nárůst přitom představoval výběr na daních fyzických osob ve výši 26,8 miliard korun, což dnes představuje nárůst o 12 procent. Stejně tak rostl výběr u právnických osob, a to o 8,9 miliard korun.
Na druhou stranu se podařilo realizovat společné programy Evropské unie a ČR, jejichž objem meziročně vzrostl o více než 12 %. Zvýšené čerpání spojené s obsluhou státního dluhu vedlo k úspoře oproti původně plánovaným výdajům ve výši 6,9 mld. Kč. A na provozních se dále uspořilo proti původnímu plánu 2 mld. Kč
Avšak i tak se stále jedná o nejhorší výsledek za poslední čtyři roky. Opozice kritizuje rozpočet dlouhodobě s tím, že jde pouze o vládní přerozdělování, kdy vláda potřebuje více finančních prostředků na plnění předvolebních slibů. Loňský nárůst výdajů se zde projevil především u těch kapitálových, a to například důchodech nebo platech ve státních správě, kde počet pracovníků v uplynulých letech opakovaně rostl.
Stejný schodek byl navíc schválen i na rok 2020, ale vzhledem ke zpomalování ekonomiky může být naopak vyšší, což připustil i premiér Andrej Babiš (ANO). Většina nových výdajů přitom míří na mandatorní výdaje. Jejich skokový růst má nastat mimo jiné v souvislosti s novým zvýšením sociálních dávek, a to jak zvýšením rodičovského příspěvku, tak zmiňovaných penzí.
Budoucí nárůst výdajů nyní plánuje vláda financovat především daňovým balíčkem, který začal být účinný 1. ledna. Ten obsahuje vedle zvýšení spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky i kontroverzní zdanění technických rezerv pojišťoven. Dále bylo vládě Piráty vyčítáno i rozpouštění rezerv.
Schodkové rozpočty tvořily sice vlády i v předchozích letech, ale již tehdy kritizovali odborníci fakt, že by mělo během období ekonomického růstu docházet naopak k tvorbě rezerv na případné horší časy, které musí na základě zákonitostí hospodářského cyklu dříve nebo později nastat.
Jenže podle opozice ujel České republice vlak již ve všech myslitelných oblastech. Nejčastěji kritika míří hlavně na rekordně nízké výdaje na investice. I proti tomu se dnes ministryně ohradila. Ekonomika podle ní celosvětově zpomalila, a to i v důsledku brexitu či strukturálních problémů partnerských ekonomik v čele s Německem, ale vláda ji měla masivně podpořit investicemi ve výši téměř 140 miliard korun. K jedinému srovnání došlo pouze s uplynulým rozpočtovým obdobím, kdy bylo investováno o 23 miliard méně, neboť i v období minulé krize byly výdaje na investice procentuálně vyšší.
