Věra Jourová byla Andrejem Babišem označena za možnou budoucí prezidentku Česka. Vzpomínám si na rozhovor, který jsem s ní dělal pro Reflex v létě 2011. Tehdy mi popisovala, jak to bylo těsně před jejím zadržením:

„Věděla jsem dopředu, že na mě budou čekat na letišti. Už pět dní předem mi volali novináři. Byla jsem tehdy na cestě v Bělorusku. Přejížděla jsem vlakem z Rigy do Minska, když mi začaly přicházet telefonáty, jak že jsem to na ministerstvu hospodařila. Nejdřív jsem se smála. Měla jsem sice zodpovědnost za systém, ve kterém bylo dvacet miliard, ale přímé podpisové právo jsem měla na reprefond ve výši 70 tisíc korun ročně. Tak jsem to zprvu zlehčovala. Když se potom začali všichni ptát konkrétněji, říkala jsem si, že je to všechno nějaký hrozný omyl a že všechno vysvětlím dvěma větami po telefonu.“

To je to, co jsem pak v rozhovoru nechal. Mimo jiné tehdy navíc vzpomínala, jak to vypadalo v tom vlaku, kterým jela, protože se obávala letět s tamními aerolinkami. Jak přibývalo nepříznivých zpráv z domova, paní jevila rostoucí známky nervozity, což na ní bylo vidět. Její spolucestující, jakýsi místní občan, se jí ptal, co se děje. Když mu to vylíčila, začal jí dělat nabídky k sňatku, které, jak patrno, odmítla.

A pak už ji na letišti sebrali: „Ještě mě nechali vyzvednout si kufr, pak mě naložili, jeli jsme s majáčkem se vší parádou. Vždycky jsem si říkala, jaké to jednou bude, až na mě na letišti bude čekat auto s majáčkem, tak jsem se dočkala. Následovala domovní prohlídka, prohlídka kanceláře, cela předběžného zadržení a do rána výslech.

Nevím, jak dlouho to trvalo, protože tam nemáte pojem o čase, jestli je den, nebo noc. Do cely jdete v tom, v čem právě jste. Nemáte hygienické potřeby, nemáte nic. Jediné, co vám dají, je příslušná pasáž trestního zákona, abyste si početl. Jdete si vyfasovat teplákovou soupravu. Tehdy frčela fialová, nějaké spodní prádlo, předem si ale bez oblečení uděláte pár dřepů, aby se vědělo, jestli někde nemáte něco zastrčené, poměrně ponižující procedury.“

A nakonec ji propustili.

„Děsí mě, že stát nemá kontrolní mechanismus a někoho připraví o svobodu v takové situaci. Moje důvěra v něj byla otřesena, zdálo se mi, že se může stát cokoli komukoli. A navíc je tam mediální objednávka. Stát může udělat, co chce. A média si řeknou, že teď se honí korupčníci a teď to budeš třeba ty. Suma sumárum vás to úplně sežvýká. A vaše nejbližší.“

V tomto případě má historka zatím happy end. Stala se první českou eurokomisařkou a už se o ní mluví jako o možné prezidentce.

Jenže ji navrhuje, zatím neformálně, Babiš. Tam je třeba být ostražitý, protože jak by Babiš třeba navrhoval, že Země bude kulatá, musíme se ptát, proč to dělá. Možností ohledně „prezidentských“ návrhů je několik.

Babiš to dělá, aby nebyl zvolen nevypočitatelný Zeman. Vlastní člověk je přece jen lepší, než cizí, který si kdykoli může udělat, co chce.

Babiš to dělá, aby byl zvolen Zeman a možná je to strategie zvolená po dohodě s ním. Jourová může odčerpat hlasy protikandidátů.

Zeman možná kandidovat nechce a Babiš to ví a zvolil alternativní postup.

Babišovi vůbec nejde o prezidentskou volbu, ale odvrací pozornost od svých problémů s Čapím hnízdem a dalších kejklů. Zaplní tak stránky i těch novin, které mu nepatří.

V každém případě tím nemá co ztratit, může jen získat a to navíc s nulovými náklady. Vypustil balónek a všichni se tím musí zabývat.

Připusťme, že by Jourová nakonec prezidentkou zvolena byla. Působila by jistě decentněji než Zeman, což není tak velký problém. Mohla by být spojencem Babiše a kdyby byl Babiš náhodou premiérem, bylo by to ideální. Takto by měl úplně v rukou i celou zahraniční politiku včetně všech trafik na ambasádách. Sotva můžeme pochybovat, že by toho plně využil. Mohl by rozdávat a tentokrát z cizího. I pro miliardáře by to byla velká úspora. Takového člověka by pak už nebylo možné zastavit. Ještě zpacifikovat Českou televizi a koupit si nějakou vlastní a jsme úplně za vodou.

Je tady samozřejmě jedno riziko, totiž že kvůli přímé volbě by se paní Jourová nemusela na nějakého Babiše ohlížet, leda by na ni něco měl schované v šuplíku. Se svými voliči by mohla komunikovat přímo, což by jistě využila. Kdyby chtěla.

Je to ale samé kdyby. Podstatné bude, jak dopadnou volby do Sněmovny a jak v nich Babiš nakonec obstojí. Miliardář z lidu ví, že mu jde o hodně a proto také bude hodně investovat. A jeho věrní poddaní, kteří s ním stojí a padají, to vědí také. Bude se makat. Hodně makat.

Na vlastním, že.