Čerstvý nositel řádu za zásluhy Petr Žantovský, označovaný jako mediální analytik, nejen analyzuje média, ale také kádruje prezidentské kandidáty, kteří se nejmenují Miloš Zeman. Podívejme se na dva texty, v nichž se pan Žantovský věnoval Jiřímu Drahošovi.

První ukázka pochází z článku ČT, Bakalův Respekt, Slonková a novinářka podepsaná pod svinstvem. Petr Žantovský zjistil ledacos zajímavého o skupině vedoucí tažení proti dezinformacím (Zveřejněn v Žantovského kmenovém médiu, hradních Parlamentních listech, 1. 4. 2017):

…

Zamýšlí se nad tím, proč se expředseda Akademie věd takto rozhodl. „Vůbec nevím, co se v takovém člověku může odehrát za motivaci trávit téměř rok života, když mu je bezmála sedmdesát, místo aby bádal a snažil se důstojně korunovat své celoživotní vědecké dílo, tak se pustí do pouliční maškarády, přetlačování s Milošem Zemanem a jeho příznivci, nadávání si navzájem s panem Ovčáčkem na sociálních sítích a tak dále. Nerozumím, co ho k tomu žene, ale nějaký důvod mít bude. A ten bude nepochybně podobný, jako tomu bylo u pana Kisky na Slovensku před třemi lety, jen s tím, že pan Kiska do volby šel tak o dvacet let mladší, než bude příští rok panu Drahošovi. To je docela podstatný rozdíl.“

…

„Proto bych velmi varoval před tím, aby to náhodou v Česku nenabralo podobný směr ukvapeným emocionálním zvolením někoho, jako je pan Drahoš, který nemá žádnou politickou barvu a není nijak politicky charakterizovatelný. Česká republika, jak uvedl pan Ovčáček v jednom tweetu, potřebuje prezidenta, který se za ni postaví v kritické situaci, a ne člověka, který mlčí. To je docela výstižné. Bojím se toho, že když to dopadne podle vzoru Antifico nebo Antizeman, tak to jedině posílí rozpolcení společnosti, jen to prohloubí příkop, který v ní dnes je a který je předmětem kritiky i z jejich strany. Tím ‚jejich‘ myslím zástup antizemanovců. Svým možná snad i upřímným snažením o zahlazení tohoto příkopu v podstatě usilují o jeho prohloubení, a to pro nikoho dobré nebude,“ uzavírá mediální analytik.

Druhý text z Parlamentních listů pochází z nedávna, 11. 11. 2017, a jeho název zní „ČT prorazila své vlastní dno, nejodpornější a nejobludnější perverzita. Už nejde o informace, jen o propagandu, shrnuje Petr Žantovský. A Moravec to s Drahošem dorazil“:

„No a pan Drahoš je zvláštní člověk. Hodně mi připomíná pana Kisku na Slovensku, který se také vynořil zčistajasna a najednou disponoval obrovskou podporou. Dokonce jsem byl upozorněn, že agentura, která mu dělala kampaň, byla ta stejná agentura, která dělala kampaň v nedávných krajských volbách Jánu Lunterovi, protikandidátovi Mariana Kotleby v Banskobystrické župě. Ty věci se asi nedějí úplnou náhodou,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Petr Žantovský je poněkud nekonzistentní. V porovnání s Andrejem Kiskou vyčítá profesoru Drahošovi věk, přitom zcela ponechává stranou, že Drahoš (narozen 20. 2. 1949) je téměř o pět mladší než současný prezident (narozen 28. 9. 1944) a zdravotně je na tom zjevně lépe.

Zmínka o tom, že není náhoda, že stejná mediální agentura dělala kampaň jak pro Andreje Kisku, tak i pro protikandidáta Mariána Kotleby Luntera ukazuje, že to s mediálněanalytickými schopnostmi pana Žantovského nebude příliš valné. Zúčastnil se přece letos 3. března diskuse pořádané serverem Manipulátoři, kde právě reklamní specialista Martin Jaroš zcela jasně řekl, že prodávat v reklamě nějakého politika je úplně stejné jako prodávat jogurt. Takže ten, kdo na to má a kdo chce, může si objednat, koho je mu libo.

Agentura Komplot advertising, o kterou tu jde, skutečně dělala kampaň pro Luntera a Andreje Kisku, ale dříve i pro strany KDH a Most a u nás aktuálně v nedávných volbách pro ODS. Petr Žantovský se zde ale manipulativně snaží vyvolat dojem, že jde o něco zavrženíhodného. Patrně jej přitom ovlivňuje bývalý kolega z časopisu Vědomí, Ľubo Huďo, který se ve svém příspěvku na webu Protiprúd vehementně zastával právě Kotleby a který také v nedávných župních volbách kandidoval v Bratislavě za ĽSNS. Zjevně se tu projevuje Žantovského permanentní obcování s konspiracistickými kruhy (mj. i s Janem Korálem a Ondřejem Geršlem v tzv. Asociaci nezávislých médií), když hledá cosi tajemného (Nový světový řád? Sorose? Ilumináty?) za zvolením prezidenta Kisky, nezvolením Mariány Kotleby i za kandidaturou Jiřího Drahoše.

Žantovský vyčítá Drahošovi, že není politicky charakterizovatelný, přebíraje přitom názory úředníčka z prezidentské kanceláře jako Písmo svaté (přitom už tady máme Andreje Babiše, pro kterého poltická necharakterizovatelnost platí mnohonásobně). Není ale právě konsenzuálnost předpokladem ke spojování národa?

Pokrytecká jsou Žantovského tvrzení o „pouliční maškarádě“ a „nadávání si navzájem s panem Ovčáčkem na sociálních sítích“. Pokud je mi známo, pouliční maškarády pořádá především Miloš Zeman při svých „spanilých jízdách“. Vzájemné nadávání obstarává výlučně pan Ovčáček, který už označil Drahoše za šedou myš, fíkus a mediální produkt. Podle Žantovského zvrácené logiky je Drahoš odpovědný za Ovčáčkovy útoky na sebe. No vlastně asi ano – nemá co kandidovat, dobře mu tak!

Petr Žantovský ovšem při psaní o dalších kandidátech na prezidenta automaticky nemůže být objektivní. Sám totiž v letošním zářijovém rozhovoru pro server INFO řekl toto: „My se s panem prezidentem známe 15 let, máme na Vysočině chalupy dvacet kilometrů od sebe. Já vezmu kolo, flašku ryzlinku a jedu k panu prezidentovi o víkendu na pokec o ekonomice, tedy v dobách, kdy byl nepracující důchodce.“ Možná by tedy bylo poctivější, kdyby se pan Žantovský inspiroval americkým zákonem FARA a každý svůj příspěvek označil dovětkem „Autor je bezmezným obdivovatelem a podporovatelem Miloše Zemana.“