Ministryně financí Alena Schillerová chce ve zrychleném řízení nechat schválit změnu zákona, která Česko může přijít na desítky miliard. Pomůže však hlavně těm firmám, které umějí kreativně pracovat s výkazem zisků a ztrát. Zejména nadnárodním i velkým českým společnostem – včetně Agrofertu.
O co jde? O novou možnost zpětného uplatnění daňové ztráty. Přeloženo: firmy budou moct podat dodatečné daňové přiznání, v němž započítají ztráty z letošního roku nikoli směrem do let budoucích, ale zpětně: vůči ziskům z loňského až předloňského roku.
Díky tomu si sníží základ daně a dostanou zpět část již zaplacených daní. Tím větší, čím výraznější bude rozdíl dřívějších zisků a letošních ztrát.
Jistě – najde se dost těch, kterým to skutečně a bez postranních úmyslů pomůže. Lákavé je to ale i pro ty firmy, které dokáží kreativně přizpůsobit své účetnictví nově nastaveným podmínkám. Verze předložená vládou totiž nemá žádný strop a letošní ztráty lze zejména u velkých firem a nadnárodních společností účetně poměrně jednoduše navýšit.
Srdcovka Andreje Babiše
Vzájemně propojené firmy si mohou například skrze transfer pricing (transakce uskutečněné mezi spřízněnými osobami) přesouvat své letošní ztráty, kam bude potřeba, navýšit rozdíl loňských zisků a letošních ztrát a inkasovat pak velmi zajímavý bonus.
Slovy expertů Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, kteří vládě návrh marně rozmlouvali:
„Velké a nadnárodní firmy mají vyšší možnosti optimalizovat daňovou ztrátu a návrh selektivně zvýhodní ty z nich, které přeceněním majetku mohou účelově ovlivnit hospodářský výsledek. Opatření motivuje nadnárodní korporace k přenosu daňových ztrát ze zahraničí do ČR i prostým a legitimním přesunem ziskových aktivit do zahraničí a vykázáním ztráty ekonomické aktivity v ČR. Ve výsledku tak motivuje tyto firmy podvázat ekonomický rozvoj v ČR.“
Česko se tak může stát lákavým smetištěm pro přesun ztrát z celé Evropy, jakkoli ministerstvo financí tvrdí, že změna „neumožňuje, aby se daňová ztráta zahraniční mateřské společnosti mohla uplatňovat na českou dceřinou společnost“.
Závažnější je o to více, že i když se opatření prezentuje jako součást boje proti ekonomické krizi způsobené koronavirem a schvaluje se ve zrychleném režimu, do daňového řádu se zavádí natrvalo.
Opět je nutné připomenout, že podobné změny nahrávají i holdingu Agrofert, téhle srdcovce Andreje Babiše, který podnik nadále vlastní, byť formálně skrze své svěřenské fondy. Zas a znovu je tak ve střetu zájmů (případné stížnosti na to, že Agrofertu zase někdo nasazuje psí hlavu, nechť holding adresuje premiéru Babišovi).
Špatné opisování z Německa
Argumentovat tím, že podobné opatření přijaly i vlády v Německu či ve Francii, je liché – protože tam je částka, která se firmám bude vracet, zastropována, respektive je limitována výše zpětně odepsatelné ztráty jen do hranice jednoho milionu eur.
Právě proto dává smysl hlavně malým a středním firmám (které mimochodem v Česku zaměstnávají 85 % lidí), a ne velkým hráčům. Pro ty jsou naopak supervýhodné české parametry.
Otázkou je, zda je navržená a vládou schválená podoba zákona výsledkem úspěšného lobbingu velkých hráčů, nebo jde ze strany ministryně financí Aleny Schillerové (a jejího týmu) jen o špatné opisování z Německa a chybu v nastavených parametrech.
Tomu, že jde o variantu první, nahrává fakt, že vláda návrh schválila a poslala v této podobě do Parlamentu i přesto, že výše zmíněný Ekonomický poradní tým (skupina expertů a ekonomů, které sám kabinet požádal o rady a o pomoc s řešením ekonomické krize) ministrům dodal sérii silných a konkrétních argumentů proti takto nastavenému zpětnému uplatnění daňové ztráty.
„Opatření nemá dostatečně silné ekonomické odůvodnění, bylo schváleno bez detailnější analýzy a bez vyhodnocení dopadů,“ napsal vládě poradní tým.
Odhadovaná ztráta daňových příjmů bude jen letos okolo 30 miliard korun, v roce 2021 ve výši dalších 12 miliard korun. Skutečné náklady se odhadnout pořádně nedají a vláda se o to ani nepokusila, materiál neprošel jinak běžným zhodnocením dopadů regulace.
Opatření navíc výrazně poškodí rozpočty obcí, měst a krajů tím, že se sníží jejich příjmy v rámci rozpočtového určení daní. „Předpokládaná ztráta 30 miliard znamená ztrátu 7 miliard v rozpočtu obcí a 2,7 miliardy v rozpočtu krajů. Tato ztráta se přidá ke ztrátám z kompenzačního bonusu, snížení DPH a snížení odvodů daní fyzických a právnických osob a podváže schopnost obcí a krajů investovat,“ argumentoval Ekonomický poradní tým.
Ovšem marně. Vláda varování ignorovala a chce novelu zákona v nezměněné podobě protlačit Sněmovnou. Ministryně Schillerová a spol. prostě nejlépe ví, co a pro koho dělá.
Text zveřejňujeme s laskavým svolením HlídacíPes.org.
