Západ se již více než dva roky snaží zablokovat příliv peněz a technologicky vyspělého zboží do Ruska, ale neudělal nic pro to, aby podpořil odliv finančních zdrojů i lidského kapitálu, píší v článku na The Moscow Times Vladislav Inozemcev, Dmitrij Gudkov a Dmitrij Někrasov.
Autoři píší, že v úterý v Paříži představili nezávislý ruský think tank, který nabízí konkrétní řešení, jak čelit Vladimiru Putinovi a jeho agresi vůči svobodnému světu. Centrum pro analýzy a strategie v Evropě (CASE) zveřejnilo zprávu o současném stavu ruské diaspory v Evropě a možné strategii západních úřadů vůči ruským válečným emigrantům neboli relokantům, jak si sami říkají.
V článku se uvádí, že válka na Ukrajině nerozdělila ruskou společnost ani nevyvolala silné protirežimní hnutí. Podnítila ovšem emigraci tisíců lidí, kteří s režimem silně nesouhlasí, ale také odchod nejméně jednoho milionu Rusů, kterým válka zabránila v normálním životě. Tito lidé, kteří v době svého odchodu neměli v úmyslu emigrovat. Podle agentury Bloomberg se až polovina z těch, kteří odešli, se do Ruska vrátila, což je jedním z důvodů hospodářského oživení Ruska v roce 2023.
To se podle průzkumů, které si think tank nechal zpracovat, týká mnohem více Svazu nezávislých států, Turecka a jihovýchodní Asie než Evropy.
„Válka se vleče a konflikt mezi Kremlem a západním světem má všechny předpoklady trvat desítky let. Je načase, aby západní politici přestali považovat ruské relokanty za ‚ideologicky blízké‘ nositele liberálních hodnot, ale aby je vnímali jako důležitý lidský zdroj, který je schopen přispět k ekonomickému rozvoji evropských zemí na jedné straně a připravit Vladimira Putina o významné příležitosti na straně druhé,“ píší autoři článku.
Západ podle nich neudělal nic pro to, aby stimuloval odliv finančních zdrojů i lidského kapitálu z Putinova Ruska.
„Domníváme se, že toho druhého lze dosáhnout bez ztrát pro Evropu. Zkušenosti jak postsovětských zemí, tak například Kypru (který v posledních letech prudce liberalizoval pravidla pobytu a občanství pro Rusy, kteří chtějí na ostrově podnikat) ukazují, že relokanti přinášejí do nových zemí spoustu peněz a vlnu podnikavosti. Nemluvě o tom, že relokanti jsou často ‚evropštější‘ než samotní obyvatelé EU, protože znají skutečnou hodnotu svobody a právního státu a dokážou také adekvátně posoudit demagogii levičáků a putinversteherů,“ soudí autoři.
Podle nich by Západ měl na zacházení s ruskou diasporou pohlížet spíše v kontextu ekonomického než politického boje proti Putinově diktatuře. I ruští představitelé dnes přiznávají, že nedostatek pracovních sil v zemi se stal velkým problémem. Ruští přesídlenci v Evropě jsou téměř o deset let mladší než průměrný Rus, třikrát vzdělanější a mnohem podnikavější.
Pokud by evropské úřady přijaly ucelenou strategii, která by zjednodušila emigraci Rusů do EU za podmínky jejich trvalého pobytu v zemi a byla by připravena přijmout jakékoli množství kapitálu vyváženého z Ruska a přiznala relokantům právo na práci a všechna další ekonomická práva s výjimkou práva na sociální dávky a privilegia, pak by podle nich Evropa mohla během pouhých tří až pěti let přijmout až tři miliony Rusů s kapitálem ve výši nejméně 400 až 500 miliard eur, připravených začlenit se do moderního globálního světa.
„Putinismus lze porazit, ale k tomu je třeba přesvědčit značnou část Rusů, že západní svět s nimi nezachází jako s nepřáteli. Nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout, je otevřít cestu co největšímu počtu našich krajanů, aby se do tohoto světa začlenili, což by byla nejsilnější protikremelská, ale nikoli protiruská sankce,“ uvádí se v článku.
Přítomnost Rusů v západních zemích naráží z hlediska místních obyvatel i politiků na problém, nakolik jsou skutečně odpůrci Putinova režimu a války a kdy jde pouze o jejich zájem, kdy válku podporují, jen se na ní nechtějí osobně podílet.