Kdyby skutečně Andrej Babiš hovořil o svém vztahu k Agrofertu pravdu, musí někde existovat člověk, kterého současná situace pekelně vytáčí. Dokud se totiž hovořilo primárně o Čapím hnízdě, nemusel na to brát moc zřetel. Nyní jde ovšem o miliardy, které by do budoucna nemusely z Evropské unie na účet Agrofertu putovat.

Pokud někdo sledoval středeční jednání a čtvrteční hlasování Evropského parlamentu o střetu zájmů Andreje Babiše opravdu bedlivě, musel to být člověk, který nyní skutečně vlastní zemědělský koncern, na jehož dotace si europoslanci „došlápli“.

Tajemná osoba, která dokázala českého premiéra zbavit trablů s Agrofertem si v současnosti musí „drbat hlavu“. Vždyť Andrej říkal, že všechno proběhne v pořádku, že má lidi, kteří zařídí, aby se jeho milované firmě nic nestalo. Za vedení firmy stačilo jen bývalému majiteli jednou za rok poslat nějaké ty desátky a aktivně spolupracovat se svěřenským fondem, především s paní Babišovou.

Najednou ale europoslanci, nasazení přinejmenším mafií, složenou z lidí, snažících se dostat majitele hnutí ANO z politiky, dokázali omámit Evropský parlament a ten se rozhodl šťourat v dotacích pro Agrofert, protože má podezření, že jejich konečným adresátem je stále premiér České republiky.

To už ovšem nemůže vydržet opravdový majitel a vystupuje na tiskové konferenci v agroferťácké průhonické Sokolovně, kde tak rád mluví i premiér, a přiznává, že „v rozhodné době byl majitelem Agrofertu on.“

Příběh končí, Babišovi se všichni omlouvají a jedeme dál. Tak by si to jistě oligarcha představoval, ale i Marek Prchal by musel uznat, že takovýhle konstrukt by už zřejmě lidé nezbaštili. Jde o jednoznačnou nadsázku, které by nemohl uvěřit snad nikdo.

Je sice pravda, že se líbí, co je blbé, ale představě, že by existoval někdo jiný, než Andrej Babiš, kdo by ovládal Agrofert a nechal si tak ničit svůj podnik a neohradil se proti tomu, už by věřil jen blázen. I když u voličů hnutí ANO jeden nikdy neví.