Koaličnímu kabinetu ČSSD, ANO a KDU-ČSL se letos vesměs dařilo prosazovat ve Sněmovně své záměry. Zřejmě nejdramatičtějším bodem bylo schvalování sporné elektronické evidence tržeb, při němž musel vládní tábor překonat hned na začátku roku obstrukce pravicové opozice TOP 09 a ODS. Pozornost ale letos vzbudilo i rozhodnutí hlavního města o zrušení veřejného parkoviště na Malostranském náměstí. Dolní komora na něm využívala část míst.

Až na druhý pokus se koalici, ovšem i za přispění opozičních kromě občanských demokratů, podařilo Sněmovnou protlačit takzvaný protikuřácký zákon o úplném zákazu kouření v pohostinstvích. První květnové hlasování skončilo pro zastánce restrikce neúspěchem, když pro předlohu nezvedla ruku většina poslanců vládního hnutí ANO. Stalo se tak potom, co Sněmovna podpořila i hlasy sociálních demokratů opoziční úpravu o možnosti zřizovat v pohostinstvích kuřárny.

Rozpory mezi koaličními ČSSD a ANO se objevily i v případě zákona proti nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů. Sněmovna nakonec schválila pravidla pro tyto případy v běžném zákoně, jak chtěli sociální demokraté, ústavní předlohu zamítla. Proti ANO se postavily skoro všechny sněmovní strany při schvalování novely o střetu zájmů nazývané „lex Babiš“, jež by omezila podnikání předsedy hnutí a ministra financí, majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše.

Složitý osud má v dolní komoře rovněž vládní novela, jež by rozšířila pravomoci ombudsmana o možnost podávat antidiskriminační žaloby a podněty Ústavnímu soudu na zrušení zákonů. I někteří koaliční poslanci jsou proti a Sněmovna o předloze dosud nerozhodla.

Zákon o elektronické evidenci tržeb koalice prosadila až sedmý den závěrečného schvalování zřejmě díky tomu, že před tím omezila řečnickou dobu a navíc stanovila 10. únor jako den pro hlasování. Pravice označila takový postup za znásilnění parlamentní demokracie, její poslanci ale s individuálními stížnosti u Ústavního soudu neuspěli. Soud uvedl, že schvalovací proces tímto způsobem není možné napadnout. Poslanci TOP 09 a ODS ale dali také podnět na zrušení zákona, který dopadl na první skupiny podnikatelů – v pohostinství a v ubytovacích službách – od prosince.

Celkově se poslancům vrší na stolech neprojednané předlohy. Z poslední předvánoční schůze vyřadili přes 180 bodů, k nimž se nedostali. Celkem je ve Sněmovně asi 260 návrhů zákonů, smluv nebo zpráv, jejichž schvalovací proces ještě není u konce. Zatímco na programu první letošní řádné schůze bylo 205 bodů, na programu poslední 262 bodů. Především opozice si stěžuje na to, že se její předlohy neprojednávají. Pravidelně jsou terčem její kritiky i absence členů vlády při interpelacích.

Parkoviště nad tramvajovou zastávkou na Malostranském náměstí magistrát zrušil k červenci. Dolní komora tam měla s provozovatelem smlouvu na čtyři desítky stání. Někteří poslanci nesli konec parkoviště s nelibostí, další spíše smířlivě. Prakticky do současnosti se ale objevují stesky, že nyní musí kroužit po Malé Straně „jako supi“, aby nějaké místo pro vůz našli.

Na podzim potom vyvolal pozornost verdikt finančního úřadu o zařazení Sněmovny mezi plátce daně z přidané hodnoty kvůli gastronomickým zařízením. Ceny se v nich navzdory tomu zvýšily jen málo. Dolní komora dosud vede s finančním úřadem spor o výklad zákona, trvá na tom, že plátce daně být nemá.

Sněmovna letos zaznamenala i dva politické přestupy, týkaly se opoziční TOP 09 a zejména vládního hnutí ANO. Klub TOP 09 a Starostů vyloučil v březnu Karla Turečka, jenž TOP 09 opustil už loni v červnu. Zástupci klubu, který nyní čítá 25 členů, proto označili rozhodnutí za formální a za legalizaci faktického stavu. Tureček po měsíci vstoupil do klubu ANO. Tato frakce se však díky tomu stala početnější jen na krátkou dobu. V létě odešla z ANO Kristýna Zelienková, stala se nezařazenou poslankyní. Frakce ANO se následně pokusila odvolat poslankyni z rozpočtového výboru. Plénum žádost klubu neschválilo, což v těchto případech nebývá obvyklé.

Na rozdíl od loňska, kdy se poslanci nemuseli zabývat žádnou policejní žádostí o vydání svých kolegů k trestnímu stíhání, letos řešili dvě. Obě se týkaly dopravních nehod. Sněmovna kvůli nim vydala v květnu ke stíhání Štěpána Stupčuka (ČSSD) a v září Alenu Nohavovou (KSČM).

Na druhou stranu v zápalu parlamentní rozpravy nastaly také letos situace, které vyvolaly pobavení v sále. Například Bronislav Schwarz (ANO) v debatě nad horním zákonem málem vyvolal dojem, že má mimomanželský vztah s poslankyní KSČM Hanou Aulickou Jírovcovou. „Ale nezlobte se, není to jenom o těžebních společnostech, co řekla kolegyně Aulická. Ona tam žije se mnou, my víme, o čem to je,“ rozohnil se u řečnického pultu. V reakci na smích kolegů se opravil. „Dobrej fór, tak děkuju, já mám svoji manželku doma. Myslím, že v tom regionu žije,“ řekl.

Sněmovna se i letos stala terčem anonymní výhrůžky bombovým útokem. Stalo se tak první červnový den, poslanci museli jednání ukončit předčasně.