Víra v existenci jednotného slovanského etnika formulovaná v době počátků moderního českého národa se udržuje od 19. sto-
letí až do našich časů. Zároveň se tato ideologie vždy ukazovala jako zcela umělý konstrukt, který nemá s realitou nic společného.

Kořeny této víry tkví v racionální snaze o poznání dosud nepříliš známých oblastí východní Evropy. A tak osvícenští učenci studují slovanské překlady Písma, objevují počátky dějin různých slovanských etnik a odkrývají přitom podobnosti jejich jazyků.

Odtud se pak vzala teorie o tzv. slovanské vzájemnosti, která postupně přerostla do fikce velkého slovanského národa, chápající jednotlivé jazyky jako pouhé dialekty náležející jednomu celku. Důležitosti nabývala tato fikce na přelomu 18. a 19. století, kdy sekularizace umenšila význam věroučných rozdílů a naopak závažnosti nabývaly rodící se národní ideologie.

Slovanská vize pomáhala Čechům zažehnávat záchvaty skepse pramenící z pocitů vlastní početní malosti poukazem na obrovský rozsah území obývaného Slovany, považovanými za jeden národ. Rozdíly plynoucí z rozdělení křesťanstva na východní a západní část (velké schizma 1054) byly však příliš hluboké, než aby se daly překlenout pouhou jazykovou podobností.  Teologickou argumentaci můžeme na tomto místě pominout a pouze v maximální zkratce konstatovat, že Západ (na rozdíl od Východu) prodělal spory mezi papežstvím a císařstvím, prošel reformací i sekularizací a v 19. století dospěl k liberalismu. Rozdílné základy, z nichž se oba civilizační okruhy po tisíc let vyvíjely, byly jednoduše příliš zásadní a nedaly se překlenout pouhou příbuzností jazyků. Češi se přitom od počátků své státnosti hlásili k západnímu okruhu a cyrilometodějská mise nemohla na tomto konstatování nic změnit.

Ruské sny Josefa Jungmanna

Přesto bylo pochopitelné a přirozené, že národ v nesamostatném postavení formující se v prostředí mnohonárodní habsburské monarchie (pod převažujícím vlivem německým) hledal spojence a logicky jej nacházel v národech, s nimiž žil v jednom státě a spojoval je podobný jazyk. To je zcela racionální původ tzv. austroslavismu.

Jeho…