Ministr financí Andrej Babiš oznámil svůj záměr rozšířit kompetence celní správy. Chce z ní vytvořit vyšetřovací útvar vybavený stejnými pravomocemi, jako policie. Není divu, že tato snaha naráží na odpor. Nežijeme totiž v normální situaci, ale v době, kdy se jedna oligarchická skupina snaží posílit svůj vliv v bezpečnostních složkách, což je velmi nebezpečné.

[ctete]71807[/ctete]

Posílení moci Agrofertu

Babiš navrhuje rozšířit kompetence celní správy tak, aby mohla prověřovat trestní oznámení nejen u DPH a spotřební daně, ale i u dalších daní. Celní správa by ale především měla nově získat pravomoc vyšetřovat daňové trestné činy. Dnes ji nemá a musí kauzy předávat policii, která dokončuje trestní řízení.

Ministr financí se zaštiťuje tím, že jde o původní plány celní správy, které chce pouze uvést do života. Argumentuje i zahraničními příklady. Aby naoko odvrátil podezření, že buduje paralelní policii, o čemž se už delší dobu spekuluje, navrhuje platnost těchto změn od roku 2018. Přesto existuje řada dobrých důvodů, proč tyto až příliš průhledné manévry odmítnout.

V první řadě platí, že v žádné evropské civilizované zemi není u moci oligarchický predátor s ambicí vyhrát příští parlamentní volby, který podstatnou část své energie věnuje budování vlastní moci. Proč by tedy nevyužil každé příležitosti, která se mu nabízí? Jelikož uvažuje o několik tahů dopředu, potřebuje už nyní na klíčová místa ve státní správě dosadit svoje lidi. Jistě přitom předpokládá, že bude mít po volbách natolik silný vliv, že své figury udrží, nebo budou minimálně v některých případech těžko „sestřelitelné“.

Nic nevadí, že předložil své představy v situaci, kdy destabilizoval celní správu tím, že rozprášil její vedení. Řešil s někým z koaličních partnerů tuto dosud nevysvětlenou decimaci úřadu s pěti tisíci zaměstnanci, když měl takové výhrady k policejní reorganizaci, která s ním prý nebyla konzultována? Určitě nikoli.

Není trochu zvláštní, že plány na další podstatné rozšíření kompetencí celní správy představuje šéf hnutí ANO až dnes, když sám tvrdí, že se o nich hovoří už řadu měsíců? Ve chvíli, kdy je téměř jisté, že na klíčový post náměstka ředitele celní správy, který pod sebou bude mít vyšetřování, dosedne jeho loajální chráněnec Robert Šlachta?

Bude výběrové řízení zmanipulováno?

Existují vážné výhrady k hrozícímu zmanipulování (pseudo)výběrového řízení na obsazení této funkce, které bude zjevně upraveno ve prospěch předem vybraného zájemce. Jen těžko si lze představit, že se v této situaci přihlásí další odvážlivec, který by dokonce, na rozdíl od Šlachty, už nyní splňoval všechna požadovaná kritéria. Tato odvaha by se téměř jistě rovnala profesní sebevraždě.

Jistota, s jakou samotný Šlachta hovoří o plánech ve svém novém působišti, dává tušit, že je rozhodnuto předem. „Jsem moc rád za to, že mohu nastoupit na celní správu. Myslím, že to jsou lidi, kteří mají zájem o práci. Bude to asi docela rozdíl oproti kolegům z policejního prezidia,“ stačil ještě Šlachta pohanět své bývalé nadřízené.

Přesto bude zajímavé sledovat, jak si celní správa poradí s jednou z podmínek výběrového řízení na „Šlachtův“ post, kterou je absolvování základní celní zkoušky. Jelikož termín podání přihlášek končí 15. září, už dnes je jisté, že ji v takto krátké době nelze stihnout. Její složení totiž obvykle trvá několik měsíců. Už v polovině července celní správa změkčila jedno z dalších kritérií, předepsaný stupeň jazykových znalostí.

Dvě mocenská policejní centra

Babišův eminentní zájem na instalaci Šlachty je pochopitelný. Jednak těží z jeho pracně budované mediální pověsti, i když v poslední době díky jeho nevypočitatelnému chování a definitivnímu přistání v hájemství oligarchy utrpěla šrámy. Jsme tak svědky pokračování mocenského boje o vliv nad bezpečnostními složkami a o vybudování dvou mocenských policejních center. Zejména proto aktivity šéfa hnutí ANO narážejí na odpor.

Ministr vnitra Milan Chovanec považuje jeho koncepty za nesystémové a problematické. Celní správa podle něj trestné činy vyšetřovat neumí a není na to připravena personálně ani odborně. „Záměr Andreje Babiše jde proti trendu úspěšné spolupráce daňové Kobry,“ dodává.

Podle pravicové opozice je naprosto vyloučeno, aby se spojila úloha celní správy jako správce daně, který daně vybírá, a orgánů činných v trestním řízení. Odmítá Babišovo tvrzení, že byl tento záměr prosazován v minulosti.

Srovnávání se zahraničím kulhá i z jiných důvodů. Jedním z hlavních důvodů policejní reorganizace bylo časté překračování kompetencí Šlachtova protimafiánského útvaru, který lezl do zelí protikorupční policii a Generální inspekci bezpečnostních sborů. To bylo možné jedině díky úzké provázanosti ÚOOZ s vrchními státními zástupci, která šla tak daleko, že přitom bylo porušováno ústavní právo na zákonného soudce, a často byla obcházena i místní příslušnost státního zastupitelství.

Jedině tak se například mohlo stát, že ÚOOZ odposlouchával i vyšetřovatele Čapího hnízda, aby se je krátce poté, co se prostorové odposlechy provalily, pokusil rozsáhlou policejní razií paralyzovat.

Pokud by hypoteticky došlo k tomu, že by celní správa získala stejné kompetence jako policie, existuje důvodné podezření, že by stav chaosu a vzájemné rivality pokračoval i nadále. Hrozba pokračování nadvlády policejně-prokurátorského monobloku, jakési čtvrté státní moci, která přímo či nepřímo nahrává do karet zájmů oligarchy, je hlavní brzdou těchto konstrukcí. Babišovi oponenti by museli být velmi naivní, kdyby tyto skryté zájmy a pohnutky neprokoukli.

Šlachta bude mít informace?

Mnohé naznačuje Babišův tisk, který je vždy spolehlivým barometrem, jak se v útrobách Agrofertu uvažuje. Komentář v Mladé frontě DNES „Jak se strůjci policejní reformy přepočítali“ (22. 8. 2016) je dostatečně výmluvný už svým titulkem. Jak si to tedy v Babišistánu představují?

„Byla-li za policejní reorganizací skryta snaha zbavit se Šlachty kvůli nepohodlným případům, strůjci reformy se přepočítali. U celníků – jak se začíná čím dál jasněji jevit – by mohl Šlachta časem dotáhnout do konce kauzy, které v zaniklém ÚOOZ nedokončil; záleželo by na státních zástupcích a ti jsou Šlachtovi nakloněni,“ píše Mladá fronta DNES poněkud záhadně.

A s pokračující odzbrojující upřímností dodává: „Pro Šlachtu je výhoda, že mu velká část detektivů z někdejšího ÚOOZ zůstala v nové centrále proti zločinu věrná; dokonce zde obsadili klíčové vedoucí pozice. Bude mít tedy informace (tak to chodí), a ukázalo-li by se, že je nový útvar zpolitizovaný, mohli by k němu – do „alternativního“ ÚOOZ – tito policisté časem přejít. Pro leckoho tak bude Šlachta nebezpečnější než doposud.“

Výmluvnější důkaz, v jakém prostředí se dnes Šlachta dobrovolně ocitl, a jak pokřivené jsou dnes poměry v bezpečnostních složkách, si lze jen stěží představit.

[ctete]70807[/ctete]