V noci z úterý na středu Američané rozhodnou o dalším prezidentovi Spojených států. Jakým způsobem se v USA volí? Jak volby sledovat? V kterých státech se rozhodne? A kdy čekat výsledky? Důležité je si uvědomit dvě základní věci. Díky federativnímu uspořádání jsou volby de facto nejprve státní a až pak federální. Druhá věc, již je dobré mít na paměti, je, že jde vlastně o volby nepřímé. Voliči v jednotlivých státech zvolí volitele, kteří pak teprve v prosinci formálně zvolí prezidenta.

Důvod, proč Spojené státy vybírají svého nejvyššího představitele takovým komplikovaným způsobem, je historický. Před vznikem ústavy se země řídila Články konfederace. Podle nich USA ani úřad prezidenta neměly. Systém se ale ukázal jako celkově nefunkční, a proto bylo svoláno ústavodárné shromáždění. Na něm se delegáti přeli o to, zda takovou funkci vytvořit. Někteří se obávali, že se prezident díky silným pravomocem stane voleným tyranem. Když už došlo na shodu, že nová země šéfa exekutivy potřebuje, rozhořela se debata o tom, jak ho volit.

Spor byl v zásadě mezi zastánci přímé a nepřímé volby. Ti první argumentovali tím, že občané by si měli prezidenta vybírat přímo a že to posílí jeho odpovědnost vůči nim. Ti druzí namítali, že voliči podléhají svým předsudkům a vášním a mohou se nechat svést zručným demagogem, který se pak stane de facto zvoleným monarchou. Preferovali, aby byl volen státy, respektive jejich zákonodárnými sbory.

Dále čtěte

Pokud USA strhnou bezpečnostní deku, Evropa bude nahá. Geopolitický outsourcing skončil

KOMENTÁŘ / Pro většinu evropských států bylo spojenectví se Spojenými státy po dlouhou dobu ústředním prvkem jejich zahraniční a bezpečnostní…

I proto, že ke shodě nedošlo, byl vytvořen systém sboru volitelů. Ten umožňoval každému státu, aby do něj volitele nominoval dle libosti. V prvních prezidentských volbách tak lidé volili třeba v Massachusetts, Pensylvánii a ve Virginii. Naopak v Georgii, New Jersey, New Yorku a Jižní Karolíně vybíraly volitele státní legislativy. Jižní Karolína pak jako poslední tento systém praktikovala až do občanské války.

Sedm „přelétavých“ států a ty ostatní

Všechny státy až na dva přidělují všechny volitele vítězi v daném státě (jejich počet je dán počtem zástupců v Kongresu). A jelikož o vítězi v drtivé většině z nich není dopředu pochyb (tradičně jsou buď republikánské, nebo demokratické), rozhodují se volby de facto jen v několika málo státech. Ty se označují v angličtině jako „swing states“, což by se dalo volně přeložit jako státy přelétavé, tedy ty, v nichž ve volbách vyhrávají či můžou vyhrát obě strany.

V současných volbách jde o těchto sedm států: Arizona, Georgie, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Historicky se ovšem tyto státy mění. Ještě nedávno k nim patřila Florida či Ohio. Ohio dokonce vždy volilo celkového vítěze v každých volbách od roku 1964 až do roku 2020, kdy tam vyhrál Trump, ale celkově zvítězil Biden. Naopak Michigan a Pensylvánie byly dřív považovány za pevně demokratické státy. Přitom právě Pensylvánie může být letos mezi oněmi klíčovými státy tím nejdůležitějším.

Jak volby sledovat a kdy očekávat výsledky

V roce 2020 bylo díky rekordnímu počtu voličů, kteří hlasovali korespondenčně anebo jinak v předstihu, sčítání náročnější. V osmi státech nebylo hotovo v den voleb, a jelikož sedm z nich byly státy přelétavé, tedy rozhodující, nebyl celkový výsledek znám ještě dlouho po volbách. Jistotu přinesly výsledky z Pensylvánie, jež po čtyřech dnech přidělila svých 20 volitelů Bidenovi, čímž se dostal na 273 a pokořil nutnou hranici 270 volitelů.

Dále čtěte

Prezident a covid. Ukázka z nové knihy Svět podle Trumpa

Tři roky měl Trump ve funkci štěstí. Mezinárodní situace mu nepřipravila žádnou krizi, která by otestovala jeho politické umění. V roce…

V Georgii, kde sčítání v roce 2020 trvalo nejdéle, celých 16 dní, došlo ke změně volebního zákona. Možnost hlasovat korespondenčně byla omezena, zato ale byla posílena možnost hlasovat předem osobně. Výsledky by tak letos mohly být výrazně dříve. Naopak v Pensylvánii a Michiganu zákon stále umožňuje otevřít a sčítat korespondenční hlasy až v den voleb, takže oba státy hlásí už dopředu, že výsledky budou až za pár dní.

Indikátory spolehlivosti průzkumů

Pensylvánie přitom bude pravděpodobně tím nejdůležitějším státem. Jak Harrisová, tak Trump sice mohou získat nutných 270 volitelů i bez ní, ale měli by to výrazně obtížnější. Volby v letech 2016 a 2020 byly těsné v tom smyslu, že o celkovém vítězi rozhodlo několik států, kde byl rozdíl do jednoho procentního bodu. Letos se ale může opakovat situace z roku 2000, kdy o vítězi rozhodl jediný stát. Tehdy jím byla Florida. Letos se může ve stejné situaci ocitnout Pensylvánie.

Protože ale právě tam bude sčítání trvat dlouho, bude v den voleb zajímavé sledovat jiné státy. Ty samy o výsledku rozhodovat nebudou, ale můžou napovědět, zda a o kolik se třeba mýlily průzkumy. Třeba Minnesota výsledky zveřejní ještě v den voleb. Dle průměru „fivethirtyeight“ tam Harrisová vede o necelých pět procentních bodů. V roce 2020 stejný server nadsadil Bidenovo vítězství v tomto státě o dva procentní body a v Pensylvánii o tři. Pokud by se tedy letos výsledky z Minnesoty lišily od průzkumů, dá se očekávat, že to tak bude i v Pensylvánii. Tam přitom Harrisová vede dle „fivethirtyeight“ ani ne o procentní bod, což je plně v rámci statistické chyby.