Ekonomická situace, jejíž nejpozitivnější prognózy byly u konce již před příchodem pandemie, dostala během dvou let několik kritických ran. Proti nim stála uvolněná měnová politika centrálních bank a vládní opatření na podporu širokého spektra obyvatelstva. Nic však není zadarmo a dříve či později si tyto činnosti vyberou svou daň. To se projeví několika způsoby. Netýká se to jen České republiky, ale téměř všech zemí bez výjimky.
Jedním z nejobecnějších ukazatelů je právě růst ekonomiky. Ministerstvo financí upravilo svou lednovou prognózu růstu z 3,1 % na 1,2 %. K tomuto odhadu dospělo po zohlednění dopadu války na Ukrajině a očekávané průměrné roční míry inflace ve výši 12,3 %. Návrat indexu spotřebitelských cen ke dvěma procentním bodům (inflační cíl ČNB) očekává do konce příštího roku, během něhož předpokládá průměrný hospodářský růst ve výši 3,6 %. Největší hrozbu představuje inflace a možný nárůst nezaměstnanosti.
Vše, co můžeme pozorovat, má své příčiny. Pandemie se stala situací, která změnila nástroje, jak bojovat proti dopadům krize nebo zpomalení ekonomického růstu. Zaplavili jsme ekonomiku penězi v domnění, že během pandemie je třeba podpořit hospodářství v nebývalém rozsahu. Nedopustili jsme ztrátu pracovních míst, a přestože se ekonomika v důsledku pandemie zastavila, na hospodářských výsledcích se to téměř neprojevilo. Vyhnuli jsme se očekávaným fatálním následkům, ale čemu jsme se nevyhnuli, je návrat do reality s množstvím nových peněz v podobě vyšší poptávky obyvatelstva, kterou nelze uspokojit právě kvůli nízké produkci během pandemie.
V minulosti se země bály dluhů a tzv. dluhové krize. Po vzoru řeckého záchranného programu a samotné politiky centrálních bank, která podporuje vznik státního dluhu tím, že garantuje jeho splacení, vzniká podnět k bezprecedentnímu utrácení vlád. V tomto ohledu se Česká republika řadí mezi země Evropské unie, které do pandemie vstoupily s nejnižší mírou zadlužení, a jako jedna z lepších zemí jsme z ní i vyšli. Celkové průměrné zadlužení však vzrostlo napříč všemi zeměmi. Centrální banky si nyní uvědomují, že současné tempo růstu inflace představuje obrovská rizika a nejistotu.
Zpomalení hospodářského růstu
Česká centrální banka byla mezi prvními, kdo se uchýlil ke zvýšení úrokových sazeb, největší hráči stále vyčkávají. Je třeba vzít v úvahu, že doba potřebná ke snížení inflace pomocí kroků centrální banky je 12 až 18 měsíců. ČNB očekává, že v letošním roce dosáhne všeobecný růst cenové hladiny vrcholu nad 13 %, ale přesné číslo nikdo nezná. Válka na Ukrajině spolu s potlačením obchodních vztahů s Ruskem v podobě mezinárodního obchodu přispěly k inflaci, kterou mnozí očekávali v důsledku tisku peněz během pandemie.
Z důvodu těchto vlivů a očekávaného zpomalení hospodářského růstu, který se může zcela zastavit, přichází do hry možnost nárůstu nezaměstnanosti. To by s sebou neslo i pokles ekonomiky, o kterém se zatím nehovoří. Předpovědi však často podléhají přílišnému optimismu a ve spojení s nejistým vývojem války na Ukrajině a dopadem na dodávky ruského plynu nelze ani tento scénář zcela odmítnout. Mohli bychom se tak dostat do stagflace, období vysoké inflace a ekonomické stagnace, k čemuž by se přidala vyšší nezaměstnanost.
Vláda může usilovat o snížení negativního dopadu vysokých cen na domácnosti. Jedním z kroků, které může podniknout, je snížení spotřební daně z pohonných hmot. Snížení daňové zátěže bude přínosem nejen během krize, ale i po ní. Státní pokladna se plní vyšší inflací a dlouhé čekání na přijetí snížení daňových sazeb nahrává vládě na úkor obyvatelstva. Dalším krokem by mohlo být připuštění negativního scénáře a přijetí opatření, která by pomohla ekonomice se v budoucnu znovu zotavit.
V současné situaci, kdy i investiční trhy naznačují možný příchod recese, jsou klíčové kroky centrálních bank, které se mohou snažit zachránit, co jim ještě zbývá. Předpovědi se staly odhadem a nikdo neví, jakým směrem se bude ekonomika vyvíjet. Víme však, že stále očekáváme vrchol inflace a čím později přijde, tím déle s námi vysoká inflace zůstane.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
