Prezident nemá ani poté, co získal souhlas senátu, povinnost jmenovat soudce Ústavního soudu (ÚS). Schválení nominace horní komorou parlamentu hlavu státu nijak právně nezavazuje ke jmenování. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kudrna a Marek Antoš, které dnes ČTK oslovila.

Pozornost v poslední době vyvolala nominace bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra, a to kvůli jeho působení v předlistopadové trestní justici. Prezident Petr Pavel jej zatím nejmenoval. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti X, dříve twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí.

V osobním dopise Hilšer s další senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Proti jmenování Fremra v otevřeném dopise protestoval také signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok.

Změna prezidentova postoje je podle Kudrny samozřejmě možná, protože soudce ÚS jmenuje se souhlasem senátu. „Návrh senátu prezidenta republiky právně k ničemu nezavazuje, do okamžiku jmenování má zcela volnou ruku ve svém rozhodování,“ uvedl.

Bez souhlasu senátu ⁠– buď vyjádřeného výslovně, anebo získaného uplynutím 60 dní od představení kandidáta horní parlamentní komoře ⁠– prezident soudce ÚS naopak jmenovat nemůže. „Ale souhlas senátu prezidenta nijak právně nezavazuje ke jmenování. Jiné může být hledisko politické, kde prezident bude zvažovat, co je pro jeho zájem vhodnější, zda ústup od svého návrhu, anebo setrvání na něm,“ dodal Kudrna.

Také podle Antoše nemá prezident ani poté, co získal souhlas senátu, povinnost soudce ÚS jmenovat. „Pokud v mezidobí nastaly či vyšly najevo skutečnosti, které jsou dostatečně závazné, aby takový postup odůvodnily,“ doplnil.

ÚS je nyní uprostřed personální proměny. Rodí se jeho čtvrtá sestava v historii samostatného Česka, každou z nich formoval jiný prezident. Soud letos posílil nejprve vysokoškolský pedagog Jan Svatoň, poslední nominant předchozí hlavy státu Miloše Zemana.

Pavel poté navrhl soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a také ústavního právníka Jana Wintra. S nominacemi uspěl v senátu, stejně jako později, když navrhl profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a soudce Veroniku Křesťanovou s Fremrem. Baxa bude od úterý novým předsedou ÚS po Pavlu Rychetském, Ronovská je místopředsedkyní. Na jmenování čekají Křesťanová a Fremr.