Debata v amerických prezidentských volbách mohou být zásadní. FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
KOMENTÁŘ / V noci na středu proběhne dlouho očekávaná a dost možná jediná debata mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. Následující řádky jsou především pro ty, kteří plánují přivstat si ve tři ráno, aby debatu sledovali. Užitečné ale budou i pro ty, kdo o něco takového nestojí. První rada je totiž tlumit svá očekávání. Debata vám s největší pravděpodobností nenapoví nic moc o programech a úmyslech kandidujících.
Předně je nutno si vyjasnit pravidla. Ta jsou v podstatě stejná, jaká byla při debatě Trumpa s Bidenem, než druhého jmenovaného vystřídala právě Harrisová. Moderátoři tedy nebudou do souboje vstupovat a v reálném čase ověřovat fakta. Chybět bude opět živé publikum. Debatující pak nesmí mít poznámky, musí celou dobu stát a mimo jim vymezený čas budou mít vypnutý mikrofon, aby nemohli skákat jeden druhému do řeči.
Vypnuté mikrofony Trumpovi svědčí
Právě s posledním pravidlem měl tým Harrisové největší problém. Před první debatou to byli právě demokraté, kdo o něj stáli. Trump totiž skákal do řeči velice rád, a své protivníky tak často doslova ukřičel. Jenže právě jeho konfrontační styl mu u umírněných voličů v roce 2020 podle průzkumů uškodil. Paradoxně tak při debatě s Bidenem těžil z toho, že nepůsobil tak útočně.
Druhý problém pro Harrisovou je, že Trumpovým stylem je zahltit oponenta fakty, která jsou klidně z velké části vymyšlená. V okamžiku, kdy na to nejde reagovat hned, se takové taktice čelí jen těžko. Vracet se po minutě k tomu, že Trump uváděl třeba nesprávná čísla ohledně nezaměstnanosti, znamená spoléhat na to, že si to diváci pamatují, a velkou část svého času obětovat na ověřování toho, co říká ten druhý.
Ani Harrisová nebude bojovat čistě
V roce 2016 měli demokraté heslo, s nímž přišla Michelle Obamová. Volně by se dalo přeložit tak, že nad nízké útoky soupeřů je třeba se povznést. To už přestalo platit v roce 2020 a letos demokraté používají otevřeně ty samé praktiky jako Trump. Kandidát na viceprezidenta Tim Walz tak o Trumpovi říká, že je divný, což ho viditelně štve. Vrací se k tomu opakovaně.
Je tedy nasnadě, že Harrisová se bude snažit právě tímto a podobnými štulci Trumpa rozhodit a vylákat k osobním útokům. Podle toho, jak se zatím vyjadřuje, by jí to ani nemuselo dát moc práce. Ostatně k tomu, aby se v tomto ohledu krotil, ho vyzývají i lidé z jeho vlastní strany. Trump si z toho zatím ale viditelně nic nedělá.
Příprava a fakta
Jak už bylo uvedeno výše, nelze čekat, že by šlo o debatu v klasickém slova smyslu, kdy by se obě strany snažily předložit program a vizi budoucnosti, na základě nichž by se voliči mohli rozhodnout. Přesto se obě strany pečlivě připravují a nějaká fakta na nás přeci jen čekají. Pokud Trump poslechne své poradce, bude se soustředit na to, aby Harrisovou co nejvíc spojil s Bidenem a jeho výkonem ve funkci.
Harrisová se naopak krom vyprovokování Trumpa musí Američanům představit. Soudě dle dosavadní kampaně, obhajuje sice právě Bidenův odkaz, ale snaží se působit jako svébytná kandidátka. Tím chce obrátit pozornost voličů spíš k budoucnosti. Na rozdíl od Trumpa totiž pro voliče pořád není až tak známou veličinou.
Vítězství v debatě znamená pro každého něco jiného
Z toho všeho vyplývá, že každý bude v debatě sledovat trochu jiné cíle. Trump potřebuje především středové voliče přesvědčit, že se dokáže přenést přes osobní útoky, zkrátka že má temperament na to být prezidentem. Naopak Harrisová musí Američany přesvědčit o tom, že má vlastní silnou vizi. I proto v posledních dnech na jejích webových stránkách přibylo několik programových bodů.
Podle průzkumu CNN je v klíčových státech pořád zhruba 15 % voličů, kteří se buď nerozhodli, nebo jejich rozhodnutí není ještě definitivní. O ty se v debatě hraje a každý potřebuje něco jiného, aby si je získal.
