Vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše ztrácí na popularitě a rozhodla se zatroubit do útoku masivním rozdáváním předvolebních dárečků. Minulý týden sněmovna schválila skokové zvýšení mandatorních výdajů o 60 až 70 miliard korun, čímž koalice s pomocí komunistů razantně vykročila ve stopách Paroubkovy vlády. V příštím roce pak hrozí rozpočtový schodek ve výši 100 miliard, kdo to zaplatí?

[ctete]117988[/ctete]

Úspěšná likvidace rozpočtu

„Výdajů je strašně moc. Dvoukoalice Sobotka s Bělobrádkem úspěšně likviduje rozpočet, buduje sociální stát a chová se nehospodárně,“ stěžoval si Andrej Babiš alibisticky . Následně poslanecký klub ANO hlasoval pro dramatické zvýšení vládních výdajů, aniž by jeho vůdce hnul brvou.

[ctete]116375[/ctete]

Zároveň rychle splaskává nafouklá bublina „nejlepšího ministra financí“, protože letošní vývoj státního rozpočtu je zatím nejhorší od časů ekonomické krize. Na výběru daní se doposud nijak neprojevují Babišovy byrokratické nástroje, šikanující podnikatele. Vláda okamžitě „likviduje rozpočet“ v rostoucích výdajích, s Babišovým přispěním jeho slovy „buduje sociální stát a chová se nehospodárně“ a výhled do příštího roku věští další zhoršování. Řídí se okřídleným rčením „zdroje jsou“, tedy nezodpovědným předvolebním hazardem, který se projeví v horších časech.

Návrat Paroubkovy éry

Bývalý premiér Jiří Paroubek, který byl ochoten vládnout s komunisty i Marťany, důkladně pustil státu žilou před volbami v roce 2006 rekordním zvýšením mandatorních výdajů – tedy povinných výdajů ze státního rozpočtu přikázaných zejména zákonem. Tehdy především hlasy ČSSD a KSČM prosadily jejich razantní zvýšení o 68 miliard korun ve snaze uplatit široké skupiny voličů bez ohledu na vývoj veřejných financí. Socialističtí korupčníci zvyšovali sociální dávky a zaváděli jejich automatické valorizace.

Pravicové vlády, které nastoupily po Paroubkovi, byly nuceny šlápnout na brzdu a osekávat sociální výdaje. Výměnou za snížení daní (jedna sazba daně z příjmu, daňové slevy) prosadily adresný sociální systém a zpřísnění vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Počet rodin s nárokem na přídavky na děti klesl z plošných devadesáti procent na čtvrtinu, snižovaly se nebo rušily některé dávky a jejich automatické valorizace, reforma nemocenského zavedla neplacené první tři dny nemoci.

Demografický vývoj je jednoznačný a nelze se z něj vylhat. Střední délka života se prodlužuje, seniorů ročně přibývá několik desítek tisíc a současně vůči nim klesá poměr počtu ekonomicky aktivních lidí. Tento stav vedl k reformě státního průběžného důchodového systému s postupným prodlužováním věku odchodu do penze a potřebné doby pojištění, později doplněnou o individuální důchodové spoření.

[ctete]117614[/ctete]

60 až 70 miliard výdajů navíc

Dnes se Paroubkova éra vrací. Nejen tím, že sociální demokracie i hnutí ANO znovu s komunisty kalkulují v povolebním uspořádání, ale i přístupem k drancování veřejných financí. Premiér Sobotka s ministrem Babišem už prokázali hrubý populismus výrazným zvyšováním platů státních zaměstnanců o desítky miliard korun a agresivním rozšiřováním armády státních úředníků. S výsledkem, že platy státních zaměstnanců rostou téměř dvakrát rychleji než pracovníků v soukromé sféře.

V poslední době pouštění žilou v Paroubkově stylu z balíku peněz vybraných z kapes daňových poplatníků pokračuje. Koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL, KSČM a Úsvit ve sněmovně prosadila za tichého souhlasu ministra financí zvýšení mandatorních výdajů podle konzervativních odhadů o 60 až 70 miliard korun. Předvolební „balíček“ teď míří ke schválení do senátu. Kde všude budují Sobotka s Babišem a Bělobrádkem sociální stát?

Měkčí valorizace důchodů

Vláda zastropovala postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let v roce 2030, přičemž tato hranice je už dnes běžná či ještě vyšší v řadě evropských zemí. Populisticky zastírá, že stejně bude nutné v budoucnu tento věk upravovat v závislosti na demografickém vývoji.

Sociální demokraté navíc prosadili změkčení valorizace důchodů, která si jen v příštím roce vyžádá 22 miliard korun. Místo aby vláda důchodový systém v době ekonomického růstu reformovala a stabilizovala, naopak jeho parametry citelně zhoršuje. Nehodlá se zabývat jeho dlouhodobou finanční udržitelností a řídí se heslem „po nás potopa“. Tím ovšem jen prvoplánově cílí k horizontu nejbližších voleb a do budoucna ohrožuje výplatu penzí pro mladší generace.

Vyšší přídavky na děti

Ministryně Michaela Marksová neskrývala radost, že se jí podařilo prosadit zvýšení přídavků na děti o 300 korun a rozšíření okruhu rodin, které jej mohou pobírat. Nově tak na ně dosáhne 140 tisíc dětí, což stát přijde na dvě miliardy korun. Vláda se tak znovu otáčí zpět a oslabuje adresnost pobírání dávek, přičemž smysluplnější by bylo celkové snížení daňové zátěže.

Státní alimenty

Alimenty má nově místo neplatičů platit stát. Nárok budou mít rodiny do 2,7násobku životního minima, nejvýše do výše 2940 korun měsíčně. Po dlužnících by potom vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Vymahatelnost je ovšem nepatrná, jen asi ve třech procentech případů, takže státní alimenty přijdou daňové poplatníky zhruba na miliardu korun. Nabízí se legitimní otázka, proč by měla společnost jako celek poskytovat náhradu za nezodpovědné rodiče? Zároveň nelze vyloučit, že počet neplatičů naopak poroste při vědomí, že za ně zaplatí stát.

Schodek rozpočtu 100 miliard?

To zdaleka není všechno. Koalice dále prosadila vyšší dávky dlouhodobé nemocenské. Otcové malých dětí budou mít nárok na týdenní dovolenou placenou státem. Široký okruh příbuzných bude moci čerpat placené tříměsíční ošetřovatelské volno v době nemoci či úrazu člena rodiny, což může způsobit problémy zaměstnavatelům. Lidé v bytové nouzi budou mít nárok na sociální bydlení. Zvyšují se dávky sociální péče a daňové slevy na děti. Vyšší budou i platby do zdravotního systému pro státní pojištěnce, zastropují se doplatky na léky pro děti a důchodce, atd. A evidentně to nestačí.

[ctete]115496[/ctete]

Ministerstvo financí už dnes hlásí, že plánovaný schodek rozpočtu 50 miliard korun pro rok 2018 půjde těžko udržet. Navíc nejsou započítány požadavky, s nimiž ministerstva přijdou během léta při sestavování státního rozpočtu. Jeho schodek se uprostřed probíhající volební kampaně klidně může zdvojnásobit.

„Musím odmítnout, že by naše návrhy byly účelové a související s volbami,“ odmítá výhrady pravicové opozice předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Ve výše uvedených souvislostech znějí jeho slova jako špatný vtip. Sobotka s Babišem směřují k volbám neomylně v Paroubkových stopách.