Lídři koaličních stran Andrej Babiš, Lubomír Zaorálek a Pavel Bělobrádek přiznali, že nezvládli byrokracii vůči podnikatelům. Uvedli to během debaty se zástupci pěti set firem a živnostníků, kteří si stěžují, že represe státního aparátu narostla. Malé firmy postihuje až třicet kontrol ročně a stráví až 200 hodin papírováním, což ubírá nejen jejich čas, ale i peníze.

Asociace malých a středních podniků každoročně pořádá Den podnikatelů ČR, který letos připadl na 3. října. Koaliční vůdci se tu octli pod palbou kritiky, že jejich sliby omezit státní byrokracii zcela selhaly. Naopak vyšplhala na rekordní úroveň a dusí hlavně malé podnikatele.

Byrokracie roste

Na nadměrnou byrokratickou zátěž si stěžuje naprostá většina z nich. Lze doložit nejen statisticky, ale i změřením konkrétních dopadů na fungování firem. Jedněmi z největších problémů jsou zvýšení objemu papírování patrné zvláště od loňského roku, zpřísnění sankcí a vyšší počet kontrol, často se opakujících několikrát v průběhu roku.

[ctete]157926[/ctete]

Podle zástupců podnikatelské sféry malá firma s několika zaměstnanci v průměru ročně absolvuje neuvěřitelných třicet kontrol různých orgánů státní správy, což v praxi znamená, že si u ní doslova podávají dveře.

Liberální institut zase spočítal, kolik průměrnou malou českou firmu stojí byrokracie. Z průzkumu zjistil, že firma se čtyřmi zaměstnanci stráví administrativními povinnostmi kolem 200 hodin ročně (75 nutných úkonů), což obnáší náklady 39 tisíc korun.

„Do těchto nákladů započítáváme pouze náklady spojené s byrokracií. Stát pochopitelně stojí firmu mnohem víc na povinných odvodech, na dani z příjmu, z přidané hodnoty apod. Těchto 39 tisíc stojí pouhé papírování,“ uvedl analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.

Stále menší chuť podnikat

Podle údajů Světového ekonomického fóra má Česká republika nejvyšší byrokratickou zátěž v Evropě. O zhoršujících se podmínkách pro podnikání svědčí i jiné signály. Z průzkumu Asociace malých a středních podniků vyplývá snižující se chuť mladé generace podnikat. Zatímco v roce 2013 vnímalo jistotu zaměstnaneckého vztahu 66 procent studentů, dnes je to už 82 procent. Posiluje tak názor, že být zaměstnán je pohodlnější než podnikat.

Jako signály z jiného světa se proto jeví vládou letos v srpnu schválený materiál ministerstva průmyslu a obchodu, měřící administrativní zátěž podnikatelů v roce 2016. Byrokracie v podnikání se u nás podle něj loni snížila o 31,5 procenta, a to i navzdory zavedení EET či kontrolnímu hlášení DPH.

Tento materiál zavání čirou propagandou nejen proto, že údajný pokles byrokracie je poměřován s rokem 2005, kdy vládl kabinet Jiřího Paroubka. Především ale platí, že pokud už dojde občas k odstranění nějakého předpisu či regulace, pak jsou vždy nahrazeny několika jinými.

Zdá se, že v přímé konfrontaci s realitou si současná vláda začíná aspoň verbálně uvědomovat, že v otázce byrokracie podnikání přestřelila, i když zdaleka není jisté, jestli nejde jen o předvolební pokání.

Jsou to slabiny České republiky

„Myslím si, že byrokracie narostla. Je to škoda a chyba. Nesu za to politickou spoluodpovědnost,“ přiznal předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na setkání s podnikateli.

„Jsou to slabiny České republiky. Já si to uvědomuji. Jsou to úkoly, které tu zůstávají,“ přisvědčil  volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zase prohlásil, že neoblíbenost vlády může být spojena s tím, že zavedl nepopulární kontrolní hlášení DPH a EET. Jistě trefil hřebíček na hlavičku, jelikož ze studie Světové banky Paying Taxes vyplývá, že tuzemský daňový systém patří k časově nejnáročnějším, a v celosvětovém žebříčku zemí propadl na 122. místo.

Skutečnost je však mnohem složitější. Spočívá v celkové proměně fungování státní správy v posledních několika letech. Andrej Babiš všechny podnikatele považuje za potenciální zloděje. Touto optikou namotivoval finanční správu pod vedením jím dosazeného chráněnce a daňového jakobína Martina Janečka.

Jakobínské tažení finanční správy

Finanční správa nabrala stovky nových úředníků a utahuje šrouby. Komplikuje registraci nových firem k DPH, podniká desítky tisíc kontrol a zvyšuje počty udělených pokut i za drobné formální chyby. V několikanásobně větší míře než v minulosti používá pro stále menší firmy likvidační zajišťovací příkazy při pouhém podezření, že nezaplatí daň.

Stát stále častěji po firmách vyžaduje úhradu daně i za jejich neseriózní obchodní partnery. Neexistuje však žádná metodika, jak nespolehlivé plátce daní z veřejných zdrojů vypátrat. Jak se v poslední době ukazuje, Finanční správa v tomto tažení dělá chyby, ničí i poctivé firmy a nikdo z toho nevyvozuje osobní odpovědnost.

Skutečností tak je, že vládní strany svůj čas promrhaly a není patrné, zda si hloubku problému skutečně uvědomují nebo chtějí uvědomovat.

Pyromani hasí požár

Lubomír Zaorálek je představitelem tradičního pojetí sociální demokracie jako strany hájící zaměstnance s nízkými platy, která živnostníky považuje za „parazity“ systému, a uvažuje o zvýšení jejich daňové zátěže.

[ctete]153247[/ctete]

Pavel Bělobrádek chce náhle snížit počty státních úředníků, ačkoli čtyři roky přihlížel jejich zvyšování o tisíce. Lidovci také jako jediní z vládních stran uvažují o zrušení zbývajících dvou vln EET, do kterých mají příští rok spadnout stovky tisíc živnostníků z oblasti řemesel a služeb.

O tom však Andrej Babiš nechce ani slyšet. Ačkoli sliboval narovnání podnikatelského prostředí bez výjimek, dnes navrhuje vyjmout z EET poněkud bizarně prodejce kaprů a nejmenší podnikatele, kteří uplatněním daňových paušálů a odpočtů daně stejně neplatí, a zavést Jednotné inkasní místo, které sám zrušil.

Současná vláda pod Babišovou taktovkou působí jako pyroman předstírající, že chce hasit požár, který sám založil. Nesporně se jí podařilo rozklížit společnost a z malých podnikatelů vytvořit vrstvu sprostých podezřelých. Zejména u hnutí ANO a ČSSD nelze spoléhat na to, že by se tento pokřivený obraz malého podnikání skutečně snažili narovnat.