Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Pokud by vaše vláda měla odvahu dávat na obranu více peněz a plnit závazky vůči sobě i spojencům dříve, mohli jsme teď být v jiné situaci, vzkázala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) svému předchůdci Lubomíru Metnarovi (za ANO). Ten se na sociální síti opět pustil do vlády kvůli pořízení 24 letounů páté generace F-35. Podle Metnara půjde většina peněz určených na investice do armády právě na nákup stíhaček amerického výrobce Lockheed Martin. Něco takového však ministryně Černochová odmítla.
„Oblast bezpečnosti, obranyschopnosti a investic do armády byla vlivem pocitu trvalého míru dlouhodobě podceňována. S nástupem hnutí ANO se tento trend otočil a začalo se masivně investovat do obranyschopnosti ČR. Prioritně bylo a je třeba plnit závazky, ke kterým jsme v NATO zavázali, a také vybudovat schopnosti armády. V rámci operačních potřeb armády došlo v čase k priorizaci některých projektů, a to zejména z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ vychválil vládu Andreje Babiše (ANO) někdejší ministr obrany Lubomír Metnar.
„Nyní ale došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu, čemuž ale neodpovídá plán investic a jejich efektivní a účelné vynaložení, kdy jejich převážná většina jde na projekt F-35 a důsledkem toho jsou odsunuty strategické projekty jako samohybné minomety, lehká útočná vozidla nebo systémy protivzdušné obrany C-RAM. Bezpečnost ČR je komplexní systém, do kterého jsou zainteresovány všechny složky státu,“ zkritizoval Metnar s tím, že nelze na jedné straně budovat obranyschopnost a rozvíjet pouze armádu a na druhé straně škrtat a zanedbávat vnitřní bezpečnost včetně civilní ochrany.
„Tento jednostranný, neefektivní a zejména nehospodárný trend investic současné vlády kritizujeme, protože nezaručuje komplexní posílení bezpečnosti ČR,“ doplnil bývalý ministr obrany.
Jeho tvrzení nenechalo chladnou současnou ministryni obrany Janu Černochovou. „Pane předsedo, dobře víte, že nemluvíte pravdu. Projekt F-35 nás rozhodně nestojí většinu peněz určených na investice. Letos je na ně určeno přes 70 miliard korun, z toho na F-35 dáváme 15 miliard, takže platby na F-35 z investic tvoří ani ne čtvrtinu. Platby jsou navíc rozloženy v čase, aby co nejméně rozpočet ministerstva obrany zatěžovaly,“ reagovala na tvrzení svého předchůdce. Podle ní jsou odhadované náklady na stíhačky F-35 za roky 2024 až 2034 v průměru 7,3 procenta celého obranného rozpočtu.
Černochová zároveň odmítla, že by ministerstvo odložilo další projekty kvůli nákupu letounů F-35. „Podfinancování Armády ČR je tak obrovské, že vše najednou prostě nakoupit nejde. Pokud by vaše vláda měla odvahu dávat na obranu více peněz a plnit závazky vůči sobě i spojencům dříve, mohli jsme teď být v jiné situaci. A jak to vlastně máte, pane předsedo, v té stínové vládě s tou obranou?“ vpálila ostře Metnarovi. „Chcete její zajištění? Nebo chcete jen mír? Ona totiž obrana a bezpečnost není zadarmo a něco stojí, víte?“ doplnila otázku.
Metnar svým komentářem reagoval na informace z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který ve výroční zprávě oznámil, že Česko není dostatečně připravené na krize a odpovědné instituce se nepoučily z minulých mimořádných událostí, jako byla epidemie covidu-19. Upozornil také na to, že stát minulý rok ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření.
NKÚ považuje za pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel. Dosud úřady podnikly většinou jen formální kroky, zatímco reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů jen minimálně. Úřad konstatoval, že například stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.
Ministerstvo vnitra ale tvrdí, že systém ochrany obyvatelstva v České republice patří v EU mezi nejrobustnější a nejlépe připravené. „NKÚ hodnotí celý systém pouze na vybraných opatřeních využitelných za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Tato opatření ale nejsou univerzální pro všechny druhy situací,“ vzkázalo vnitro.
NKÚ také napsal, že ministerstvo obrany nebylo podle něj schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko plýtvání spatřuje úřad i v tom, že ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní přímo s vládami nebo výrobci bez soutěže.
Obrana se proti této výtce ohradila. Zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany bez výběrového řízení umožňuje zákon a shodně postupují i další spojenci v Evropské unii i NATO, uvedlo ministerstvo obrany. Podle statistik ministerstva bylo loni asi 70 procent zakázek zadaných bez využití této zákonné výjimky. „Ministerstvo důsledně dbá na to, aby – pokud je to možné – bylo výběrové řízení vypsáno,“ reagoval úřad.
Premiéra Petra Fialu (ODS) výtka od Nejvyššího kontrolního úřadu, že Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné situace, nepřekvapila. V posledních letech se tomu nevěnovalo dost pozornosti, vláda se to snaží napravit, řekl v úterý novinářům během návštěvy Litvy. Cílem je, aby stát byl připravený na krizové situace nejrůznějšího typu, dodal.
NKÚ také ve výroční zprávě poukázal na to, že i loni stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu a ani nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu.
Ministerstvo financí závěry výroční zprávy NKÚ respektuje, konsolidace veřejných financí je podle něj nezbytná. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je ve výdajích i pomoc státu v době vysoké inflace, nutné je ale státní aparát zefektivnit. Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varoval NKÚ.
Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.
Podle ministerstva financí byl státní rozpočet na loňský rok připravený jako schodkový kvůli výraznému nárůstu výdajů v sociálních dávkách nebo investicích a mimořádných výdajů na kompenzaci vysokých cen energií, které nebyly plně kryty mimořádnými příjmy. „V konečném důsledku však státní rozpočet loni hospodařil se schodkem 288,5 miliardy korun, tzn. o 6,5 miliardy korun lépe oproti původnímu plánu a o 71,9 miliardy korun lépe než v roce 2022,“ sdělil Stefan Fous z odboru komunikace ministerstva.
Podle Jurečky je otázkou, nakolik NKÚ zprávu „zasazuje do vývoje posledních dvou let“. Ministr poukázal na vysokou inflaci a následné mimořádné valorizace důchodů či vyplácení příspěvků na bydlení a dalších dávek kvůli drahým energiím a potravinám. „To, co říká NKÚ, je nutné brát velmi vážně. Celou řadu výdajů děláme na dluh, na dluh budoucích generací. Je namístě, abychom se napříč státem a státní správou snažili zefektivnit státní aparát a činnosti, které stát zabezpečuje. Je to i o revizi agend,“ dodal Jurečka.
