Kauza uniklých e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky, která prozatím odeznívá, naplňuje svůj účel. Prokazatelně zasáhla do volby generálního ředitele Českého rozhlasu krátce poté, co ji veřejně zpolitizovalo hnutí ANO v čele s Martinem Komárkem. Jaké podivné okolnosti tuto volbu provázely?
[ctete]42584[/ctete]
Masivní kampaň Lidových novin a hnutí ANO
Proveďme stručnou rekapitulaci toho, co se odehrálo. 5. ledna zveřejnil web White Media první část premiérovy korespondence z jeho soukromé e-mailové adresy. Mezi jinými se v ní „náhodně“ objevily čtyři zprávy předsedy Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka, informujícího premiéra o dění v radě, mimo jiné v souvislosti s připravovanou volbou nového ředitele.
Kauzy se s mimořádnou vehemencí ujala Babišova média, která na ukradené e-maily údajných neonacistů upozornila jako první (Lidovky.cz). Zaměřila se zejména na roli šéfa Rady Českého rozhlasu. Zejména nelenily už osvědčené Lidové noviny, specializované na kauzy Babišových oponentů a konkurentů.
Okolnostem volby ředitele Českého rozhlasu věnovaly celkem jedenáct článků, přičemž u některých hovoří samy za sebe už jen titulky: „Sobotkovi lidé tlačili na průzkumy i rozhlas“ (7. 1. 2016), „S prosbou o diskrétnost, psal šéf Rady ČRo“ (7. 1. 2016), „Šéf rozhlasové rady ztrácí důvěru“ (12. 1. 2016), „Případ Šafařík aneb Skandál v Bohemii“ (15. 1. 2016) nebo „Tendr ovlivňují uniklé dopisy“ (19. 1. 2016).
Babišův tisk varoval, že „nezávislost rozhlasové rady utrpěla v ten nejméně vhodný okamžik“, jelikož „citlivá e-mailová korespondence předsedy rady adresovaná premiérovi unikla na veřejnost jen krátce před volbou nového generálního ředitele Českého rozhlasu“.
Komárkova politizace volby
Předseda parlamentního volebního výboru Martin Komárek neváhal zvednout vhozenou rukavici. Kvůli uniklým e-mailům svolal jednání výboru týden před volbou ředitele. Zesiloval tlak na Šafaříka a veřejně vyhlašoval, že volba je zpolitizovaná a zfalšovaná.
Vzhledem k tomu, že se Šafařík jednání nezúčastnil, pokračoval Komárek v mediální kanonádě. E-maily jsou pro něj důkazem ovlivňování volby ředitele. Opakovaně deklaroval, že v této věci bude interpelovat premiéra.
Mezitím vyšlo najevo, že hnutí ANO nemá mezi zbývající pěticí kandidátů na ředitele svého favorita. Proto vstoupila do hry náhradní varianta, kdy Komárkův stranický kolega Martin Kolovratník podle hodnověrných zpráv lobboval za setrvání Reného Zavorala, pravé ruky předchozího šéfa Českého rozhlasu Petera Duhana.
Mimochodem Peter Duhan se netajil kontakty s Andrejem Babišem. V nedávném rozhovoru pro Echo24 prozradil, že se s ním během jeho vládního působení čtyřikrát sešel. „S panem Babišem jsme oba Bratislaváci, my si měli co říct,“ objasňuje Duhan. Ministr si „samozřejmě postěžoval“, že po něm novináři jdou, ale prý na něj nijak netlačil.
Zřejmě měl na mysli reportáže investigativního novináře Janka Kroupy, který vypátral vazby Andreje Babiše na ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu ještě z doby před pádem pravicové vlády. Který informoval o tom, že stavební společnost Skanska čelí podezření, že byla zapletena do korupčního skandálu. Firmě tehdy šéfoval současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Švédští interní auditoři v roce 2011 zjistili, že česká pobočka podivně vyvedla ze svého hospodaření nejméně 100 milionů korun. Babiš se za Ťoka postavil a kauza zmizela ze světa.
Prozření Petra Šafaříka
20. ledna zasedala Rada Českého rozhlasu a za generálního ředitele vybrala Reného Zavorala, který ve druhém kole porazil Tomáše Skřivánka. Několik souvislostí této volby stojí za pozornost.
Petr Šafařík krátce předtím oznámil, že koncem března rezignuje na post předsedy rady. Prý kvůli velkému pracovnímu vytížení, přičemž s uniklými e-maily to nemá žádnou souvislost. Také proč by mělo, když se opakovaně dušoval, že e-maily nejsou autentické? Potom ovšem není jasné, proč tolik usiloval o svoje zvolení předsedou rady v listopadu loňského roku. Tehdy o svém pracovním vytížení nevěděl?
Dále je zvláštní, jak náhle utichl mediální hluk v Babišových médiích. Už varovně nebubnuje nad ohrožením nezávislosti rady, neřkuli zpolitizovanou a zfalšovanou volbou generálního ředitele. Do té doby velmi agilní Martin Komárek premiéra neinterpeloval.
Možná to bude i tím, že Šafařík podle informací Lidových novin hlasoval pro Zavorala. V kuloárech se přitom traduje, že hned několik radních ze dne na den „zázračně“ změnilo názor, komu dá svůj hlas.
Ať už byly motivace výsledné volby jakékoli, je zjevné, že do ní zásadním způsobem zasáhla kauza ukradených Sobotkových e-mailů. A Šafaříkova rezignace jen stvrzuje, že tento způsob politického boje přináší ovoce, protože účel světí prostředky. „Neonacisté“ se zatím odmlčeli, zjevně dosáhli svého. Pokud tedy skutečně stojí za ukradenou korespondencí, čemuž může věřit málokdo.
Co se týká nového generálního ředitele, bude zapotřebí sledovat jeho nejbližší kroky, a to zejména v oblasti zpravodajství. A nyní nejde jen o přístup k investigativní práci Janka Kroupy, nepohodlné ministrovi financí.
[ctete]43080[/ctete]
