Jednou z námitek proti korespondenční volbě je, že není zajištěno tajné hlasování. Tento problém řeší země, kde je tato možnost zavedena, vyzkoušenými postupy. V Německu používají systém dvou obálek a jsou stanovena pravidla pro volební komise, jak s těmito hlasy zacházet.
Volič na hlasovacím lístku označí svou volbu a vloží ho do modré obálky a zalepí ji. Pak podepíše a opatří datem „Prohlášení nahrazující přísahu při hlasování poštou“. Tento lístek spolu s modrou obálkou vloží do červené obálky, kterou zalepí. Červenou obálku s hlasovacím lístkem pošle poštou, což je v rámci Německa bez známky, nebo ji odevzdá přímo na poště uvedené na obálce. Ze zahraničí si musí občan sám zaplatit příslušné poštovné. Červenou obálku s hlasovacím lístkem lze odevzdat pouze na úřadě uvedeném na obálce.
Hlasy je třeba zaslat poštou včas. Příslušný úřad je musí obdržet nejpozději do 18:00 hodin volební neděle, kdy končí volby a začíná sčítání hlasů. Hlasovací lístky doručené po této době již nemohou být při sčítání hlasů zohledněny. Proto se doporučuje v Německu dopis odeslat nejpozději třetí pracovní den před volbami, aby měl volič jistotu, že dorazí včas.
V rámci volebního okrsku jsou zřízeny komise pro korespondenční hlasování, které zjišťují jeho výsledky. Ty po skončení voleb (v den voleb po 18. hodině) sečtou do té doby doručené a zkontrolované poštovní hlasovací lístky.
Neotevřené hlasovací lístky se shromažďují a uchovávají uzamčené. V den voleb jsou rozeslány příslušným volebním komisím. Poštovní volební okrsky musí být dostatečně velké, aby nebylo možné rozpoznat, jak jednotliví voliči hlasovali. Spolkový volební řád stanoví jako orientační počet minimálně 50 korespondenčních volebních lístků.
Každý výbor pro korespondenční hlasování se skládá z pěti až devíti oprávněných osob, které se vzájemně kontrolují. Nejméně tři členové musí být vždy přítomni a nejméně pět členů musí být přítomno při sčítání hlasů Každá místnost pro korespondenční hlasování je volně přístupná veřejnosti. Každý, kdo si to přeje, může sledovat práci komise.
Červené poštovní hlasovací lístky se otevírají v den voleb přibližně od 15.00 hodin a kontroluje se jejich platnost. Ověřené obálky a lístky s identitou voliče se v této době od sebe oddělí a lístky se zničí. Obálky s volebním lístkem se vloží do volební urny. Po skončení hlasování otevře volební komise volební urnu, hlasovací lístky se vyjmou z obálek a spočítají se hlasy.
Při volbách do spolkového sněmu v roce 2021 vedla extremistická strana AfD kampaň proti korespondenční volbě. AfD tvrdí, že korespondenční hlasování je méně bezpečné než tradiční hlasování do volebních uren. „Volební lístky patří do volební urny, ne do poštovní schránky,“ uvádí se ve videu této strany. „Významné případy volebních podvodů“ jsou v Německu „smutnou pravdou“ téměř v každém volebním roce, tvrdí lipská AfD ve svém příspěvku na facebooku a vyzývá: „Konec podvodům! Volte pouze ve volební místnosti!“ Grafika pak naznačuje, že hlasy AfD jsou v korespondenčním hlasování přidělovány Zeleným.
„Volby do Bundestagu a korespondenční hlasování jsou velmi bezpečné,“ říká profesor politologie z Mohuče Kai Arzheimer pro RedaktionsNetwerk Deutschland. Nerozumí například tvrzení, že korespondenční hlasy lze snadněji zfalšovat.
„Poštovní hlasy se zasílají místním volebním úředníkům v obci, kde jsou uloženy pod zámkem a otevře je až volební komise v den voleb,“ říká Arzheimer. Poštovní hlasy se také následně veřejně sčítají. Tvrzení, že lze volit dvakrát – poštou a pak ve volební místnosti – je podle něj také nesmysl. „To je klasický Trumpův argument,“ říká politolog. Hlasy podané poštou se zaznamenávají do seznamu voličů. Kdo již použil hlasovací lístek pro hlasování poštou, nemůže znovu hlasovat ve volební místnosti.
Podle Kaie Arzheimera vždy může dojít k individuálním pokusům o podvodné hlasování – ať už korespondenčním hlasem, nebo ve volební místnosti. „Při nejlepší vůli si nedokážu představit žádné falšování hlasů, které by bylo schopné ovlivnit výsledek voleb.“
Spolkový volební komisař Georg Thiel rovněž zdůraznil bezpečnost voleb. „Hlasování poštou probíhá již od roku 1957 a dosud nemáme žádné důkazy o nesrovnalostech, které by mohly ovlivnit výsledek voleb.“
V současném korespondenčním hlasování pro volby do Spolkového sněmu nebyly doposud rovněž zjištěny žádné nesrovnalosti, které by mohly ovlivnit výsledek voleb. „Vyskytlo se pouze několik ojedinělých případů, jako například neúplně vytištěné hlasovací lístky, na kterých chyběl kroužek u názvu strany,“ uvedl Thiel.