Prapodivný manipulační web Nová republika, za kterým stojí Ivan David, se také pustil do boje za svobodu slova. Pochopitelně způsobem, který je tomuto médiu vlastní.

Jak je zvykem, za manipulátora se opět označuje Česká televize, konkrétně moderátor Václav Moravec. Jakýsi Michal Mikulenka pocítil 8. listopadu potřebu se svěřit se svými dojmy. „Nevěřil jsem svým uším, když jsem při čekání na jiný program na chvíli přepnul na Otázky Václava Moravce,“ sděluje autor. Kajícně vysvětluje, jak se mohl dopustit činu, který není ve wlastenských kruzích obvyklý: „Tento pořad jsem kvůli nevyváženosti a aroganci hlavního protagonisty už dávno přestal brát vážně.“

Pak se dozvíme, z čeho se nahodilému divákovi udělalo tak mdlo: „Osazenstvo zrovna probíralo událost, kdy se americké televize, přenášející projev prezidenta Trumpa, dohodly a prezidenta uprostřed jeho proslovu vypnuly. S odůvodněním, že lže. Moravcovi a přítomným diskutérům Vítu Rakušanovi a ministru Tomáši Petříčkovi připadala tato antidemokratická nehoráznost v pořádku. Petříček se po Moravcově nátlaku sesypal a se servilním úsměvem se dušoval, že kdyby ho novináři vypnuli, tak mu to nevadí. Protože prý lhát se nemá, alibisticky vysvětlil svůj postoj. Jediný, kdo se ohradil, byl poslanec Jiří Kobza. Moravec tento neuvěřitelný zásah do principu svobody slova dokonce vnímá jako odvahu a tato totalitní praktika mu evidentně imponuje.“

Tolik autor.

Ano, pan Kobza je na svobodu projevu jako předlistopadový člen KSČ jistě citlivý. Je to člověk s rozhledem. Je (mezi okamurovci) považován za odborníka na islám a je autorem myšlenky o ideologickém nebezpečí kebabu: „Každý zakoupený kebab je jen další jeden krok k burkám. Jak bude chutnat vaší ženě, až jej bude jíst se šátkem na obličeji?“ Také doporučoval lidem, aby zamířili k mešitám při venčení psů a posílali tam bezdomovce popíjet krabicové víno.

Pak se od autora dozvídáme, že novináři nejsou žádní soudci, aby „v průběhu přímého přenosu rozhodovali, kdy politik mluví pravdu a kdy lže“. Prý už teď nedávají prostor pro odlišné myšlenkové proudy. Jaké proudy má asi na mysli, by nebylo těžké uhodnout. Nejspíš něco, co se provozuje v „Nové republice“.

Tady dodejme krátkou úvahu, která je zřejmě nad myšlenkovou kapacitu čtenářů tohoto blábolu, ale co naděláme. Předat informaci je jen jedna z funkcí projevu. Jednou z dalších je, že chce projev něco způsobit. Kdyby Donald Trump sdělil nějakou informaci, třeba nějaký důkaz, že prezidentské volby ve Spojených státech byly zmanipulované, o nic by nešlo. Bylo by ve veřejném zájmu takovou informaci předat dál. Pokud je ale smyslem obvinění bez důkazů radikalizovat své stoupence (často vyznavače síly a zbraní), těžko někomu vyčítat, že v soukromém médiu nepovažují za povinnost se na něčem takovém podílet. Co chtěl Trump říct, je ostatně zcela zjevné. Vykládá to pořád, miliony lidí to od něj četly na Twitteru, kde mu to nechávají a jen doplňují upozorněním na pochybný charakter napsaného. Vypnutím Trumpa televize sama vyslala sdělení, že momentálního prezidenta považují za lháře. Chápeme ovšem, že kdyby naše televize vypnuly každého českého politika, který lže a pokouší se tak zmanipulovat lidi, diváci by u některých čelných představitelů časem snad i zapomněli, jak dotyční vypadají.

Tohle je ale zbytečné tvůrcům a čtenářům Nové republiky vykládat, protože jim nejde o nějakou racionalitu. Potřebují nějak ventilovat svoji frustraci, potěšit se tím, kdo všechno může za jejich prázdné a zpackané životy. Několik politických šamanů jim dodává duševní stravu, konzumenti jsou několik vteřin šťastní a vůdci si užívají prebend, které jejich publikum nikdy mít nebude. Aspoň ale mají pocit, že za ně někdo bojuje. To je tak všechno. Víc toho nikdy mít nebudou.