Vláda vyhlásila několik opatření na podporu podnikatelů a živnostníků, kteří přišli o příjmy. Některá z těch opatření část podnikatelů vítá, u dalších kroutí živnostníci jen bezmocně a nechápavě hlavou. Nepodnikající veřejnosti je vše předkládáno jako rozumný a vstřícný postoj vlády, takže Babišovi voliči si budou moci zanadávat, co se zase těm podnikatelům nelíbí, když jim vláda dává takové peníze!
Tak předně, vláda vše dělá pozdě a až na náš nátlak. Vláda nic neudělá sama od sebe, nemá o občany opravdovou starost, jsou jí lhostejní.
Podnikatelské odbory předaly vládě svoje požadavky na podporu ohroženého podnikání a živnostníků v existenční nouzi už 28. července (!). Ano, už v polovině prázdnin bylo přece zřejmé, že přijde druhá vlna covidu, a navíc mnozí podnikatelé a živnostníci se z jarní vlny ani v létě neměli šanci vzpamatovat. Paní ministryně Schillerová osobně a s úsměvem přijala naši žádost s tím, že není důvod cokoli dělat.
A potom jsme vládu i jednotlivé ministry oslovovali v polovině srpna, na začátku i v průběhu září a samozřejmě i v prvních říjnových týdnech. Asi deset žádostí a výzev za dva a půl měsíce! Za typickou ukázku vládní arogance pak považujeme odpověď na naši žádost, kterou jsme obdrželi 8. 10. Ministryně Schillerová nám v den, kdy vláda vyhlásila velmi tvrdá opatření proti covidu, napsala, že žádná běžná podnikatelská činnost dosud nebyla ze strany vlády významně omezena, s výjimkou koncertů a divadelních představení, při nichž se převážně zpívá. K tomu není co dodat.
Kromě toho, že s podporou pro lidi, kteří přišli o příjem, přišla vláda pozdě, přichází s ní i chaoticky. Někomu ano, jinému ne. Některým hodně, jiným málo. Některých oborů si všímá, jiné úplně ignoruje. Dopravcům s novými autobusy podporu dá, těm se staršími vozy ne. Průvodci turistů, kteří už více než půl roku nemají práci, jako by pro vládu neexistovali, některé profese úředníci považují za nepotřebné, tak je ani nezařadí do systému podpory. Chaos a zmatek. Neschopnost, kterou bychom možná vládě i mohli odpustit.
Neodpustitelná je však bezohlednost, s kterou vláda k podnikatelům a živnostníkům přistupuje.
Vláda nemá pochopení pro jejich situaci, nechápe jejich potřeby, nepovažuje je za rovnocenné občany. Dva příklady za všechny: První, když vláda zaměstnancům poskytuje už od jara nepřetržitě podporu, aby nepřišli o práci (program Antivirus), živnostníkům odmítala až do 16. října poskytnout cokoli, co by zmírnilo jejich existenční potíže. Druhým příkladem, těžko uvěřitelným, pak je, že pro zaměstnance má vláda ošetřovačku, takže když jsou zavřené školy, maminky mohou s dětmi zůstat doma a nepřijdou zcela o příjmy, zatímco maminkám–živnostnicím ošetřovačku vláda odmítá poskytnout i v této krizové situaci!
Vláda jedná pomalu, opatření přijímá pozdě a chaoticky. A typickými rysy jejího postoje k podnikatelům a živnostníkům jsou nezájem, nepochopení a absence obyčejných lidských ohledů k těžké životní situaci občanů, kteří se „provinili“ jen tím, že podnikají.
Autor je předsedou výboru Podnikatelských odborů.