Mnozí podnikatelé se ještě nedoslechli o způsobu, jak legálně bojkotovat on-line evidenci pokladních příjmů.

Je to jednoduché. Místo pokladních příjmů posílejte na „Babišovu“ centrálu údaje o souvisejících tržbách. Zákon o evidenci tržeb se totiž podle názoru Svazu účetních z připomínkového řízení či Asociace podnikatelů a manažerů týká vybraných tržeb, zatímco Babišovo ministerstvo je názoru, že napsalo zákon, který se vztahuje na vybrané pokladní příjmy (a platební karty). Problém je, že úplně shodný názor jako ministerstvo financí má také Finanční správa.

Jak postupovat? Neevidovat tržby (nejpozději) v okamžiku, kdy nastane příjem, tedy kdy vám zákazník zaplatí. Místo toho evidovat tržby (nejpozději) v okamžiku, kdy nastane tržba, tedy kdy předáte zákazníkovi (či odběrateli obecně) zboží, poskytnete mu službu nebo na něj třeba přepíšete nemovitost. Zcela bez ohledu na to, kdy vám zákazník zaplatí.

Vzhledem k tomu, že se v jiné souvislosti ukázalo, že si ministr financí Andrej Babiš (ANO), jehož rodnou řečí je slovenština, oba pojmy plete a spolu s ním si je plete i jeho náměstkyně pro EET Alena Schillerová, zeptalo se FORUM 24 na ministerstvu, zda nebyla on-line evidence původně zamýšlena jako evidence peněz přijatých do pokladny (nejpozději) v okamžiku, kdy obsluha peníze přijme. Tím by se vysvětlovalo, proč Babiš spojoval EET s pokladnami. Rozdával dětem pokladničky a ještě nedávno tvrdil, že byl projekt okopírován z Chorvatska, kde jsou evidovány právě přijaté peníze. V poslední době však začal popírat, že by byl inspirován chorvatským systémem.

Ministerstvo nám však odpovědělo, že je on-line evidence tržeb dosud zamýšlena jako on-line evidence příjmů, nikoli jako evidence tržeb.

Babišovi a kontrolám z finančních úřadů se tak nebude líbit, až živnostník vedoucí daňovou evidenci („jednoduché účetnictví“) bude tvrdit, že nezaplatí žádnou daň z příjmů, byť zasílal po celý rok na „Babišovu“ centrálu informace o poměrně vysokých prodejích. Může totiž tvrdit, že opravdu předal lidem hodně zboží, bude tomu případně nasvědčovat i jeho poloprázdný sklad, ale většina lidí mu ještě nezaplatila a zaplatí až za dvacet let, takže zatím nemá dostatečné příjmy, aby mohl zaplatit daň.

Pokud by to nebyla pravda, jednal by takový živnostník v rozporu se zákonem, k čemuž rozhodně nenavádíme. Musíme však upozornit, že by měl finanční úřad velký problém mu takové jednání prokázat. Téměř tedy nebude možné, zejména u koncových prodejců, odlišit pravdu od lži.

Jestliže budou živnostníci evidovat ve velkém místo příjmů tržby, bude to „bankrot“ EET v podobě, jak si ji představoval Andrej Babiš.

To je celý recept. Nelze zcela vyloučit ani to, že finanční úřady budou nakonec vyžadovat právě evidenci tržeb, takže těm, kdo budou následovat Babišova slova a budou evidovat pokladní příjmy místo tržeb, budou hrozit vysoké pokuty (až milion korun za každou tržbu, kterou jejich zaměstnanec nezaeviduje).