Je to zvláštní část naší republiky. Hranice mezi Čechami a Moravou, mezi Jihočeským krajem a Vysočinou, někdy trochu drsná divočina s krásnými výhledy, hlubokými lesy a spoustou míst, která člověka okouzlí. To je Česká Kanada a její okolí. Město Slavonice už určitě znáte – ale nedaleko se nachází místo, které byste při návštěvě tohoto kraje rozhodně neměli minout.

Při projíždění obcí Český Rudolec si nepochybně všimnete zajímavé stavby. Říká se jí „Malá Hluboká“ a jedná se o tamní zámek. Není to ale ledajaký zámek. Opravená a hezky bílá je pouze věž. Zbytek sice taktéž vzhledem k tudorovskému novogotickému stylu připomíná daleko známější Hlubokou, avšak vzhledem k nedokončené rekonstrukci nepůsobí ani zdaleka tak honosně. A navíc – v oknech stojí strašidla a z toho hlavního vám dokonce kyne smrtka s kosou.

Zámek samozřejmě dostal takhle zabrat poté, co jej v roce 1948 ukradl československý stát, který zde později ubytoval zaměstnance státního statku. Nakonec jej komunisté nechali chátrat. Současní majitelé zámek vlastní od roku 2009 a místo zpřístupnili veřejnosti. Navštívit jej můžete i mimo sezónu: v říjnu otevírá o víkendech a prohlídky se konají čtyřikrát za den.

Dále čtěte

Kouzelné městečko Úštěk: nečekaný zázrak na severu Čech

Že severní Čechy nejsou jen odsunem sudetských Němců a čtyřiceti lety komunismu poznamenaným územím, ale také místem, kde je spousta…

Atmosféra kolem je ale více než pozitivní. Společnost, která opravuje a provozuje zámek, má totiž i další objekty, a sice restauraci, penzion a pivovar, kde se vaří pivo Grasel. U lehké desítky (ale i u těžších verzí tamního zlatavého moku) si můžete naplánovat, kam se vydáte dál. A protože už je jasné, že v tom bude právě jméno Grasel (neboli grázl) hrát velkou roli, bude to nejspíše Graselova stezka.

Johann Georg Grasel je obestřen pověstmi, které dosud mezi lidmi žijí. Narodil se v roce 1790 a jeho pozdější život se dá definovat jednoduše: byl to loupežník a vrah. Jeho otcem byl pohodný, neboli ras, a byl to právě on, kdo cestu svého syna nastartoval. Kradl ve velkém, nebál se násilí a osudným se mu stalo, že byl úspěšný u žen. K jeho dopadení totiž pomohla jeho bývalá milenka. Soudní proces pak trval tři roky, Grasel byl odsouzen za dvě vraždy a přes dvě stě loupeží a krádeží. Byl popraven na vídeňském náměstí v roce 1818.

Z poměrně používaného slova grázl je patrné, že v českých zemích loupežník příliš dobrou pověst neměl. V Rakousku se naopak legenda rozvinula směrem ke šlechetnému muži, který bohatým bral a chudým dával. Pokud se něco podobného vyprávělo v Čechách nebo na Moravě, bylo tomu tak spíše u německy mluvícího obyvatelstva. Proč by se ale člověk, který navštíví Českou Kanadu, měl o Grasela zajímat? Rozhodně ne jen kvůli původu slova grázl nebo kvůli tomu výtečnému pivu.

Dále čtěte

Nejkrásnější česká hora je Milešovka. Za namáhavý výšlap dostanete nádherný výhled i zelňačku

Důvodů, proč vystoupat na horu, jíž se říká „královna Českého středohoří“, je hned několik. Tak za prvé: spálíte něco kolem…

V tomto kraji (včetně Rakouska) se totiž nachází Graselovy stezky, které mají celých 117 kilometrů. Jedná se o turistické trasy rozdělené do sedmi oblastí – Český Rudolec, Slavonice, Nová Bystřice, Nové Syrovice, Vranětín a na rakouské straně pak Karlstein a Dobersberg.

Stezka u Českého Rudolce čítá devět kilometrů a začíná u krásného kostela Narození Jana Křtitele. Její nejkrásnější část vede kolem Hornoradíkovského potoka pod skalami, které jsou známé jako Filipovy kameny. Pro ty, kteří přijedou autem, je určitě dobrá zpráva, že trasa je dovede zase zpět.

Česká Kanada nabízí spoustu krásných míst a Český Rudolec, který díky rekonstrukci zámku a aktivitě tamních obyvatel vzkvétá, rozhodně stojí za návštěvu. Díky známému „grázlovi“ a jeho stezkám ji můžete poznat celou.

Co ještě navštívit v okolí?

• Slavonice. Tohle město doporučujeme zažít zejména v létě během tamního filmového festivalu, krásné je ale kdykoli. Brány, náměstí, hradby či podzemí, to všechno stojí za pozornost. A odpočinout si můžete třeba ve vinotéce Slávů Dvůr.
• Kostelní Vydří. Karmelitánský klášter, barokní zámek, tvrz a na hřbitově třeba hrob Ivana Martina Jirouse.
• Dačice. Dva zámky, klášter, kostel sv. Vavřince a jeden zvláštní pomník, který připomíná, že právě zde vznikl kostkový cukr (psali jsme zde).