Na samém začátku Babišova impéria byla pozoruhodná smlouva se státní chemičkou, jejíž podmínky záhy vyšetřovalo ministerstvo kontroly. Zkoumalo, zda nedošlo k tunelování podniku. Vyplývá to z dosud nikde nezveřejněných dokumentů a informací, které získal časopis Reportér, když se zabýval kořeny Babišovy kariéry.

Operace s Lovochemií, od jejíhož vyšetřování uplynulo právě pětadvacet let, zahájila dlouhou historii podnikání Andreje Babiše s pomocí státu a státních firem.

Příběh začal krátce po revoluci. Lovosická chemička, tehdy ještě pod jménem Secheza, se musela vypořádat s půlmiliardovou investicí do modernizace výroby ještě ze socialismu. Hledala peníze, kde se dalo a přijela i do bratislavského Petrimexu, kam se právě vracel z Maroka Andrej Babiš. Ten následně pomohl lovosické chemičce zařídit půjčku 21 milionů dolarů od německých firem Metallgesellschaft Frankfurt a Helm Hamburg. V obou případech bylo podmínkou uzavření exkluzivní smlouvy na prodej ledku (hnojiva) s Petrimexem.

O tehdejších dohodách by se asi nic nedochovalo, kdyby se proti nim nevzbouřila část tehdejšího vedení fabriky. 20. září 1991 dal podnět ke kontrole podniku lidovecký poslanec Jiří Karas. „Znamená to dražší nákup surovin a nižší ceny výrobků, než je podnik schopen realizovat vlastní obchodní činností,“ uvádí se v podnětu ke smlouvám.

Podnět šetřilo krátce poté tehdejší Ministerstvo státní kontroly ČR vedené Igorem Němcem. Šetření uzavřelo s tím, že smlouva odpovídá tíživé situaci podniku. Další prý má řešit ministerstvo průmyslu a následná privatizace.

Ředitele, který tyto smlouvy domluvil, si Babiš velice vážil. Ještě loni byl Josef Kasper ve svých 87 letech v dozorčí radě Lovochemie. Agrofert na otázky k jeho osobě nechtěl odpovědět.

Dokonalé obklíčení a 400 milionů dluhů na stát

Když se Secheza změnila na Lovochemii, stal se Babiš členem představenstva na návrh státního Fondu národního majetku. Exkluzivní smlouvy na distribuci hnojiv následně přešly z Petrimexu na Agrofert a zůstaly mu, i když si Babiš odloupl Agrofert pro sebe.

Smluvní obklíčení bylo dokonalé a zafungovalo v Babišův prospěch, když Lovochemie později získala v privatizaci prvního soukromého majoritního vlastníka. Babiš s ním nejprve válčil, později firmu, která privatizovala, ovládl. Následně ji poslal do likvidace a nakonec po něm zůstalo více než čtyři sta milionů dluhů na účet státu. I sám Andrej Babiš označil ve svém životopise ovládnutí Lovochemie za „jedinou problematickou kauzu v historii Agrofertu“.

Dnes už se Agrofertu o příběhu, který stál u zrodu celého impéria, moc mluvit nechce. „Šlo o standardní obchodní akvizici. Jsme přesvědčeni, že vše proběhlo zcela v souladu s právem,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka. Právě Lovochemie udělala z Andreje Babiše velkého podnikatele. Při jejím dalším rozvoji mu mocně pomáhal státní Unipetrol, který Babiše dotoval výhodnými cenami surovin. Pomohl mu také k dalším chemičkám. Stát a státní podniky tak sehrály zcela zásadní roli při rozvoji Babišova Agrofertu.

Podrobný článek o Babišově podnikání se státní pomocí najdete v zářijovém vydání měsíčníku Reportér nebo zde.