NÁZOR / Jak se to vůbec může stát, že děti na základní škole v Opočně na Rychnovsku ponižovaly svoji ukrajinskou spolužačku kvůli jejímu původu? A proč jí jeden spolužák dokonce plivnul do obličeje a pak se k tomu ještě hrdě přiznal? Kdo těmto dětem vytvořil pocit, že se mohou zastávat agresorů a ponižovat oběti? Odpověď je jasná. Máme tu mnoho fanoušků agrese a ti s námi vedou „svobodnou debatu“, jestli je v právu Rusko, nebo Ukrajina. Děti přitom odpozorovaly u dospělých sympatie k Rusku.
Přesně tuhle „svobodnou debatu“ vede již léta web Parlamentní listy, který je názorovou tribunou specifické čtenářské skupiny rudých důchodců. Lidí, kteří se mentálně zastavili v éře vlády Sovětského svazu a chovají sympatie k Vladimiru Putinovi. Nevidí v něm masového vraha, nýbrž rozumného vůdce.
Tento web si nyní koupili majitelé webu Echo 24, který již léta názorově inklinuje k Institutu Václava Klause. Názorový průnik mezi klausovci a rudými důchodci se přitom v pohledu na válku na Ukrajině výrazně rozšiřuje. Klausovci jen umí dát relativizaci zla intelektuální glanc, na jaký se rudí důchodci sami nezmůžou.
Spojení Parlamentních listů a Echa 24 má svoji logiku. Miliardář a spolumajitel obou médií Marek Španěl sdělil serveru Seznam Zprávy, že mu záleží na svobodné debatě a raději prý bude za dezoláta než za pokrytce. Záleží mu totiž na pluralitě názorů. Nechce hlavně, aby lidé s odlišnými názory byli automaticky řazeni do kategorie „proruských kolaborantů“. A také nechce zakazovat mávání ruskými vlajkami.
Stanovil tak pozoruhodnou etickou normu svého nového mediálního domu. Jde tu o obranu svobody pro lidi, kteří adorují čisté zlo. Bylo by přeci pokrytecké se tvářit, že tu nejsou. Proto je také možné jim zvyšovat veřejnou relevanci a v té adoraci zla je podporovat silnou mediální infrastrukturou. Aby měli každý den svoji porci zla dostatečně bohatou. To se týká Parlamentních listů.
Podle pana Španěla by bylo pokrytecké neumožnit debatu, jestli je lepší Ukrajina, nebo Rusko. Každý má přeci svoji pravdu, jak to hlásají Parlamentní listy. A tu debatu skutečně rudí důchodci vedou. A vedou ji i školáci v Opočně. Tak proč tu debatu nevést i na platformě silných médií? To je podle pana vydavatele ta pravá pluralita a ta pravá svoboda slova.
Parodie na svobodu slova a pluralitu názorů v debatě o masakrování lidí má neobyčejnou brizanci a může přilákat spoustu čtenářů každý den. A jak nás to naučily Parlamentní listy, svobodná debata může zahrnovat spoustu témat. Žádné téma přitom není tabu, žádný názor není předem vyřazen. Přeci nám nikdo nebude říkat, co si máme myslet. To je krédo všech fanoušků Kremlu a potíračů údajného západního progresivismu.
Jak si tito lidé představují svobodnou debatu, je už docela jasné. Tak třeba: Pojďme se zamyslet svobodně nad tím, kdo vraždil lidi v Buči. Vraždili tam Rusové? Nebo tam vraždili příslušníci ukrajinské tajné služby? Vždyť i intelektuální Echo 24 si klade otázku, zda v Buči skutečně zavraždili stovky civilistů ruští vojáci. A byli ti lidé na fotografiích opravdu mrtví? Co když to byli jenom herci, co si na chvilku lehli na zem a dělali, že je někdo zastřelil? Pojďme o tom svobodně debatovat. Pojďme se svobodně zamyslet nad tím, zda není něco oprávněného a pochopitelného na ostřelování civilistů a zabíjení dětí.
A pak je tu ještě opravdu zásadní téma: Co když má Putin pravdu, že NATO chtělo ovládat země bývalého Sovětského svazu, které přeci logicky patří do ruského mocenského vlivu. Pojďme o tom debatovat. Nevyprovokoval náhodou Západ utlačované Rusko k vraždění Ukrajinců? Pojďme o tom vést debatu. A nevraždili před tím Ukrajinci Rusy na Donbase? Debatujme a debatujme.
Kdyby pan Španěl náhodou nevěděl, kde se inspirovat ve vedení média pro tento druh svobodné debaty, tak mu můžeme poradit. Ukázkovou platformou takových „svobodných debat“ je ruský televizní kanál Rossia 1, kde se skoro denně vede debata, zda bombardovat Varšavu nebo Berlín a zda by nebylo nejlepší Ukrajince prostě vyhladit. Proč by i naše kanály nemohly vést podobnou debatu? Proč se Parlamentní listy a Echo 24 pořád tak cudně drží zpátky? Copak máme mít kvůli členství v Evropské unii méně svobodnou kanalizaci? Pardon, média?
Takže to shrňme. Pan miliardář Španěl nesnáší pokrytectví a podporuje pluralitu a svobodnou debatu. Relativizace zla je dobrý byznys, kterému se dá vymyslet i domněle intelektuální a „etická“ apologetika. Pan miliardář Španěl se přitom neplete. Nemyslíme si o něm, že je pokrytec, a skutečně ho považujeme za dezoláta. Ovšem dezoláta s grácií a hlavně s penězi.
A registrujeme, že dezoláti mají v naší svobodné zemi nyní svůj mediální dům, kde si můžeme užít svobodnou debatu. Je to stejné, jako bychom debatovali s Hitlerem, zda Židé patří do plynu. Slušná společnost se pozná podle toho, že v ní takovou debatu vést nelze. A není to otázkou svobody a plurality. Mávání ruskou vlajkou by v této době mělo být na hranici kriminálního činu. Hlavně to má být ale společensky zcela nepřijatelné chování.
Mezi touto parodií na svobodnou debatu a případem plivnutí do tváře ukrajinské školačky je přímá souvislost. Žáci v Opočně také vedli „svobodnou debatu“. Za jejich chování nese spoluzodpovědnost každý, kdo toto pokřivení norem umožňuje. A nejde tu vůbec o svobodu. Nikdo nebere svobodu Parlamentním listům ani Echu 24. Jenom je třeba jasně říci, že provozování hovnocucu je důstojnější činnost.
Pan vydavatel Španěl rozhodně není pokrytec. Ale o kultuře civilizovaných médií svobodného světa neví vůbec nic.