V předvolební kampani jsem dostal slib. Zněl: Nevstoupíme do vlády s ANO, ať už s Andrejem Babišem, nebo bez něj. Byl pro mě důležitý a jsem rád, že ODS drží slovo, ačkoli pořád slyšíme názory („z kuloárů”, v různých analýzách, ale i v mediálně atraktivních zjednodušujících vyjádřeních, např. od pana Václava Klause ml.), že by ten slib měl být porušen, přehodonocen nebo prostě ignorován. Vždyť už je přece po volbách!

Volby jsou pilířem parlamentní demokracie. A hlavním důvodem, proč strany usilují o zvolení, by měla být příležitost realizovat svůj program. Jistě, ta příležitost nebývá absolutní, je nutné hledat kompromisy, průniky, priority a umět některé své představy upravit nebo i odložit.

O vstupu do vlády má samozřejmě smysl uvažovat i ve spolupráci se silnějším partnerem.

Problém ale vznikne, když potenciální silnější partner deklaruje a dokazuje (!), že se nehodlá řídit principy parlamentní demokracie. Bez ohledu na to, že tento postoj zabalí do líbivých sdělení, protože tím ten problém nezmizí. Bez ohledu na to, že si za tento problém mohou demokratické strany samy, tím, jak se v minulosti chovaly. A bez ohledu na to, že pro tohoto potenciálního silnějšího partnera pracuje celá řada poctivých a dobrých lidí (což je má osobní zkušenost).

Zamezit žvanění? Zvolit kompetentní poslance

Sledování jednání poslanecké sněmovny je často k pláči. Ta neuvěřitelná spousta prázdných řečí, proslovů mimo téma nebo nekompetentních zásahů do promyšlených předloh zákonů je přinejmenším smutná. Řešením ovšem nemůže být omezení práva poslanců na vyjádření. Svobodná diskuse přece nemůže být omezovaná, jednací řád ji musí jen organizovat. Zamezit „žvanění” a „blábolení“ můžeme pouze tím, že zvolíme vzdělané, slušné a kompetentní poslance.

Jednání vlády nejsou veřejná, ale neumím si představit, že by současný premiér řídil jednání jinak, než že by je většinu času moderoval. Ano, zodpovědný za činnost vlády je on, ale jednotlivé resorty řídí a garantují ministři. Jak by mohli prosadit svůj názor a realizovat svou vizi, když by nad nimi stál arbitr, který vládu (a celý stát) chápe jako firmu? Nejsou to firmy, nejsme zaměstnanci státu a ministři nejsou zaměstnanci předsedy vlády. Manažerské postupy, které jsou nutné pro řízení firmy, do demokratického systému nepatří. I když to znamená přehlídku ztraceného času a promrhaných možností (kromě toho platí, že na to, zda jsme právě promrhali nějakou šanci nebo se zachránili před pohromou, mohou být různé názory).

Je vůbec možné spolupracovat s uskupením, které má ve stanovách zakotveno, že předseda může jakkoli měnit kandidátky vzniklé v nižších patrech? Vždyť je to základní popření všech demokratických principů – bez ohledu na to, jestli toto ustanovení někdy bylo nebo nebylo použito. Je možné spolupracovat s uskupením, které zveřejní svůj „morální kodex“, a když by se jeho ustanovení nepříjemně dotklo předsedy, tak jej změní? Je možné spolupracovat s uskupením, v jehož čele stojí člověk vyšetřovaný z dotačního podvodu, jehož obranou jsou pouze sdělení typu „je to účelové“ nebo ještě hůře „legislativa to umožňovala“? A otázka chybějícího lustračního osvědčení také nějak usnula.

Braňme demokracii, i když nás „zdržuje“

Vraťme se prosím na začátek. Dostal jsem slib, že ODS s ANO do vlády nevstoupí, a z výše uvedených důvodů je pro mě tento slib důležitý. Tím, že se ODS nebude podílet na vládě, bude bránit důležitější hodnoty (a to se přitom v oblasti, které rozumím, tedy ve školství, hodně obávám dalších nepromyšlených, neodborných, skoro až šílených změn, které nám komplikují práci).

Chyby v legislativě lze napravit. Demokratické principy je však třeba bránit, i když nás „zdržují“, ať už motivace je měnit spočívá v touze po bohatství, moci, nebo kdekoli jinde. Náprava je, jak víme, velmi složitá.

Vstupem do vlády s ANO by to byla ODS, strana stojící na demokratickém a konzervativním základě, kdo by pomohl vše výše uvedené legitimizovat. Cena za to by byla velmi vysoká. Přeji sobě, všem voličům ODS a také všem voličům a sympatizantům tradičních demokratických stran, aby naši zvolení zástupci zůstali na ověřené, demokratické, i když ne dokonalé půdě. Děkuji ODS za to, že svůj slib dodržuje.