Bývalý premiér Andrej Babiš prohlásil, že vláda Petra Fialy je nejhorší, jakou jsme tady měli od revoluce. Takovému výroku bychom asi nemuseli přikládat větší význam a mohli bychom ho brát jako pouhý spontánní útok opozičního politika, který pro současnou vládní politiku nemá dobrého slova a který chce Fialův kabinet vykreslit v co nejhorším světle. Přesto může být užitečné se nad ním hlouběji zamyslet. Jak posoudit, která vláda od sametové revoluce byla ta nejhorší? Podle jakých kritérií tak učinit, a který vládní kabinet byl tedy ve skutečnosti tím nejhorším?
Ta otázka je vlastně mnohem obtížnější, než by se mohlo zdát. Od listopadu 1989 se totiž na našem území vystřídalo opravdu hodně vlád. Zkusme si pro začátek udělat jejich úplný výčet. Předně se musíme vypořádat s problémem, odkdy ony porevoluční vlády počítat, a pak musíme vzít v potaz také to, že až do zániku Československa jsme měli vlády dvě – jednu na národní úrovni a druhou na úrovni celé federace.
Máme tady tím pádem vládu České socialistické republiky, v jejímž čele stál nejprve do 6. února 1990 František Pitra a po něm až do 29. června 1990 Petr Pithart (to už tedy z názvu republiky vypadl přívlastek „socialistická“). Obě asi můžeme považovat za vlády, které působily již po revoluci. Pithart na tomto postu pokračoval i po prvních svobodných volbách až do 2. července 1992. A pak už nastoupila první vláda Václava Klause, která trvala až do roku 1996 a která se po rozpadu federace stala vládou samostatné České republiky.
Nesmíme ovšem zapomenout na vlády na federální úrovni. Zde můžeme začít s první vládou Mariána Čalfy, která nastoupila 10. prosince 1989, potom následovala druhá Čalfova vláda, která působila do 2. července 1992, a nakonec tu byla vláda Jana Stráského, která fungovala až do zániku federace.
Když se přesuneme k vládám po rozdělení Československa, po prvním Klausově kabinetu nastoupil druhý. A pak už to následovalo: přechodná vláda Josefa Tošovského, potom přišla vláda Miloše Zemana a doba tzv. opoziční smlouvy, poté Špidlova, Grossova a Paroubkova vláda. Tu vystřídala nejprve první a posléze druhá vláda Mirka Topolánka a pak tzv. úřednická vláda Jana Fischera. Po ní se na scéně objevila vláda Petra Nečase a po jeho demisi vláda, kterou České republice vnutil Miloš Zeman a v jejímž čele stál současný guvernér ČNB Jiří Rusnok, následně nastoupila Sobotkova vláda a pak první a druhá Babišova vláda a nakonec současná Fialova vláda.
Různá kritéria pro hodnocení vlády
Pokud bychom chtěli poctivě a odpovědně říct, která z nich byla tou nejhorší, rozhodně by to nebyl snadný úkol. Neobešel by se bez podrobné analýzy a v první řadě by bylo třeba si stanovit kritéria, podle kterých bychom to posoudili. To zjevně nebyl případ Andreje Babiše, kterému o poctivé hledání takové odpovědi nešlo a který se určitě nezamyslel ani nad tím, jaké všechny vlády jsme tu od revoluce měli.
Samozřejmě ona kritéria si lze určit rovněž tak, že odpověď na tuhle otázku bude celkem jednoduchá a nebudou o ní existovat žádné pochybnosti. Třeba: nejhorší je ta vláda, která stála v čele státu, který zanikl. Takovou nejhorší vládou by byl kabinet Jana Stráského, který dovedl Českou a Slovenskou federativní republiku k jejímu konci. Nebo by se dalo říct, že nejhorší byla vláda, která ho vyjednala a ve skutečnosti o něm rozhodla, tedy vláda, za níž se území našeho státu nejvíce zmenšilo. Potom by takovou nejhorší vládou byla ta první Klausova.
Z jiného úhlu pohledu by mohla být tou nejhorší Rusnokova vláda, protože její vládnutí nemělo žádnou legitimitu. Její nástup se žádným způsobem neodvíjel od výsledku sněmovních voleb a stejně tak se jí nepodařilo získat ani důvěru dolní komory parlamentu, přesto vládla od července 2013 do konce ledna 2014. Díky tomu, že byla u moci pouze na základě libovůle prezidenta Miloše Zemana, a přesto se chovala jako vláda, která může plnohodnotně fungovat a rozhodovat, ji lze považovat za kabinet, který nejvíce poškodil demokracii a právní stát u nás.
Velmi problematická je i vláda Miloše Zemana, která nastoupila zásluhou vzniku tzv. opoziční smlouvy. Pokud bychom se domluvili na tom, že nejhorší je ta vláda, která není pod kontrolou opozice a která vládne na základě dohody s ní, mohli bychom Zemanův kabinet za takový označit.
Naprosto nepromyšlený žblept
Pokud bychom hledali nějaká komplexnější a složitější kritéria, jak určit, která vláda z výše uvedeného vyčtu byla tou nejhorší, můžeme se podívat na to, která nejvíce zvýšila zadlužení České republiky. V tomto smyslu by na tom byla nejhůře druhá Babišova vláda. Státní dluh během jejího vládnutí vystoupal z 1 624 miliard korun v roce 2017 na 2 465 miliard korun v roce 2021.
Podobným kritériem pak může být to, která vláda nadělala největší rozpočtové schodky během svého působení. V tomto ohledu opět bezkonkurečně vede druhá Babišova vláda díky schodku za rok 2020 ve výši 367,4 miliardy korun a 419,7 miliardy korun za loňský rok.
Dalším kritériem pak může být růst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP. Také v tomto směru na tom nejhůře byla druhá Babišova vláda, protože státní dluh od roku 2017 do roku 2021 vyrostl z 31,8 procenta na 40,8 procenta HDP.
Když to shrneme, Babišův výrok působí jako naprosto nepromyšlený žblept, který není podložený ničím jiným než nějakými pocity, a především se odvíjí od politického boje, který opoziční hnutí ANO vede s vládní koalicí, a bývalý premiér Andrej Babiš samozřejmě chce, aby si všichni mysleli, že Fialova vláda je ta nejhorší, jakou jsme kdy měli, a naopak, že ta jeho byla tou nejlepší.
Zároveň Babišovo hodnocení nedává smysl ani z toho důvodu, že říct o vládě, která nastoupila teprve před necelými čtyřmi měsíci, že je nejhorší ze všech porevolučních, je přece jen poněkud předčasné. V tuhle chvíli stále ještě nemůžeme vědět, jak si kabinet povede ve zbytku svého funkčního období, a hodnotit a srovnávat ho s předchozími vládami opravdu můžeme, až skončí.