Začněme malým testem. Zkuste uhodnout, kdo je autorem tohoto výroku: „V Japonsku bydlí rodiny na 50 metrech dohromady. Tam mají takové papundeklové zdi, a představte si, že když chtějí mít nějaké hrátky, tak tam mají nějaké love hotely.“
Mysleli jste si, že za tím výrokem stojí třeba Luděk Sobota nebo
Ten samý premiér včera také řekl o českých učitelích, že stojí za vládou a nějaké odbory je vůbec nezastupují. „Učitelé stojí za námi,“ doslova křičel premiér a nařkl šéfa jejich odborů, že lže, když kritizuje vládu kvůli neplnění slibů. Vláda přitom svůj slib o nárůstu platů o 15 procent skutečně nesplnila a polovina učitelů oznámila, že do stávky půjde.
Nasupený Andrej Babiš ovšem také včera stihl sdělit Parlamentním listům, že americký list New York Times ho poškozuje negativními články na základě jakéhosi „zadání“.
Babiš řekl: „..bylo to zadání, že to bude negativní. Dopředu jsem věděl, že zadání je poškodit mě a celou Visegrádskou čtyřku. Bohužel to tak je, žádná objektivita.“
Babiš si nepřipouští, že by někdo mohl bez jakéhokoli zadání zjistit jakožto objektivní fakt přesně to, co napsal americký deník. Totiž, že jeho zemědělské firmy pobírají v naší zemi nejvíce dotací určených od Evropské unie pro tuto oblast. Je to prostě skutečnost. Ale premiér ví, kdo za tou „hanebnou pomluvou“ stojí. Nechme ho opět promluvit:
„Ten rozhovor se uskutečnil v září a myslel jsem teď, že už to ani nevyjde. Tehdy jsem mu ty všechny domněnky a lži vyvrátil. Teďka vyšlo tohle, o mně tam téměř nic není, ale citují tam Wagenknechta, toho největšího psychopata! Už to je vidět! Našli si největšího psychopata Wagenknechta, který poškodil naši zemi o 800 milionů. Je to megaudavač, který udává celý život své zaměstnavatele, nadřízené. Můžete se zeptat ve firmách, kde pracoval. Toho citují, to je strašně zajímavé.“
Náš předseda vlády netuší, že nemá právo o nikom mluvit jako o psychopatovi. Nejedná se o žádný faktický stav či lékařsky zjištěnou diagnózu. Je to pouze obyčejná urážka a difamace, kterou se snaží znevěrohodnit a znemožnit svého kritika. Přitom právě na svobodné kritice je založena veřejná kontrola moci. Urážení a ponižování kritiků je přitom u politika projevem čehosi nebezpečného a nepřijatelného. Jde o zlou agresivitu, kterou by společnost neměla u držitele moci akceptovat. Navíc Babiš těmi urážkami zakrývá vlastní neschopnost věcné argumentace.
V pondělí dopoledne navíc Andrej Babiš v diskusním pořadu „Rozděleni svobodou“ promluvil velmi zasvěceně k tématu o vývoji bydlení v posledních třiceti letech. Předseda vlády, který určuje českou politiku již šest let, prohlásil:
„Tak samozřejmě bydlení je velký problém. Já bych jenom připomněl, jak jsme startovali. V roce 1989 jsme stavěli 55.073 bytů a průměrná cena bytu na metr čtvereční byla 2592 korun. Minulý rok 35.412 a průměrná cena 28.699.“
Za vrchol katastrofy, kterou naší zemi přineslo 30 let svobody v oblasti bydlení, premiér označil privatizaci bytů:
„My jsme po revoluci předali na 600 tisíc bytů samosprávě. Oni je zprivatizovali a ty teď chybí.“ Po minutě ale zase řekl, že jeho vláda chce, aby byty stavěla samospráva, které to vláda bude subvencovat.
Ze všeho nejhezčí na řeči předsedy vlády byl ale prostý a zapamatovatelný slogan: „My jsme přišli s návrhem VÝSTAVBA.“ Ani Klement Gottwald by to neřekl lépe.
Z řeči o bydlení je dobře vidět, že Babiš jednak nechápe, že za situaci v zemi je již delší dobu zodpovědný právě on. Dále mu asi není jasné, v jakých cenách se počítalo před třiceti lety a v jakých dnes. Také pomíjí, jaké byty se tehdy stavěly. Nicméně zdařile plive na polistopadové období a zřejmě sám věří tomu, že kdyby stát (což je nyní on) nadále organizoval bydlení pracujících (jeho pracujících), tak by všichni hezky bydleli. Zapomněl jen vysvětlit, proč jeho vláda nebyla dosud schopná zjednodušit proces získávání stavebního povolení.
Všechny tyto nesmysly stihl náš předseda vlády Andrej Babiš vzkázat národu za jediný den. A to přitom dokázal ještě řídit vládu a jednat s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem. Náš premiér doslova dře jako kůň. Hlavní díl jeho práce ovšem tkví v komunikaci s veřejností, nikoli v tom, že by znovu stavěl celou D1, jak rád denně tvrdí. Maká na své neustálé viditelnosti a slyšitelnosti, čímž dosahuje vysoké míry obliby u menšiny občanů.
Takhle to tu teď chodí den za dnem a týden co týden již celé dlouhé měsíce a roky. Už jsme si zvykli, že každý boží den nám tu vysype náš premiér Andrej Babiš na českou veřejnost – podobně jako nějaké popelářské auto na skládce – tuny slovního odpadu, neskutečné veteše, včetně lží a zcela nekulturních a agresivních urážek, které česká veřejnost i média Babišovi zcela nepochopitelně tolerují. Ze všeho má přitom právě vyjít on jako nejlepší hospodář a nejstarostlivější a nejcitlivější tatínek národa.
Existují už i různé teorie o tom, kdo je vlastně Andrej Babiš. Mluví se přitom o různých temných tajemstvích, třeba o nitkách do Kremlu a KGB. Kdekdo by také rád odhalil tajemství jeho prvních peněz. Přitom všechno, co o něm potřebujeme vědět, je ukryto v jeho verbálním projevu, který je silně autentický. To ukazuje, že premiér zjevně věří všem svým nesmyslům i všem svým lžím, včetně těch, které si právě vymyslel pod tlakem situace a třeba jen z bezradnosti a nikoli ze zlého úmyslu.
Když si Andrej Babiš, tento mocný veřejný činitel, může dovolit říkat o někom, že je psychopat, jakkoli mu to soud už dvakrát zakázal, tak i my můžeme odhalit to nejhlubší tajemství našeho předsedy vlády.
To nejhlubší tajemství patrně zní, že předseda vlády České republiky je obyčejný osel. A je to navíc naše státní tajemství. Takže pssssst!