Zdálo by se, že už to bude natolik trapné, že se to nebude opakovat. Ale István Léko, šéfredaktor Babišových Lidových novin, čtenáře ani tentokrát nepřipravil o radost ze svého komentáře, ve kterém pomlouvá ČSSD. Tentokrát tedy předstírá, že cituje z dopisu svého přítele, ale opět to stojí za to.

„Přítel“ má být pravnukem jednoho ze zakladatelů sociální demokracie v severních Čechách. A je to dojemný, citlivý příběh, který každého dojme.

Pradědeček vzpomíná na slavnou historii strany, která pomáhala nezaměstnaným. „Povídal o vzdělávacích spolcích továrního dělnictva, na které se po krejcaru z malých platů skládali, o táborech lidu na Řípu, kde k nim promlouvali tribunové lidu jeho milované sociální demokracie,“ stojí prý v dopise.

A přítel pana Léka je kvůli současné podobě ČSSD moc smutný. „Bezcharakterní boj o moc, vzájemné osočování, vylučování v touze za každou cenu si udržet funkce. Obraz politiků, kteří odezírají z úst miliardářů někdy i s kriminální minulostí.“

Ano. Miliardáři jsou totiž problémem právě ČSSD, nikoli strany majitele Lidových novin Andreje Babiše, to je sice miliardář, který ke svému majetku přišel více než podezřelou cestou, ale o tom se samozřejmě v jeho deníku nedočteme nic.

Ale dál je komentář ještě lepší. „Obraz kšeftů a zašantročených miliard. Partajních papalášů, kteří nikdy nepracovali (kde jsme to jen už slyšeli? pozn. red.) a starosti těch nejchudších je nezajímají, s výjimkou předvolebního žvanění a slibů. Intrikánů, kteří se v rámci drsného boje o moc neváhají spojit s kýmkoliv, kdo jim zajistí bezstarostný život, i kdyby mělo jít o ty nejhorší.“

Takovýhle konec si prý starý dělnický sen o spravedlivé společnosti nezasloužil.

Osobně mám spíše pocit, že takovýhle konec si nezasloužily Lidové noviny.