
Švédský bitevní člun 90 HSM, ilustrační foto FOTO: Joel Thungren / Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Joel Thungren / Försvarsmakten / se souhlasem

Bojový člun 90 je ikonou švédské obrany a více než tři desítky let ho používá námořnictvo v různých koutech světa včetně Ukrajiny, která loni získala deset kusů v rámci patnáctého balíčku švédské pomoci. Nově je tento model, původně vyvinutý k přepravě vojáků a hlídkování, možné nasadit do ostrých bojů, aniž by se tím riskovaly životy lidí. Plavidlo je totiž schopné fungovat i bez posádky.
Dva motory o výkonu 900 koní, tryskový pohon a ostré zatáčky. Zaměstnanci firmy Dockstavarvet vlastněné švédskou zbrojovkou Saab, kteří se podíleli na vývoji systémů, přirovnávají bojový člun 90 k vodnímu skútru na steroidech. Nyní je k dispozici také technologie pro provádění bezpilotních misí ve válečných konfliktech.
„Pokud nastane situace, kdy můžeme provést nějaký úkol bez posádky a neriskovat život člověka, uděláme to,“ řekl hlavní inženýr Emil Jonze. Klíčem k obsluze by pak byla velká černá taška s ovládacími prvky, které jsou totožné s těmi na plavidle. „Prostřednictvím on-line kamer můžeme sledovat, jak se člun řítí vysokou rychlostí, aniž by byl někdo v kormidelně. Podobně jako rádiem řízená loď,“ popsal reportér deníku Dagens Nyheter.
Jako nové aplikace v mobilu
Autonomní technologie by mohla být použita na více typech plavidel, ale tato možnost závisí na tom, čím je která loď vybavena. „Představte si to přibližně jako mobilní telefon, který již má některé základní funkce, ale do kterého lze přidávat aplikace a vytvářet tak zcela nové možnosti. Zhruba takto to funguje u různých systémů bojového člunu,“ vysvětlil hlavní inženýr.
Zbraně jsou přitom jen jednou částí. Existují také technologie pro automatický letecký a námořní průzkum, automatické vypouštění ponorek a dalších podvodních plavidel z člunu nebo identifikaci, dokumentaci a hlášení informací o neznámých plavidlech.
Podle Jonzeho dokážou systémy z taktických důvodů samostatně chápat své okolí a na základě toho zvládat situaci. Důležitou vlastností technologie rovněž je, že se dá snadno používat. „Místo tří lidí obsluhujících jeden člun by stejný počet mohl být zodpovědný za šest bojových člunů bez posádky.“
Takové plavidlo může například dojet na určité místo, zatímco zjišťuje překážky ve vodě a vyhýbá se jim. Poté dokáže udržovat svou pozici několik dní v kuse a na základě zadaných pokynů automaticky hlásit, pokud něco zjistí.
„Psychická únava na moři může být dost vyčerpávající. Nyní ji můžeme zvládnout, snížit rizika pro personál a zároveň pokrýt velké oblasti po delší dobu,“ vysvětlil Jonze. Podle něj může být bojový člun 90 bez posádky užitečný například v rámci operace NATO v Baltském moři, která byla nedávno zahájena pro posílení bezpečnosti podmořských kabelů.
Podle Anderse Hellmana, šéfa obchodního oddělení firmy Dockstavarvet, je nyní stavba lodí v plném proudu a v příštích několika letech se výroba zdvojnásobí, což si vyžádá více zaměstnanců i prostor.
„Někteří se pokoušeli náš bojový člun okopírovat, ale my ho vyvíjíme už více než 30 let – od pantů až po to, kde mají být umístěny ventily a jak jsou vyvinuty senzorové a zbraňové systémy. Ďábel se skrývá v detailech.“
Nejnovější verze pro Švédsko se nazývá Stridsbåt 90 HSM. Zkratka H označuje kapacitu pro přepravu poloviny čety, tedy 18 vojáků. S a M znamenají (ve švédštině) chráněný a modernizovaný.