Německý Focus se zabývá tématem, které se často přetřásá i na internetu. Jak vzrostla kriminalita v souvislosti s uprchlickou vlnou. Teď je k dispozici jeden z prvních výzkumů. Kolem azylových zařízení v městské čtvrti Kralenriede města Braunschweig (město v dolním Sasku s 247 tisíc obyvatel) se počet malých přestupků od začátku roku skutečně zvýšil na trojnásobek.

Policie zřídila zvláštní komisi třinácti úředníků, kteří působí kolem azylového zařízení Kralenriede. V prvních deseti týdnech se zkoumalo celkem 518 případů, z nichž 317 byly krádeže. 55 žadatelů o azyl bylo zatčeno a vydáno 17 zatykačů. Nebyl zaznamenán významný nárůst závažných trestných činů. Šéfka inspekce poukázala na to, že během tohoto roku nechala policie projít asi 15 tisíc lidí. Vyjádřila se, že uprchlíci nejsou sami o sobě žádné kriminální osoby, byť jsou mezi nimi organizované gangy.

„Je to jako na fotbalovém zápase. Tam jsou taky vždycky ti, kteří budou dělat tyjátr.“

Další čísla uvádí Der Spiegel. V případě 1, 1 milionu registrovaných uprchlíků došlo v uplynulém roce k 200 000 přestupků. Podle Bundes Kriminalamt jde ve dvou třetinách o činy týkající se majetku, falšování a podvodů. 18 procent tvoří činy týkající se brutality, tedy zranění, vyhrožování a nátlaku. Sexuální napadení není ani jedno procento případů. Dokončených zabití bylo 0,1 procenta, což činí 240 případů. Podle úřadů naprostá většina uchazečů o azyl nepáchá žádné trestné činy.

Jak máme tato čísla číst? Je to hodně, nebo málo? Předně je nutné poznamenat, že se nám na dálku těžko interpretují. Odpůrci uprchlíků jásají, že trestná činnost stoupla, protože je to voda jejich agitační mlýn. Otevřenější lidé mohou namítnout, že mezi žadateli o azyl nejsou jen váleční uprchlíci, ale také lidé z Balkánu a ze zemí, které jsou považovány za bezpečné a stejně žádný azyl v Německu nedostanou. Kromě toho lidé žijící na cestě jsou vykořenění ze svého normálního prostředí a sama policie říká, že většina uprchlíků nejsou kriminální živly. Podle obrazu, jak ho zprostředkovávají média, by se zdálo, že každodenní zálibou azylantů je znásilňování dětí ve veřejných bazénech. Tomu ale čísla nenasvědčují.

Der Spiegel uvádí: „Skoro u každého druhého zásahu v severním Porýní Vestfálsku jde o žádost o pomoc, krádeže, hluk a spory. Je zřejmé, že uvádí se v analýze Zemského úřadu  pro ústřední policejní služby, že kulturní, etnické a náboženské konflikty v zařízeních, prostorové problémy, nedostatek soukromí a značný konzum alkoholu vyvolávají a zostřují konflikty. Z toho se musí vyvodit důsledky.“

Úřady si také všímají toho, že mezi uprchlík roste nespokojenost. Tím také roste nebezpečí radikalizace příchozích. Zjistilo se, že islamisté agitují před azylovými centry a také uvnitř. V několika stovkách případů bezpečnostní složky zjistili, že se o kontakt s uprchlíky pokoušejí salafisté (ultrakonzervativní hnutí sunnitského islámu). Nejsnadnější kořistí pro islamisty jsou mladí uprchlíci, kteří do Německa přišli sami.

Další trestnou činností, která s uprchlickou vlnou souvisí, jsou útoky všelijakých antiuprchlických radikálů na zařízení pro azylanty.