V souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině, jíž mnohé západní země pomáhají i dodávkami vojenské techniky a zbraní, nařídil ruský prezident Vladimir Putin ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby ruské jaderné síly uvedli do vysokého stupně pohotovosti k odstrašení Západu. Co to znamená pro Ukrajinu a Evropu? Jde o skutečnou hrozbu  či jen o agresivní gesto vůči spojencům Ukrajiny? 

Rusko disponuje společně se Spojenými státy největším jaderným arzenálem na světě. V tuto chvíli má k dispozici přibližně 4 500 jaderných zbraní – nepočítaje dalších asi 1 500 vyřazených a určených k demontáži. Pro srovnání: USA mají aktuálně ve svém arzenálu necelých 4 000 jaderných zbraní (plus necelých 2 000 kusů k demontáži). V jaderném klubu jsou ještě jiné země, které vlastní mnohem menší počty těchto ničivých bomb: Čína (350), Francie (290), Velká Británie (225) a zbývající jaderné státy ještě výrazněji méně. Arzenály USA a Ruska mají poněkud rozdílnou kompozici, co se týče strategických a taktických nosičů, ale v zásadě je můžeme považovat za srovnatelné a výrazně převyšující ostatní jaderné státy.

Stejně jako USA spoléhá i Rusko na tři hlavní druhy strategických nosičů: mezikontinentální balistické střely odpalované ze země, balistické střely odpalované z jaderných ponorek a strategické bombardéry. Oproti USA má ovšem Rusko větší arzenál taktických jaderných zbraní, které standardně nejsou v operační pohotovosti. V uplynulých letech však jaderné síly Ruské federace prošly komplexní modernizací.

Kdy by Rusko použilo jadernou zbraň?

Podle poslední aktualizace ruské jaderné doktríny z roku 2020 jsou jaderné zbraně Ruské federace k použití ve čtyřech možných případech:

1) útok balistickými raketami na Rusko nebo ruské spojence;

2) použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení proti Rusku nebo ruským spojencům;

3) útok na kritickou vládní nebo vojenskou infrastrukturu, který by mohl narušit ruskou schopnost jaderné odvety;

4) konvenční útok, který ohrožuje existenci Ruska jako takového.

Mezi…