Demokratická, tedy levicová prezidentská kandidátka Hillary Clintonová představila v televizním duelu se svým republikánským rivalem Donaldem Trumpem levicový ekonomický program. Nepřekvapila.
Ráda by zajistila dobrá pracovní místa, a to nejen sobě. Jak může prezident Spojených států ovlivňovat kvalitu pracovních míst? Podle paní Hillary inovacemi, investicemi do vzdělávání (tedy penězi na školy) či investicemi do tzv. čistých energií.
Politici řady ekonomicky vyspělých států se rádi ohánějí inovacemi. Stojí za připomenutí, že dlouhodobý hospodářský růst nestojí pouze na inovacích (tedy zlepšeních) stávajících výrobků a služeb či na zlepšeních postupů ve výrobě. Jak upozorňuje slavný český popularizátor vědy a astrofyzik Jiří Grygar, vylepšováním svíčky by nikdy nevznikla žárovka. Z dlouhodobého hlediska jsou tedy důležité také vědecké teorie a na ně zpravidla navazující výzkum, ať už kdesi v laboratoři se zkumavkou v ruce, nebo přímo v továrnách.
Politici jistě mohou stanovit, které oblasti vědy budou upřednostněny a zda půjdou peníze na vědu pouze do laboratoří či vysokých škol, nebo také firmám. Mělo by však být na vědcích, jestli se v konkrétní fázi svého bádání rozhodnou už pro inovace (aby jim objev někdo nevyfoukl nebo je zkrátka nepředstihl), nebo raději ještě zapracují na základech. Hillary Clintonová nad tím buď nepřemýšlí, nebo jako pragmatická politička upřednostňuje rychlý výsledek. Obdobně je tomu s investicemi do vzdělání. Mohou být dobré, nadbytečné i vysloveně zbytečné a tedy špatné.
S peněžní podporou různých obnovitelných (nevyčerpatelných) zdrojů energie máme u nás zkušenosti, že? Jistě jste viděli obrovské plochy nádherných lesklých solárních panelů na polích a loukách místo ošklivé pšenice, ze které bylo možné stejně nanejvýš tak upéct chleba. Vděčíme za ně většině někdejších poslanců za ČSSD, KSČM, KDU‑ČSL (včetně části současné TOP 09) a US‑DEU. Proti dotovaným solárním panelům na polích byli pouze všichni poslanci za ODS. Mnozí víte také o větrných elektrárnách na severu Spolkové republiky Německo, které nám občas dělají neplechu v české přenosové soustavě, protože když v Německu fouká, máme elektřiny příliš a hrozí výpadek. Ale zase když se vítr uklidní, sledujeme výkyv opačným směrem.
Paní Hillary chce vidět ve Spojených státech více než půl miliardy nových solárních panelů. Jen je tedy otázkou, kdo to zaplatí a zda stavba a provoz těch lesklých černých panelů opravdu zajistí dobrá pracovní místa.
Straničtí kolegové Barack Obama (toho času prezident USA) a Hillary Clintonová plánují v rámci své politiky ochrany životního prostředí uzavřít doly a odstranit tak těžební společnosti z povrchu zemského (nebo přesněji řečeno z podzemí). Nechme stranou, zda by tím neporušili Ústavu. Podle jedné nedávné seriózní studie se tím pěkně prodraží elektřina a logicky spousta lidí přijde o práci. Hillary tedy upřednostňuje žádná pracovní místa před náročnými pracovními místy. Nebo jí při adorování půl miliardy plánovaných solárních panelů nejde ani tak o dobrá pracovní místa, jako spíše o boj proti dlouhodobým změnám světového podnebí.
Ostatně, jak upozorňovala bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová, když Bill Clinton (manžel Hillary) navštívil jako prezident USA Čínskou lidovou republiku, mohl být hlavním tématem rozhovorů třeba obrovský vzájemný obchod. Nebo třeba pošlapávání nezpochybnitelných lidských práv Číňanů. Víte, co bylo pro pana prezidenta klíčovým problémem k diskuzi? Rostoucí počet automobilů (či motocyklů) v Číně, který urychlí dlouhodobé změny klimatu. Jestli je to hlavní téma i pro Hillary, má se k tomu alespoň na rovinu přiznat a neskrývat se za zajišťování kvalitních pracovních míst.
Ostře levicově znějí i její další nápady, zvyšováním přikazované minimální mzdy počínaje a srovnatelnějšími mzdami mezi ženami a muži konče. Jistěže se většina ekonomů shoduje, že při nařízení minimální mzdy dojde logicky k propouštění. Jinak by prezident Obama minimální mzdu rovnou zvýšil na úroveň, jakou si přeje Hillary Clintonová. Proč postupovat po krocích, když je podle levicových „inženýrů společnosti“ povinná minimální mzda užitečná? K nebezpečnému zvyšování povinně vyplácené mzdy nad únosnou úroveň dochází kvůli vládě ČSSD, ANO a KDU‑ČSL opakovaně také u nás (navíc bez odpovídajícího navýšení finančních prostředků ve veřejném sektoru).
To samé platí, pokud jde o mzdy žen ve vztahu k mužům. Hillary, slavná česká věštkyně Jolanda a ani nikdo jiný nemůže vědět, proč jsou v nějakém konkrétním podniku v Texasu či ve Špindlu na srovnatelných pozicích lépe placeni muži (a občas někde naopak ženy). Často to bývá proto, že ženy představují pro firmy riziko. Mohou otěhotnět, pak mohou být léta na mateřské, pak zase s nemocnými dětmi doma. Ženy se zkrátka často obětují pro své děti. Můžeme diskutovat, jestli by jim neměli jejich manželé více pomáhat a jestli by nemohla třeba daňovými úlevami pomoci vláda. Ale řešením, alespoň podle jednoznačné většiny ekonomů, rozhodně není nařídit podnikatelce či podnikateli, aby ženy dostaly zaplaceno stejně jako jejich mužští kolegové. Opět to povede k propouštění či jinému zbytečnému znevýhodňování žen. Pokud snad nějaká firma znevýhodňuje ženy bezdůvodně, rychle na to ve svobodném prostředí doplatí. Zákazníci se od ní začnou odvracet, protože si oni sami přáli raději dobře placenou (a tedy usměvavou) hezkou slečnu servírku než číšníka s chlupatýma nohama.
Hillary by chtěla podporovat malé podniky, avšak z peněz těch tlustých zbohatlíků. Mají prý vrátit společnosti to, co od ní dostali. Nedostali to náhodou často díky prodeji užitečných výrobků a poskytování užitečných služeb? Nejsou to, milá Hillary, právě ti boháči, kdo investuje, způsobuje hospodářský růst, zaměstnává lidi a abychom nezapomněli, také inovuje? Jak říkal český ekonom a matematik Miron Tegze, nikdy žádný vynález nespatřil světlo světa v řetězci rychlého občerstvení.
Abychom však k této prezidentské kandidátce nebyli nespravedliví, celkový pohled ekonomů na její a Trumpovy ekonomické plány se liší. Čtyři významní ekonomové ze společnosti Moody’s Analytics, což je dcera známé ratingové agentury Moody’s, velmi ocenili plány Hillary Clintonové a naopak nevybíravě zkritizovali Donalda Trumpa. Naproti tomu 305 ekonomů ze všech možných amerických univerzit před plány Hillary Clintonové varuje.
Hillary se nechala slyšet, že chce silný, spravedlivý a udržitelný růst. Kdo by nechtěl silný růst? Udržitelný růst, tím má na mysli ty solární panely a zavřené doly. Ale jak to, že hovoří o spravedlivém růstu? Vždyť chce nejbohatším hodně brát a všem ostatním rozdávat. Vždyť chce nespravedlivě přikázat vysokou minimální mzdu, která navíc povede k nespravedlivému (zbytečnému) propouštění. Vždyť chce klukům brát a holkám dávat, což je navíc pro mnohé šikovné holky, které se o pomoc neprosí, ponižující.
Nejlépe však ekonomické myšlení této prezidentské kandidátky ukazuje její pohled na americkou hypoteční a následnou světovou všeobecnou finanční krizi z roku 2007 a let následujících. Byla způsobena primárně prezidentem USA a manželem Hillary Billem Clintonem a jeho politikou levných hypotečních úvěrů pro rodiny. Podle Hillary byla způsobena snížením daní, protože vedlo ke snížení daní i nejbohatším. Pokud tím pouze nechrání svého manžela, myslí si, že hospodářský růst začíná zdaněním boháčů.
Teprve praxe případně ukáže skutečné efekty. V případě ekonomických plánů Hillary Clintonové by však bylo lepší, kdyby praxe neukázala.