Jakub Horák sice říká, že nemá ambici řídit Prahu, rozhodl se ale kandidovat do jejího zastupitelstva za koalici TOP 09 a STAN. Inspiroval jej k tomu inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana. Pro deník FORUM 24 zhodnotil vyjádření primátorky Adriany Krnáčové nebo třeba dopravní situaci v hlavním městě.
Co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat za TOP 09 do pražského zastupitelstva?
Po zhlédnutí Zemanovy inaugurační řeči jsem to prostě cítil jako dobrý plán v tom smyslu co napsal Tolstoj ve Vojně a míru: „Napadlo mě, že jestliže zločinci drží při sobě a představují sílu, tak čestní lidé by měli udělat to samé. Vždyť jak je to prosté.“
Ale zároveň si uvědomuju, že správná cesta je nebýt aktivistou, ale udělat něco konkrétního, co změní svět k lepšímu. Takže budu kandidovat na posledním místě kandidátky na magistrát, ale pouze proto, že chci prosadit v Praze jednu konkrétní věc. Mám jeden sen, který bych si přál, aby Praha měla. Není to nějaký kosmodrom nebo něco podobně šíleného, je to naprosto reálná a skvělá záležitost. V příštích týdnech se potkám s několika klíčovými odborníky, kteří mi řeknou, zda to je prosaditelné. A říkám „prosaditelné“, protože realizovatelné to jednoznačně je. A pokud mi řeknou, že to provést lze, potom udělám ze své kandidatury z posledního místa referendum o tom projektu.
Výsledek toho jednání bude jasný pátého dubna, až koalice TOP STAROSTOVÉ oznámí svůj program. Jinak kandidovat na magistrát nebudu, protože skutečně nemám ambice řídit Prahu a rozhodovat například o dopravním řešení na sídlišti Lužiny – v tom případě omezím svou účast ve volbách na kandidaturu na Praze 1, kde bydlím.
Věříte v dlouhodobou budoucnost strany TOP 09? Je pro ni zárukou Jiří Pospíšil?
Pospíšil je ok. Má antikorupční minulost, má nápady, je posedlý s tím něco dělat a hlavně má kompetenci z řízení ministerstva. A mě skutečně fascinuje dnešní doba, kdy se do parlamentu dostanou lidi, kteří mají jako jedinou kvalifikaci to, že dělali koncerty pro Argemu. Magistrát má rozpočet 70 miliard, kombinace bývalého ministra a starostů, kteří už něco podobně složitého někdy řídili, je asi to nejlepší, co bych si vybral, i kdybych za ně kandidovat nechtěl. Ta koalice do voleb na magistrát je dobrá.
Předpokládám, že v životě poprvé sám kandidujete ve volbách. Dosud jste se na kandidaturách podílel hlavně jako volební stratég či manažer. Cítíte, že máte výhodu proti jiným kandidátům díky vašim zkušenostem?
Je to spíš těžší – představte si, když se máte s někým vyspat v situaci, kdy k tomu dojde přirozeně, ve srovnání s tím, když máte nakoukané stovky pornofilmů a děláte to poprvé. V tom druhém případě jste sice naprostý odborník na to, jak to má správně probíhat, ale jste totálně paralyzováni všemi těmi chybami, o kterých víte, že je pravděpodobně uděláte.
Primátorka Krnáčová za ANO označila Pražany za zpovykané, za což se posléze radši omluvila. Nicméně tvrdí, že Praha nemá žádné zásadní dopravní problémy. Co na to říkáte?
Pražští primátoři mají nejspíš magický dar přivolávat neštěstí. Určitě je to trest vesmíru za chlubivost. Tak například primátor Němec v roce 2002 prohlásil: „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají.“ Jen o několik hodin později začala povodeň zaplavovat Karlín a pražské metro. Stejně tak i předevčírem – sotva Krnáčová prohlásila, že doprava v Praze je výborná a Pražané jsou zpovykaní, druhý den nastal dopravní kolaps a sociální sítě zaplavily fotky z kolon.
Co s tím? Já navrhuju toho využít, protože ta přírodní magie musí přece fungovat i opačně. Primátorka by měla zásadně říkat věci typu:
„V Praze je dopravní situace strašlivá.“
„Nic se tu nedaří postavit. Za poslední čtyři roky se vůbec na nic nesáhlo.“
„Ceny bytů v Praze jsou nestydatě vysoké, normální člověk vůbec nemá na nájem.“
Ta magická síla, která řídí vesmír, by to slyšela, a na rozdíl od trestu za chlubivé řeči by jako zázrakem najednou byly ulice volné, všechna stavební řízení by probíhala rychle a developeři by realizovali nádherné projekty a ceny bydlení by hned klesly.
A ještě by Krndu lidi chválili, že říká konečně pravdu.
Jaké má Praha dopravní problémy?
Problémem jsou mimopražská auta, co sem najíždějí a parkují. A to samozřejmě nevyřeší odstavná parkoviště někde na okraji Prahy, protože si představte parkoviště, kde stojí 5 000 aut a vy tam hledáte to svoje. Tam nikdo parkovat radši nebude a pojede do města dál. Řešením je udělat odstavná parkoviště na železničních nádražích ve Středočeském kraji, aby lidi mohli jezdit do Prahy na Hlavní nádraží příměstskými vlaky – a odtud už se všude dostanou metrem. Dobře by se to propojilo i s vlakem na letiště. Existuje na to jeden velmi zajímavý projekt, který právě pročítám. Jsem překvapený, kolik se mi dostalo do ruky inspirativních projektů, které už někdo vymyslel, ale nebyla žádná vůle je dotáhnout. Možná na magistrátu vážně funguje nějaká temná magie, měli bychom tam kardinála Duku nechat provést exorcistický obřad.
Často občané Prahy zmiňují, že za vlády Pavla Béma a předešlých lidí z ODS se sice asi něco kradlo, ale alespoň se projektovalo a stavělo. Dnes naopak Praha stagnuje a peníze stejně mizí na pochybné projekty jako mluvící lavičky. Je to tak? Co byste chtěl změnit?
Kradlo se docela dost, demoralizovalo a naštvalo to celou společnost a Pavel Bém si za to opovržení může sám, vždyť se choval jako totální narcis. Tomu, co se mu stalo, se v řecké filosofii říká Hybris a pochází to z předpony hyper- a slovesa jít; označovalo to tedy něco jako překročení mezí. A na vlně protestu proti tomu se pak svezli všichni možní véčkaři a aktivisté a noví kariéristé, po kterých tu nezůstalo na rozdíl od Béma už vůbec nic, jenom hluboce rozdělená a nešťastná společnost, která se teď hádá na sociálních sítích.
Jenže výsledkem bohužel i je, že se v Praze zastavily všechny stavby. Protože tady je teď jen pár lidí, kteří mají odvahu něco dělat, a pak miliony těch, kdo s popcornem v ruce sedí u počítačů a čekají na jednu jejich chybu, aby se jim mohli vysmát.
Máte předpokládám i nějaké osobní hlavní sdělení, čím chcete přispět Praze?
Jistěže mám. DON’T PANIC.