Podle britského deníku Financial Times byl nedostatek kapitálu hlavní příčinou nedávné vzpoury žoldnéřské skupiny oligarchy Prigožina proti současnému ruskému establishmentu v čele s Vladimirem Putinem. To potvrdil i čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který osočil Prigožina z upřednostňování jeho finančních zájmů před zájmy státu. Proč tedy Kreml přestal platit wagnerovcům tolik, kolik platil dřív? Je možné, že sankce Rusko přece jen dostihly a potýká se s nedostatkem kapitálu? Abychom odpověděli na tyto otázky, musíme se nejprve podívat na současný stav ruské ekonomiky a na to, jaké škody napáchaly sankce.

Při vymezování dopadu sankcí a obecně zkoumání ekonomických dat musíme nejprve zjistit, jak důvěryhodná jsou ekonomická data vydávaná ruskou vládou, která nás ještě před rokem ujišťovala, že nevstoupí na území Ukrajiny, a v roce 2001, že nemá žádné vazby na Wagnerovu skupinu. Ač tomu je těžké uvěřit, ruská ekonomická data byla považována za vcelku důvěryhodná až do roku 2020, kdy ruská vláda začala falšovat nebo naprosto přestala zveřejňovat strategicky důležitá data, jako jsou spotřeba elektřiny nebo údaje o dovozu zboží. Ruská data samozřejmě nikdy nebyla tak kredibilní jako například data ze zemí západní Evropy, ale byla rozhodně mnohem důvěryhodnější než třeba ta vydávaná čínskou vládou. U čínských dat byly nesrovnalosti naprosto běžné, ale u Ruska se až donedávna tyto nesrovnalosti neobjevovaly. To se změnilo s invazí na Ukrajinu a ekonomičtí výzkumníci si začali klást otázku, zda Rusko nefalšuje i jiná data.

Vědci díky tomuto přišli na mnoho nových nekonvenčních metod, jako je například sledování znečištění z ruských továren pomocí satelitů. Podle těchto sledování většina odvětví zaznamenala meziroční pokles o 6,2 %, přestože oficiální data udávají nárůst o 1,2 %. Tento pokles byl obzvlášť výrazný u civilních odvětví, jako je třeba automobilový průmysl, kde byl zaznamenán pokles o 16 %. Samozřejmě pro komplexní pochopení celé situace se musíme podívat také na alternativní data a pouhý pohled na satelitní snímky nám nepostačí. To je také důvod, proč ekonomové z Evropské centrální banky (ECB) sestavili alternativní ukazatel, který nevyužívá data zveřejňovaná ruskou vládou, ale velké množství alternativních zdrojů, mezi které patří například výše zmíněné sledování znečištění pomocí satelitů, statistiky spotřebitelských výdajů z kreditních karet, dovozních dat od obchodních partnerů, vyhledávání nezaměstnanosti ve vyhledávači Google a mnoho dalších. Tento ukazatel měl před rokem 2020 významnou korelaci s daty vydávanými ruskou vládou, ale po roce 2020 je na grafu vidět výrazná odchylka a ukazuje to, že reálné výsledky ruské ekonomiky byly horší o 0,2 až 2,9 % oproti oficiálním hodnotám.

Budeme-li tedy brát data ECB jako důvěryhodná, můžeme je porovnat se studiemi, které se snažily odhadnout, jakého růstu by ruská ekonomika dosáhla bez dopadu sankcí. Tyto studie používají tři různé metody výpočtu. První a nejčastěji používanou metodou je porovnání reálných dat s předpověďmi růstu ruské ekonomiky před válkou. Vzhledem k tomu, že ekonomové předpovídali díky zotavení z COVIDU-19 výrazný růst mezi 5 % a 8 % a ruská ekonomika zaznamenala pokles o 2,1 %, můžeme se domnívat, že ruská ekonomika poklesla o 7 % až 10 %, s průměrnou hodnotou činící 9 %. Tyto odhady ale neberou v potaz výrazný přesun ruské ekonomiky  z civilních odvětví do těch vojenských.

Druhou metodou, kterou použili finští výzkumníci, je matematická simulace ruské ekonomiky. Tato metoda ukázala na relativní pokles ruské ekonomiky o 7 %, ale musíme také brát v úvahu, že tento model je velmi zjednodušený, a proto tedy značně nepřesný.

Třetí metoda je odhad pomocí vývoje cen ropy. Ruská ekonomika byla vždy silně závislá na vývoji cen ropy. Pomocí této metody odhadli britští výzkumníci dopad na HDP minimálně 6,1 %. Zprůměrujeme-li tedy tyto hodnoty, dospějeme k závěru, že ruská ekonomika utrpěla kvůli sankcím nominální pokles HDP o 7,4 % až 10,3 % oproti předpokládaným hodnotám bez uvalení sankcí. Všechna data užitá pro výpočet vycházejí z odhadů a zjednodušených matematických modelů, je zde tedy potenciální míra nepřesností.

Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika zaznamenala navzdory očekávanému růstu pokles, je očividné, že sankce napáchaly značné škody, ač ne tak velké, jak se zprvu doufalo. S klesajícími cenami ropy lze předpokládat, že finanční problémy Ruska se budou jen a jen prohlubovat. Aby Rusko zvýšilo své finanční rezervy, snaží se vybrat více peněz od velkých společností, spravovaných nechvalně proslulými oligarchy. Je možné, že Putin se pokusil ušetřit i na platbách wagnerovcům, což se ale nesetkalo s pozitivní reakcí. Je tedy pravděpodobné, že sankce byly jedním z hlavních důvodů nedávného chaosu v Rusku. Nic ale není černobílé a příčin bylo zřejmě více a nebyly pouze ekonomického charakteru.