Dění kolem Rady České televize houstne. Předseda René Kühn a místopředseda Jaroslav Dědič odstoupili z funkcí, když Rada najednou odvolala dozorčí radu a oni nebyli o něčem takovém předem informováni. Senátní komise považuje odvolání za nezákonné. Bývalý předseda Rady ČT Jan Bednář dnes vidí situaci vážněji než v únoru po po zvolení nových radních.

V rozhovoru pro server iRozhlas.cz Jan Bednář říká: „Tehdy jsem se domníval, že má paní Lipovská ekonomické vzdělání a že by s touto profesní schopností mohla prospět fungování Rady České televize. Neznal jsem ji ale osobně, ani jsem o ní nic dalšího nevěděl. Zdála se mi ta reakce proti jejímu jmenování přehnaná. Dneska se ale ukazuje, že to nebylo tak úplně mylné ze strany lidí, kteří protestovali. Myslím si, že role, kterou teď, dejme tomu tento měsíc, sehrála, nebyla dobrá.“

Bednář soudí, že výstupy, které rada dává veřejnosti, „působí chaotickým dojmem, je to takové až skoro diletantské“. „Slyším chaotickou kritiku současného vedení České televize, hledání různých záminek ke kritice, vyhledávání potíží. To se přesně ukázalo v ostravské kauze.“

Obává se, že by rada v tomto složení mohla odvolat generálního ředitele, protože na to stačí 10 z 15 hlasů a už teď 10 lidí hlasovalo pro odvolání dozorčí komise, aniž se to nějak srozumitelně zdůvodnilo. „Při té míře diletantství se obávám, že by i k tomuhle mohlo dojít.“

Pokud jde o odstoupení Kühna a Dědiče, říká: „Naprosto chápu, že odstoupili. To, že René Kühn nebyl obeznámen s postojem většiny rady před jednáním a byl postaven takto před hlasování o odvolání dozorčí komise, svědčí o zákulisním jednání. A jak můžete jako předseda reprezentovat sbor lidí, kteří s vámi nekonzultují a rozhodují nezávisle na vás a proti vaší vůli?“

Často se v některých kruzích České televizi vytýká nejasné hospodaření. Podle Bednáře je to zástupné: „Média veřejné služby pracují s poměrně velkým rozpočtem. Do hospodaření není úplně jasně vidět, není to úplně transparentní. To je ale dané charakterem té služby, je tam spousta všelijakých výdajů, které by se mohly někomu zdát nadměrné, ale vycházejí z praxe. Tahle netransparentnost, která je daná charakterem toho podnikání, je Achillovou patou. Zneužívají toho politici, kteří chtějí na Českou televizi útočit z jiných důvodů, z politických důvodů. Mají dojem, že je Česká televize příliš kritizuje, tak potom začnou útočit, že se v ČT špatně hospodaří, že je její vedení špatné, že by mělo být vyměněno… Pro politiky jsou média strašně důležitá. Chtěli by je nějakým způsobem ovládat. Vadí jim, že je neovládají. Asi odtud to pramení, je to jejich niterný zájem.“

Neblahá situace kolem dění v Radě ČT se řešila i v senátu. Senátor David Smoljak (za STAN) řekl pro iRozhlas.cz 18. listopadu: „Na dnešní jednání jsme si pozvali právníky – doktorku Marvanovou, která je spoluautorkou zákona o České televizi, a doktora Kučeru, který pro nás již nějaké analýzy ohledně České televize připravoval a dlouhodobě se tomu věnuje –, aby nám řekli, jestli z právního pohledu vidí způsob odvolání rady jako legitimní, protože o tom vznikly velké pochybnosti. Oba se shodli, že nebyl proveden v souladu se zákonem o České televizi, že nebyly uvedeny zákonné důvody pro odvolání dozorčí komise. Jejich závěr byl v tomto ohledu jednoznačný… Důvody byly dva. Jednak podle právního názoru dozorčí komisi není možné odvolat jako celek. To zákon o České televizi podle jejich názoru neumožňuje. A druhý důvod byl, že nebyly uvedeny zákonné důvody pro odvolání dozorčí komise.“

O co šlo v případě sporu kolem ostravského studia, který nakonec vedl k odvolání dozorčí komise, píše 19. listopadu server Lupa.cz: „Mediální výbor sněmovny se dnes v rychlém tempu mezi mimořádnými schůzemi dolní komory zabýval děním kolem Rady České televize. Poslanci chtěli vysvětlit náhlé odvolání dozorčí komise, která radě poskytuje ekonomické podklady, a také situaci kolem pozemků pod ostravským studiem České televize.

Končící předseda Rady ČT René Kühn poslancům popsal letitý majetkoprávní spor v Ostravě. Budova ostravského studia částečně stojí na cizích pozemcích, přičemž kořeny problémů sahají do roku 1967. S problémem se nepodařilo pohnout ani po sametové revoluci. „Celá léta pozemky patřily jiným majitelům, shodou okolností lidem, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí, pak proběhla dědická řízení, majitelé se měnili. Česká televize se příležitostně pokoušela situaci řešit,“ nastínil Kühn.

Letos se naskytla příležitost pozemkovou situaci vyřešit, když se dosavadní majitelky rozhodly prodat pozemky obchodníkovi s nemovitostmi. Česká televize však mohla uplatnit předkupní právo na pozemek pod budovou a zároveň směnit pozemky okolo tak, aby neztratila přístup do budovy a k jejímu provozu. Takové řešení 11. listopadu doporučila také dozorčí komise Rady ČT.

Radní však postup neschválili a nadto se rozhodli dozorčí komisi odvolat… Rada nakonec 18. listopadu 2020, den před vypršením předkupního práva, odsouhlasila směnu pozemků přiléhajících k ostravskému studiu, a nákup pozemku pod budovou vzala na vědomí. Letitý problém tím byl vyřešen – a paradoxně se nakonec rada rozhodla až na formulační úpravu postupovat v duchu toho, co jí doporučila odvolaná dozorčí komise.

Na dokreslení toho, jak ono proslulé jednání Rady ČT působilo, můžeme ocitovat Michala Klímu, který více než pětihodinové jednání ohodnotil podle záznamu: „Hlavním tématem pokračujícího jednání Rady ČT byly vnější vztahy a komunikace. Zprávu přednesl ředitel komunikace Vít Kolář. Naprosto nepřiměřené množství času rada věnovala tomu, že jeden člen rady na Facebooku viděl, že někdo na Hithitu nabízí prohlídku ČT za 1500 Kč/osobu, přičemž se ukázalo, že radní většinou nechápou, co je to Hithit a jak funguje, takže padaly návrhy, jako že je třeba, aby to Hithit zastavil atp. Byla to zcela bizarní diskuse.

Dalším hlavním tématem byla debata o tom, proč televize ve výčtu mediálních partnerství neuvádí udílení cen Paměti národa Post Bellum a spolupráci s Člověkem v tísni. Vít Kolář vysvětlil, že proto, že nejde o mediální partnerství, které zajišťuje jeho úsek, ale o běžný televizní přenos.

Někteří radní ale stále trvali na tom, že to má být uváděno. Kolář se jim marně snažil vysvětlit, že nemůže uvádět něco, co neorganizuje, a pokud by to dělal, musel by uvádět téměř všechny přenosy, protože každý přenos je komunikace svého druhu.

Diskutuje se o monitoringu ohlasů v médiích. Ty pozitivní jsou mnohanásobně vyšší než negativní. Nejvíce negativní prohlášení vůči ČT měli v médiích prezident Zeman, mluvčí Ovčáček, V. Klaus ml. a T. Okamura. Radního Matochu zajímá, kteří redaktoři jsou v médiích kritizováni nejvíce. Kolář vysvětluje, že to není relevantní, protože všechna média citují významné politiky, když vysloví kritiku, takže negativní ohlasy jsou číselně vysoké, ale stále jde o jednu kritiku. Navíc je jasné, že kritika se týká těch novinářů, kteří jsou sami kritičtí vůči politikům. Ale Matocha trvá na tom, že chce dodat seznam.“ (Celé na Hlidacipes.org.)

Celkově současné dění kolem České televize budí dojem, že si některé politické síly dosadily do Rady ČT velmi oddané služebníky, ale pokud jde o jejich schopnosti, vynikají především ve vytváření chaosu. Protože je to ale zřejmě jeden z jejich hlavních úkolů, tak vlastně zcela obstáli.