Ruský propagandistický web Sputnik ve své české verzi pečlivě sleduje dění u nás. Také nás hned informuje, co bychom měli vědět. Teď třeba, jak ruské činitele zaujaly výroky Jana Hamáčka, šéfa ČSSD a ministra vnitra.
Sputnik 2. června připomíná, že na Seznam Zprávy citovali Hamáčkovy výroky „v pořadu České televize, kde uvedl, že vláda musela rychle odvézt z Ruska pracovníky zpravodajských služeb krátce před tím, než Praha obvinila Moskvu z organizování výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích“.
„Oficiální mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Maria Zacharovová adresovala Praze řadu otázek,“ píše potěšeně Sputnik a hned nám je tlumočí: „‚První místopředseda vlády a ministr vnitra České republiky Jan Hamáček veřejně prohlásil, že české tajné služby bezprostředně před zveřejněním incidentu ve Vrběticích začaly rychle stahovat své pracovníky z Ruska,‘ napsala na svém telegramovém kanálu a citovala také Hamáčka. ‚Tak to je silné odhalení. Toto téma by mělo být zveřejněno, pánové,‘ prohlásila Zacharovová.
Oficiální mluvčí diplomatického úřadu adresovala Praze v souvislosti s tímto prohlášením řadu otázek. Především se zajímala, kolik zástupců českých tajných služeb v Rusku pracovalo a kolik z nich zůstalo, jestli jde o stálé zaměstnance českých zpravodajských služeb, nebo o naverbované občany.
‚Pracovali pouze pro Prahu, nebo plnili úkoly jiných zemí nebo vojenských bloků současně? Jaké pasy použili pro vstup na území našeho státu? Měli přitom ruské občanství? Co znamená slovo ‚zmizeli‘: byli zlikvidováni, nebo prostě odvezeni? Pokud druhá možnost, tak kam? Jakých trestných činů se tito lidé dopustili, pokud české vedení provedlo speciální operaci zaměřenou na jejich ‚zmizení‘?‘ pokračovala. ‚Opravdu se těšíme. Je to velmi zajímavé,‘ shrnula Zacharovová.“
Tak to jsme rádi, že je na světě aspoň jedná živá bytost, která někomu přinesla radost. Smůla, že jí je zrovna paní Zacharovová. Ono ale takových v Moskvě a okolí bude asi víc.
Oceňujeme, že se v posledních dnech Jan Hamáček slovně moc neprojevoval. V tom se podobá našemu momentálnímu prezidentovi. Každý den ticha je jistá úleva. Je ale třeba nepolevovat a v sebezdokonalení pokračovat. Jistým pokrokem by bylo, kdyby Jan Hamáček – pokud možno – radši už vůbec nic nedělal. On ten čas nejspíš stejně přijde, ale čím dřív s nečinností začne, tím lépe.