Jan Hamáček, předseda ČSSD, ministr vnitra, místopředseda vlády trestně stíhaného, obviněného a brzy možná už i obžalovaného Andreje Babiše… Podívejme se, jak šel čas a s jak pevnými zásadami trval na svých požadavcích.

Během vyjednávání o vládě a o koalici s Babišovým hnutím ANO Hamáček v Českém rozhlasu Plus prohlásil: „Naprosto klíčovou podmínkou, kterou musíme vyřešit, je otázka současného premiéra, protože sociální demokracie dlouhodobě říká, že není možné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik.“ To byl tedy leden 2018.

To zní dobře, že? Klást si klíčové podmínky, zvlášť takto pochopitelné, je chvályhodné. A že ve vládě nemá co dělat trestně stíhaný člověk, natožpak aby byl jejím předsedou, se jeví jako jako nanejvýš rozumný, logický a oprávněný požadavek. Třeba už jenom kvůli tomu, že to zatěžuje celou zemi – neustále se řeší osobní problémy premiéra, místo aby se řešily potřebné důležitější věci. Pak je tu fakt, že premiér je šéfem exekutivy, a i kdyby byl svatý, vždycky tu bude podezření, že si z tohoto postu dokáže zařídit věci ve svůj prospěch. Existuje snad u nás jiný obviněný z trestného činu, který by si mohl vyměnit ministra spravedlnosti? Nebo šéfa svých vyšetřovatelů? Asi sotva. Dál je tu zatížení mezinárodní ostudou, protože premiéra, kterému reálně hrozí deset let vězení pro podvod, žádný stát neutají.

Stíhání jako „zásadní problém“ tedy Jan Hamáček viděl ještě za měsíc a v únoru 2018 pro Deník mj. řekl: „Musíme si stanovit, co chceme prosadit a čemu zabránit. Pro mě je trestní stíhání člena vlády zásadní problém. Musíme hnutí ANO říct, že je to jejich problém, a pokud s námi chtějí spolupracovat, musí si ho vyřešit.“

Hnutí ANO, politická divize Agrofertu, se ale k řešení nemělo a žádný problém nevidělo. Delegáti únorového sjezdu (2018) ČSSD si odhlasovali usnesení, ve kterém se doslova píše: „ČSSD považuje účast trestně stíhaných osob ve vládě za zásadní problém a vyzývá ANO, aby nenominovalo trestně stíhané či obviněné osoby.“ Tak tedy „zásadní problém“ potřetí. A ještě počtvrté…

Sám Hamáček totiž ve svém kandidátském projevu na sjezdu ČSSD (předtím, než byl na tomtéž sjezdu zvolen jejím předsedou) zopakoval, že účast trestně stíhaných ve vládě není možná. Babiš ovšem nově zvolenému předsedovi Hamáčkovi arogantně vzkázal, že jeho hnutí ANO s jiným kandidátem na předsedu vlády nepočítá. „Myslím, že ČSSD dobře ví, že hnutí rozhodlo o tom, že já jsem jediný kandidát na premiéra,“ utřel zvysoka svého (tehdy ještě jen potenciálního) koaličního partnera a ukázal mu tak, kdo tu je a bude pánem.

A jak Babiš řekl, tak se i stalo. Hamáček „zásadně“ nesouhlasil, odmítal, vyzýval a vedl hromadu silných řečí – načež zacouval a sklapl. Trestně stíhaný premiér prý sice stále vadí, ale zas už ne tolik. Za křeslo ministra vnitra se i zásady dají k ledu.

Stále nám ta věc vadí, hnutí ANO jsme to několikrát zopakovali. Otázka trestního stíhání nebo střetu zájmů bude vyřešena v té podobě, že sociální demokracie bude mít v případné vládě kontrolu nad ministerstvem vnitra, nebo financí tak, aby bylo zajištěno, že policisté, kteří vyšetřují tu kauzu, nebudou mít pocit nebo obavu, že by byli nějak ovlivňováni,“ řekl v březnu 2018 v České televizi.

Ministerstvo vnitra tedy sociální demokrati mají. Má ale Jan Hamáček stále dojem – či je snad dokonce přesvědčen –, že Babiš nemá a nemůže mít na postup ve své kauze vliv? To jako vážně?

Ale zpátky do minulosti. Máme duben 2018 a vyjednávání o vládě krachla. Sociální demokracie odchází od stolu. Bývalý předseda ČSSD Lubomír Zaorálek to 6. dubna 2018 na Twitteru glosoval slovy: „Uf, to se mi ulevilo! Pořád číst, jak si o nás Babiš utírá boty a držet pusu, protože se vyjednává. Zaplať pánbůh, že to skončilo. Ostatně jsem přesvědčen, že Andrej Babiš ne vyčerpal, ale prečerpal svůj čas na vyjednání vlády. Není legitimní, aby dál přežíval ve funkci premiéra!“

Úleva ze skončení neúnosné ponižující situace ale neměla dlouhého trvání. Už 16. dubna

přiběhli sociální demokraté nazpátek, aby dál jednali o vládě trestně stíhaného premiéra. Ale pozor – dali si novou podmínku. Stíhaný je sice teď už v pořádku, zásady nezásady, ale nově nesmí být odsouzený. V případě, že by soudní verdikt padl – a prý by stačilo v první instanci –, musel by takový politik odstoupit. Do týdne.

V pořadu Otázky Václava Moravce poté Jan Hamáček potvrdil, že tomu tak je, a prohlásil, že ČSSD od svého požadavku, aby prvoinstančně odsouzený člen vlády musel v nejkratší době rezignovat, v žádném případě neustoupí. Požadavky, zvláště pak ty nekompromisní, ze kterých se za žádnou cenu neustupuje… no to přece zní hezky. Ovšem jen do té doby, než Babiš suše oznámí, že to odmítá. A je po požadavcích. Sklopí se uši a zavrtí ocáskem. ANO, pane. Do koaliční smlouvy se pak nic takového skutečně skutečně nedostalo.

V červenci 2018 získala vláda Andreje Babiše důvěru. Jan Hamáček se stal jejím poslušným místopředsedou.

A teď máme duben 2019. A s ním dlouho očekávaný konec vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Kriminalisté spis uzavřeli a navrhli státnímu zastupitelství všechny obviněné, včetně Andreje Babiše a jeho rodiny, obžalovat a poslat před soud.

A co na to vedení koaliční ČSSD? Zatím neví a musí prý čekat. „Že se kauza pana premiéra bude vyvíjet, jsme věděli, a počítáme i s tím, že to může být negativním směrem. V tuto chvíli ale musíme počkat, jak se k celé věci postaví státní zástupce. Do té doby nebudu předjímat, co bude dál,“ řekl Hamáček serveru Novinky. Takže zatím žádná zásadní prohlášení ani požadavky. Proč taky, že, vždyť by to stejně zase nic neznamenalo, jako už tolikrát.

Bezprostředně po zprávě o návrhu na obžalobu ovšem došlo k další nanejvýš zajímavé události. Hned druhý den se, údajně z vlastní vůle a zčistajasna, rozhodl podat demisi ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. A okamžitě se také dalo na vědomí, že jej nahradí Marie Benešová, bývalá státní zástupkyně, ministryně spravedlnosti v prezidentské vládě Jiřího Rusnoka, dnes poradkyně prezidenta Zemana. Že se vyrojila spousta spekulací o tom, komu má ta náhlá výměna posloužit, není vůbec divné. Koho by to taky nenapadlo, kdo by si takovou otázku nepoložil? Vyjádřil se k tomu tedy i místopředseda Babišovy vlády Hamáček.

Pokud by výměnu v čele ministerstva doprovázely nějaké změny na státním zastupitelství, bylo by to na vážnou debatu vládní koalice,“ dal se slyšet..

Ano, jistě. Vážná debata, to je přesně to, co je adekvátní ve chvíli, kdy policie navrhuje obžalovat předsedu vlády, kterému hrozí až deset let vězení. Předsedu vlády, jehož kauzy už dávno překypěly za hranice, kde se o nás mluví jako o „Balkánu“ a kde se o jeho počínání točí reportáže jako nedávno v německé televizi ZDF. Předsedu vlády, jehož střet zájmů a podezřelé čerpání dotací (které od léta loňského roku EU České republice neproplácí) řeší orgány EU včetně Evropského parlamentu, Evropské komise, rozpočtového výboru EP…

V takovém případě už opravdu nastal nejvyšší čas praštit do stolu a rázně, nekompromisně zašeptat: „Není to třeba už trošinku, malilinko divné, pane premiére? … Aha, není. Tak to se omlouvám a samozřejmě, jen zůstaňte, vždyť už jsme zase zticha jako vždycky.“

A k dovršení všeho, jak ministr Babišovy vlády Hamáček sám přiznal, nebyl o plánované rošádě na ministerstvu spravedlnosti vůbec informován. Jako každý řadový občan, který ve vládě nesedí, se to dozvěděl z médií a byl – rovněž podle svých vlastních slov – překvapen. To mu vážně připadá standardní? Kde je hranice toho, jak nehorázně je ještě ochoten se nechat ponižovat? Stojí mu ministerské křeslo za to, že teď už úplně všichni vidí, jak jím Babiš zcela nepokrytě pohrdá a dává najevo, že koaliční partner je mu dobrý jen k tomu, aby přisluhoval a držel ho přes všechny ostudné kauzy u moci? Zřejmě ano, jinak by si tak neuvěřitelné veřejné ponížení snad nemohl nechat líbit. Nedůstojné špitání o potřebě „debaty“ ve chvíli, kdy by na obviněného Babiše dopadla i obžaloba, snad musí budit pocit hanby i v těch, kteří ČSSD nikdy nevolili.

Demokratické opoziční strany svolávají mimořádnou schůzi, kde se mají mimo jiné projednávat právě problémy kolem předsedy vlády, konkrétně náhlá výměna ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou. Tak uvidíme, jak bude kdo hlasovat hned na začátku a jestli ČSSD v čele s Janem Hamáčkem vůbec dovolí, aby se o tom na plénu sněmovny mluvilo čili aby se taková schůze vůbec konala. Jako bod k projednávání na plénu během řádné schůze to neprošlo, hádejte, kterými hlasy…

Revue Forum Banner