Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček je člověk, který vydrží všechno. I to je ale ve skutečnosti hodně slabé vyjádření. Kdyby se konalo mistrovství světa v sebeponižování, je jistota, že alespoň to by byla věc, ve které by předseda ČSSD zvítězil. Taková soutěž ale bohužel neexistuje, a tak zase prohrál.
Hamáček se radoval, že porazil Tomáše Petříčka v boji o křeslo předsedy ČSSD, a tak ho pro jistotu nechal vyhodit z vlády. Nejspíš doufal, že se tím zavděčí prezidentovi Miloši Zemanovi. A své podlézání hlavě státu hodlal završit cestou do Moskvy. A to v době, kdy Kreml na hranicích s Ukrajinou opět chřestí zbraněmi.
Jenže pouze málo věcí v životě dopadá tak, jak si člověk předem maluje, a v Hamáčkově případě to platí dvojnásob. ČSSD sice ještě chvíli povede, ale jakmile přijde dlouho očekávané volební fiasko, nejspíše to bude znamenat také jeho vlastní definitivní konec v politice, který měl být oddálen červeným svetrem. Bohužel se ovšem ukázalo, že se nejedná o kouzelný svetr, nýbrž svetr naprosto normální.
Ministr vnitra si u prezidenta nešplhne, protože mu to zakázal předseda vlády, kterému v průzkumech vyšlo, že voličům, kteří od něj tak jako tak pomalu odcházejí, se cesta do Moskvy a vakcína Sputnik V vůbec nelíbí. Hamáček vyšel z celého plánu úplně nejhůř ze všech. Nejprve naštval Čechy, že se do Ruska vůbec chystá. Teď jej ponížil Babiš, který ukázal, že má navrch, a nakonec se mu ještě vysměje Zeman.
Kolikáté ponížení Jana Hamáčka sledujeme, to momentálně téměř nelze spočítat. Historie začíná někde u nepřekročitelných podmínek pro vstup do vlády a končí pátečním zákazem odletu do Moskvy. Hamáček už sám sebe viděl, jak jej ruská propaganda nadšeně vítá, a on je tím, kdo přilétá zpět do vlasti s krabicemi vakcín. Nic z toho se konat nebude.
Je opravdu těžké si představit, co se teď Hamáčkovi honí hlavou. Kdybychom o něm nic nevěděli, možná bychom mohli očekávat, že se naštve a sdělí Babišovi, že bude spolu s ostatními stranami hlasovat pro rozpuštění sněmovny, pak by se totiž mohly konat předčasné volby. Jenže tady mluvíme o Janu Hamáčkovi. Proto lze s poměrně velkou pravděpodobností tipnout, že bude na svém vlastním konci v propadlišti dějin spolupracovat i nadále.