Někdy v době, kdy se u nás rokenrol vyslovoval jedním dechem se slovem imperialismus, se začal formovat jeho vztah k hudbě, hlavně k Beatles. Že nejde vždycky říct Here Comes the Sun, si uvědomí pokaždé, když ho lidé na sociálních sítích nazývají protekčním spratkem nebo dotačním princem. Vždycky bude synem Rudolfa Hrušínského. A už dvacet let je divadelním ředitelem. Kdyby měli jeho kolegové vybrat dvě vlastnosti, které Jana Hrušínského (67) definují, byly by to – zvídavost a nedůvěřivost.

Proč jste se před dvaceti lety vlastně rozhodl založit divadlo?

Cítil jsem tu potřebu. Táta pracoval v divadle svého dědečka a stoprocentně by si otevřel svoje vlastní, kdyby mu to bylo umožněno. Jako kluk jsem seděl na chatě v Plané nad Lužnicí u stolu a poslouchal dlouhé hovory s Josefem Kemrem, kdy o tom společně snili. Jenže tu šanci tátovi vzali, a tak nemohl zjistit, jestli by uměl podnikat.

Od roku 2017 jste nezkoušel žádnou novou roli. Minulou sezonu jste po pěti letech absolvoval dvě náročná zkoušení po sobě (komedie Občan první jakosti a inscenace After Life v režii Jana Hřebejka; pozn. red.). V recenzi na Občana první jakosti zmiňuje Marie Reslová: „Nejzábavnější figura je ta, která se drží nejvíc v pozadí – málomluvný, blahobytně nafučený majitel televize Strauss v podání Jana Hrušínského.“ Podle čeho si vybíráte role?

Zažil jsem, jak mě škrtali z obsazení kvůli tátovým postojům. Na základě toho jsem pak měl období, kdy jsem bral skoro všechno. Co se týče filmových nebo seriálových rolí, tak ty už si dnes vybírám. Když jsem otevřel Divadlo Na Jezerce, začal jsem mnohem víc vnímat situaci kolem kultury. Ministerstvo ani magistrát nepodporují kulturu, ale jen její malou část. Zažil jsem boj proti soukromým divadlům, snahu vyřadit je ze hry. Jako kdyby slovo soukromé šlo ruku v ruce se slovem podezřelé. Tehdy Richard Erml napsal, že jsem si vlastní divadlo založil proto, abych si mohl přidělovat role a předvádět se v hrách, které někdo jiný napsal pro opravdová divadla. Označil mě za cizopasníka, který vyzobe herce z jiných scén. Vladimír Procházka dokonce v Lidových novinách uvedl, že v opravdových divadlech se herci naučí hrát a Hrušínskému následně budou vydělávat peníze na jevišti jeho podnikatelského…