Ředitel divadla, herec a také syn ze slavné rodiny. To je Jan Hrušínský. Zároveň také člověk, který je pro své veřejně vyjadřované názory častým terčem různých proruských webů. Před několika měsíci by se jeho otec Rudolf Hrušínský dožil sta let. A tak jsme v rozhovoru pro aktuální vydání Revue FORUM (časopis zakupte zde) mluvili i o tomto výročí a o zděšení ze situace, o němž by, kdyby to bylo možné, otec se synem dnes hovořili.

Jste velkým kritikem vlády a současných poměrů. I díky tomu, že jste mediálně známá osobnost, mají vaše názory také spoustu ohlasů. Ovlivňuje to nějak váš život, ať už osobní nebo pracovní? Vaše statusy mnohdy citují dezinformační weby, dostáváte poté nenávistné zprávy, případně i výhrůžky? 

Je mi 65 let a domnívám se, že listopadová revoluce v roce 1989 tu byla také proto, abychom se nemuseli bát říkat pravdu. Proto se vyjadřuji otevřeně k rozkvětu lhaní a vulgarity, úpadku morálky, devastování duše národa a tak bezostyšnému rabování a loupení národního bohatství, jakému jsme dnes nuceni z izolací svých home officů přihlížet. Vyjadřuji se bez obalu ke všem hanebným skutkům prezidenta Miloše Zemana, Andreje Babiše a jejich nestoudných služebníků. Řekněte sami, ve kterém státě mají trestně stíhaného premiéra, kancléře bez prověrky obviněného z rozkrádání, bodyguardy a strážce Pražského hradu obviněné z rozkrádání, policejní razie u předsedy poslaneckého klubu vládního hnutí Faltýnka, porušování vládních opatření jejich tvůrci typu Prymuly, Hniličky, radního ČT Šlégra a podobně? Cožpak vážně žijeme v Kocourkově, aby tohle bylo v 21. století v demokratické zemi možné?

Řekl vám někdy někdo, že byste se raději vyjadřovat neměl, protože to poškozuje vaše divadlo? Setkal jste se s nějakým dopadem na jeho provoz? 

Občas jsem to slyšel od voličů Miloše Zemana a Andreje Babiše a divadlo opustil dlouholetý sponzor. Na Jezerce se od doby, kdy jsem se začal otevřeně k politice vyjadřovat, zvýšila návštěvnost a na facebooku mě žádá o přátelství čím dál více lidí. Nechodí mi anonymy, ale převážně dopisy od lidí, kteří píší, že vyjadřuji i jejich názor, a přejí mi, abych se nenechal otrávit a vydržel. Po rozhovoru s Jiřím Kubíkem ve Výzvě na Televizi Seznam se mi dokonce začali ozývat i někteří podnikatelé, kteří se rozhodli Divadlo Na Jezerce podpořit. Moc jim za to děkuji. Jenže po roce bez tržeb to začíná být horší.

Revue FORUM si předplaťte zde

Právě v této době si připomínáme sedm let od ruské okupace Krymu a dalších území Ukrajiny. Tehdy jste byl mezi občany, kteří žádali tvrdší postup vůči Rusku. Nezapomnělo se dnes tak trochu na válku na Ukrajině? 

Na utrpení a bezpráví se vždycky zapomíná snadněji. Vždyť se podívejte, jak rychle půlka národa zapomněla na sovětskou okupaci Československa, na psychické i fyzické vraždy a na loupeže, kterých se tu čtyřicet let dopouštěli komunisti pod vlivem Ruska. Zeman o válce na Ukrajině veřejně mluvil jako o chřipce, o anexi Krymu jako o hotové věci, ke které se svět už nemá vracet, vraždy ruských opozičních politiků nebo novinářů, kteří umírali jen proto, že chtěli psát pravdu, vždy jen bagatelizoval a sám Putinovi servíroval, že novináře je třeba likvidovat. Naštěstí se Češi pomalu probouzí a čím dál víc lidí nazývá věci pravými jmény. Jinými slovy už i Zemanovi a Babišovi příznivci začínají vidět, jak snadno se dali oklamat. Dokonce kardinál Duka veřejně nazval covid čínskou biologickou zbraní, která ohrožuje svět. Jestli to takhle půjde dál, nestačí jim Miloš ty medaile odebírat.

Jste profesí herec, ale v roce 2004 jste založil divadlo, které řídíte. Proč jste se rozhodl si takto „zkomplikovat život“? Nelitoval jste někdy toho, že se třeba hraní můžete věnovat daleko méně vzhledem k dalším povinnostem? 

I když bych s divadlem někdy s chutí praštil, hlavně kvůli nerovným podmínkám, které dnes a denně zažíváme jen proto, že u nás kvůli dotacím došlo před mnoha lety k zachování socialistického financování příspěvkových organizací v kultuře a prosazení nerovných podmínek omezujících svobodu podnikání, tak bych divadlo za nic nevyměnil. Myslím si, že založit soukromé divadlo bylo šťastné rozhodnutí. Je pravda, že jsem hlavně ze začátku přišel o několik zajímavých filmových nabídek, ale nelituji toho. Práce producenta, dramaturga a divadelníka mě naplňuje a plné hlediště mi přináší radost. Tedy v době před uzavřením nejen kultury.    

I přes velké pracovní nasazení jako šéf divadla stále hrajete, a to i ve filmech. Jaká role vás v posledních letech opravdu bavila? A mohou se diváci těšit na něco dalšího? 

Ve filmech zdaleka nehraju tolik, co dřív. Moc rád jsem točil třeba s Jurajem Herzem Habermannův mlýn. Před sebou mám menší roli ministra v minisérii Jiřího Stracha a hodně se těším na natáčení filmu Matěje Balcara podle naší divadelní inscenace Pánský klub. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších představení v Divadle Na Jezerce. Kromě role, kterou si ve filmu zahraju, jsem poprvé v životě i jedním z filmových producentů a v zuřící covidové době si v duchu představuji plné sály českých kin a smějících se diváků.

Celý rozhovor čtěte ZDE