Růst schodků a výdajů státního rozpočtu za poslední léta je opravdu dramatický, říká poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob (TOP 09). Podle něj bude muset dluhy někdo zaplatit. „Nejhůř to dopadne na generaci současných dětí. I na ty, které se ještě nenarodily, a to je naprosto nemorální a nezodpovědné,“ uvedl v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Jan Jakob letos v lednu ve sněmovně nahradil Miroslava Kalouska (TOP 09), který na funkci poslance rezignoval. Jedenáct let je úspěšným starostou osmitisícového města Roztoky u Prahy, působil také jako radní Středočeského kraje, a to pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Ve volbách do poslanecké sněmovny kandiduje za koalici SPOLU na pátém místě středočeské kandidátky.

Jste starosta menšího města, byl jste radní Středočeského kraje a teď jste poslanec. Jaké vnímáte rozdíly mezi lokální a celostátní politikou?

Rozdíly jsou zásadní. Já jsem moc rád – byť teď už jako neuvolněný starosta – že ten kontakt s komunální politikou mám. Protože mně to dodává energii a nabíjí mě to. A to z toho důvodu, že když se něco v komunální politice podaří, tak si na to člověk může sáhnout. Sousedé to vidí, člověk je pod drobnohledem a lidé vyhodnotí, jestli to dělá dobře, či nikoli. Kdežto na té celostátní úrovni jsou ty reálné výsledky vidět o něco hůř. Notabene, když jsme tady – jako demokratické strany – v opozici a v menšině. Co ale musím říct, když jsem do sněmovny nastoupil, mile mě překvapila spolupráce opozičních stran. Na začátku čtyřletého volebního období si to asi málokdo uměl představit. Těch pět stran (ODS, TOP O9, KDU-ČSL, Piráti a Starostové, pozn. red.) se domlouvá, kooperuje a funguje.

V kraji jste se jako radní věnoval kultuře a cestovnímu ruchu. V jakém stavu jsou tato odvětví po koronavirové krizi?

Kultura, kreativní průmysl a cestovní ruch jsou obory, které na covidovou krizi a lockdowny doplatily jako jedny z nejvíc. Upřímně řečeno, ono se to zpětně nehodnotí jednoduše. Ale určitě šlo mnohé udělat líp. Dotklo se to kulturních organizací jak zřizovaných státem, kraji, obcemi, tak těch soukromých. Na ty to mělo dopad ještě tvrdší. Je určitě potřeba, aby to přežily, aby vydržely dál a aby nedošlo k tomu, že budou muset – například některá divadla – zavírat. Kultura je velmi důležitá. Kdyby nebyla kultura, tak to bude mít dopad i na společnost jako takovou.

Zvládla by kultura a cestovní ruch další lockdown?

Já myslím, že další lockdown by byl naprosto drtivý nejen pro kulturu a cestovní ruch, ale pro celou českou ekonomiku. Vidíme teď inflaci, další zavírání by bylo kruciální. Proto je potřeba dělat maximální možné kroky k tomu, aby k lockdownu dojít nemuselo.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

Jste členem sněmovního rozpočtového výboru. Jak se díváte na návrh státního rozpočtu pro rok 2022 se schodkem přes 390 miliard?

Vládní rozpočtová politika je smutným až tragickým pohledem. Vnímám to jako naprostou nezodpovědnost. Já jsem byl u toho, když se projednávala novela letošního rozpočtu, kde se navyšoval schodek na 500 miliard. Zdůvodňováno to bylo pandemickou situací, bojem s covidem, ale ve skutečnosti se ukázalo – konstatoval to i Nejvyšší kontrolní úřad – že jen zlomek z těch prostředků je tímto směrem využit. Já si dovedu představit schodkové financování, pokud ty peníze skutečně půjdou na podporu postižených covidem. Jak na kulturu, o které jsme se bavili, ale zejména podnikatelům a živnostníkům. Hlavně na rozumné investice, které se nám v budoucnu mnohonásobně vrátí. Skutečnost ovšem taková není.

Růst schodků a výdajů státního rozpočtu za poslední léta je opravdu dramatický. V příštím roce by měl být schodek 390 miliard a mezi tím se tady populisticky schválilo například další navýšení důchodů. Což jsou další desítky miliard nejen na příští rok, ale na všechny následující. To jsou peníze, které jednou budeme muset zaplatit, a dopadne to nejhůř na generaci současných dětí. I na ty, které se ještě nenarodily, a to je naprosto nemorální a nezodpovědné. Navíc to má ještě jeden efekt. A to ten, že to podporuje zdražování, které na nás v tuto chvíli dopadá.

Využiju toho, že naproti mně sedí úspěšný starosta. Ve volebním programu koalice SPOLU se píše: Připravíme změny volebního systému do komunálních voleb, které povedou k jasnější odpovědnosti vůči vůli voličů, nikoli však formou přímé volby starostů. Co je na tom současném systému špatně?

Diskuze se vedou dlouhodobě, systém komunálních voleb je nejrozdílnější od všech ostatních. Funguje tam takzvané panašování, tedy přenášení hlasů. To jsou ty křížky, u ostatních voleb jsou to kroužky. Je to mírně matoucí a mnohdy je složité to vysvětlit. Takže zjasnit a zpřehlednit ten systém. Na druhou stranu říkáme, že nejsme pro přímou volbu starostů. Vidíme to na zkušenostech například ze Slovenska, že ne vždy to funguje optimálně, protože může nastat ta situace, že je přímo zvolený starosta, a zastupitelstvo je potom zvoleno radikálně odlišně. Pak starosta nemůže realizovat své vize, protože mu to neprojde přes zastupitelstvo. Takže si myslíme, že tudy cesta nevede.

Vy jste v koalici SPOLU měl na starosti volební program pro oblast dopravy. Proč je průjezd Českou republikou, ať už po silnici nebo železnici, často o nervy?

No protože infrastruktura vypadá tak, jak vypadá. To je oblast investic, která je naprosto klíčová pro budoucnost celé země, ale i jednotlivých regionů. Je potřeba s tím něco udělat, je potřeba dokončit co nejrychlejší dálniční síť – tady bych vypíchl dokončení okruhu Prahy a druhou dálniční spojnici mezi Čechy a Moravou D35 – a zároveň nastartování výstavby vysokorychlostních železničních tratí. Obojí je naprosto klíčové pro naši budoucí prosperitu a nakonec by to mělo dopad i na regiony, na vylidňování venkova, se kterým se potýkáme. Protože, když se zkrátí časy dojezdu, které jsou klíčové, tak se lidé nebudou muset z venkova stěhovat. A tady bych dodal ještě jeden typ dálnice, kterým říkám digitální. A to, aby bylo opravdu v každé vesnici kvalitní internetové připojení. Což se nakonec i v době covidové ukázalo jako klíčová infrastruktura.

Přispívá absence kvalitní infrastruktury k problémům s byty?

Samozřejmě, to je další aspekt nezbytnosti infrastruktury. A vidíme to v okolí Prahy, kde počet obyvatel narůstá dramatickým tempem. Obce a města s tím víceméně úspěšně bojují. Ale ano, kdyby dostupnost infrastruktury byla lepší, tak se nemusí přeplňovat prstenec kolem hlavního města, ale ve výsledku bude naprosto reálné a běžné, že obyvatel z Brna nebo okolí bude vlastně fakticky pracovat v Praze. Obdobně to může fungovat z různých koutů Moravy do Brna a podobně. Takže je to jeden z klíčových aspektů, jak se vyrovnat s bytovou krizí. Problémů je ale samozřejmě víc. Například nešťastný stavební zákon a ještě nešťastnější novela stavebního zákona.

Koalice SPOLU slibuje, že by na konci volebního období stavěla čtyřicet tisíc bytů ročně. Jak je to myšleno?

Je tím myšleno dostupné bydlení. Jako starosta vždycky s developery řeším strukturu, jak budou ty byty vypadat. Samozřejmě pro developera je nejefektivnější dělat – teď mluvím o situaci v Praze a okolí – plus minus čtyřiceti- až padesátimetrové byty o dispozici 2+kk. To je prostě ekonomicky nejvýhodnější. Ale ta struktura musí být patřičně rozvrstvená. Od těch řekněme startovacích bytů s menší dispozicí až po ty pro větší rodiny. Sám jsem se s tím teď potýkal, když jsem řešil bydlení pro vlastní rodinu, že těch možností není mnoho. Samozřejmě, když se podaří ten trh rozhýbat, tak to bude mít pozitivní dopad i na ceny. Asi nelze předpokládat, že by klesaly, ale že už nebudou růst takovým tempem.