Evropská komise nepodporuje budování plotů a doporučuje členským zemím EU řešit ostrahu svých hranic jiným způsobem, uvedla ve čtvrtek mluvčí komise Natasha Bertaudová. Reagovala tak na záměr Budapešti vybudovat na hranicích se Srbskem čtyři metry vysoký plot, aby zastavila příliv uprchlíků. Mluvčí ovšem zároveň zdůraznila, že ochrana hranic je plně v pravomoci členských zemí, které jediné mohou rozhodovat, jaké prostředky využívat.
To je právě ten problém. Co by tak mohlo být tím „jiným způsobem“? Komise jistě nemyslí ozbrojená bezpilotní letadla. Nebo by to snad měli být pohraničníci se psy? Nebo snad cedule v arabštině s nápisem: Tady to je Maďarů? Sotva si představit, že někdo poputuje nějakou tu tisícovku kilometrů, aby ho zastavilo něco jiného než překážka.
Bertaudová dále použila další omšelou argumentaci: „Teprve nedávno jsme zdi v Evropě strhli, neměli bychom je znovu budovat.“ Tím zřejmě myslela železnou oponu mezi Východem a Západem.
Chce se zlomyslně poznamenat, že paní je zjevně ze Západu a netuší, k čemu železná opona a třeba Berlínská zeď sloužily. Ne k tomu, aby se někdo nedostal dovnitř, ale aby vlastní občané nemohli ven. Těžko předpokládat, že by maďarská vláda nechtěla svým občanům dovolit vycestovat ze země. Ona jen nechce, aby do ní přicházeli lidé, o kterých nebude nic vědět a které tam nejspíš nechce.
V podobné situaci je Izrael, který bývá kritizován za bezpečnostní zeď mezi územím obývaným Palestinci a Izraelem. Od té doby, co zeď stojí, nekonají se sebevražedné atentáty, které páchali Palestinci pronikající bez kontroly ze Západního břehu do Izraele. Dobrá zeď má někdy smysl. V těchto případech přesně opačný, než tomu bývalo za časů železné opony.
Maďarský plot se má vybudovat na 175 kilometrech hranice. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa není výstavba v rozporu s mezinárodními závazky či dohodami. Připomněl, že obdobné bariéry vybudovaly Řecko s Bulharskem na hranicích s Tureckem a že Španělsko má na severu Afriky kvůli migrantům oplocená města Ceuta a Melilla.
Je pravděpodobné, že přes různá prohlášení jsou ve skutečnosti v Bruselu rádi, že někdo je schopen vnější hranici Unie skutečně udržet.
Pochopitelně by nemělo význam, kdyby všechno dopadlo jako slavná Maginotova linie, kterou si Francie budovala proti Německu a Němci ji pak obešli.
