Člověk se diví, jaké má dnešní ODS starosti. Jan Zahradil vydal předevčírem své „Vyjádření k návštěvě Pavla Bělobrádka v Bavorsku“. Píše v něm: „Podle zpráv z médií zavítal místopředseda vlády Bělobrádek v rámci své návštěvy Bavorska do tzv. Sudetoněmeckého domu, kde jednal s představiteli Sudetoněmeckého krajanského sdružení a zúčastnil se zde symbolického pietního aktu. Vzhledem k tomu, že pan Bělobrádek údajně zastupoval v Bavorsku předsedu vlády Sobotku, měl by předseda vlády objasnit, zda v tomto případě jednal Pavel Bělobrádek s touto jednou nevládní organizací na základě své soukromé aktivity či šlo o oficiální součást vládní návštěvy, podloženou například pověřením či schválením vládou.“
Pan Zahradil se samozřejmě jako občan i jako politik může vyjadřovat, k čemu chce. Je také zcela legitimní, když se ptá na okolnosti návštěvy vládního politika v zahraničí, kde došlo k zaznamenáníhodné události. Jde jen o to, že všechno má takzvanou vůni kontextu.
Bělobrádek mezitím řekl, že se onoho aktu účastnil jako křesťan. Sobotka reagoval střízlivě a řekl, že taková gesta smíření, jaké podle něj učinil Pavel Bělobrádek, pomáhají zlepšovat vztahy a patří do sjednocující se Evropy počátku jednadvacátého století. „Ale vždy, když si u nás nebo v Německu připomínáme památku obětí excesů během divokého vyhánění, je potřeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích,“ prohlásil premiér. Připomněl, že „to bylo nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku“. Podle něj byl celý odsun pouze reakcí na předešlé chování.
Kdo co komu provedl
Rozebírání příčiny a následku a přiměřenosti české reakce a úvahy o tom, jaké všechny zájmy byly po válce ve hře, je lepší nechat na jindy, je to složitější. Vinu nacistického režimu a jeho spolupracovníků i u nás nikdo rozumný nezpochybňuje. Teď jde spíše o to, proč se v ODS ozývají hlasy, které jako by zaznívaly ze staré klausovské minulosti strany. Sudeťáci byli od dob komunistického režimu až pod dnešní dobu klausismu a zemanismu municí, která se hodila na každého, kdo nejásá nad vyháněním starců a dětí a nehájí se tím, že velmoci přece všechno schválily, tak to bylo nejspíš v pořádku. Že odsunem trpěly i děti, které neuměly v době Henleinovy největší slávy ani mluvit, takže by je žádný trest postihnout neměl, stejně jako bezmocní lidé, je něco, co se vysvětluje obtížně. Spíše to připomíná výroky ze Starého zákona, že viny je třeba trestat do několikátého pokolení. Němci možná skutečně nechápou naše mnichovské trauma, s tím se ale musíme jednak vypořádat sami, jednak nám dnes od žádných Němců, ani sudetských, nic nehrozí. Je to umělý strašák.
Bonbonek pro „vlastence“
Pokud nějaký politik ODS toto téma vytahuje, je to buď jeho osobní zaujetí, protože trpí nějakou antiněmeckou nebo antisudetskou fobií, nebo je to politický úmysl, když si myslí, že tím získá pro stranu nějaké to půl procento preferencí navíc, nejspíš mezi horlivými vlastenci.
Když se ODS zabývá situací živnostníků, je to dobré a důležité téma. Má naději, že tam najde i spojence v jiných stranách a spojence bude Fialova strana potřebovat. Když se vymezuje vůči současnému stavu Evropské unie, je to pochopitelné, protože ten stav nebudí velké nadšení nikde. Ale živit se politickými zdechlinami typu sudeťáci je skutečně snad zbytečné. Zajímavé by spíše bylo, kdyby tedy, pokud je to téma důležité, strana sama navrhla něco pozitivního, co by nesmrdělo naftalínem jako kostýmy z nějakého komunistického šatníku.
