Jakýsi opilec vykřikoval na pátera Halíka: „Smrt Americe! Smrt intelektuálům! Ať žije Rusko! Ať žije Zeman!“

Jak příznačné pro tuto dobu. To není žádný náhodný exces, to není jeden zmatený opilec. To jsou hesla, která můžeme jednotlivě nebo pohromadě slyšet, a dokonce i číst dnes a denně v různých médiích. Prostoduchá část českého národa stále hlasitěji provolává nebezpečná hesla, aniž by si uvědomovala jejich skutečný význam.

Smrt Americe znamená smrt demokracii, smrt svobodě, smrt pluralitě a smrt naší euroatlantické civilizaci.

Smrt intelektuálům znamená, že se nás ta vzdělanější půlka národa snaží udržet mezi civilizovanými zeměmi a to se hlupákům nelíbí. A pokud inteligenci neporazí rozumem, tak ji vytlačí z veřejného prostoru silou. Jako komunisté.

Ať žije Rusko znamená: Chceme diktaturu, imperialismus, nesvobodu a zastavit pokrok, protože jsme tak jaloví, že pokrok nejsme schopni pochopit. Pokud něco nechápeme, tak to a priori nechceme anebo se toho bojíme, a proto to nechceme anebo máme pocit, že to nepotřebujeme.

Nebo prostě všechno dohromady, protože jsme dav absolutních ignorantů.

Provolávání slávy Zemanovi je jako postavit na piedestal krále Ubu, zlého opilce a narcistního populistu, spolupracujícího s autoritativními režimy. Zlého člověka, placeného ruskými a čínskými tajnými službami, jejichž agenty se to na Hradě jen hemží. Netřeba připomínat, že Zemanovu prezidentskou kampaň platil ruský ropný gigant Lukoil.

Je to střet intelektu a vzdělání s ukřičenou a zmanipulovanou masou.

Je to popření všeho, za co od českého národního obrození generace našich předků bojovaly.

Je to plivanec do tváře všem slušným lidem.

Je to zmar, zkáza a dekadence.

Kdyby se měla znovu chopit moci bezduchá vláda lidu, tak i já budu součástí uprchlické vlny. Nechci zažít nový Únor 1948.