Známý bavič Jan Kraus diskutoval na Mendelově univerzitě v Brně se studenty právnických a ekonomických oborů. Seznámil je se svým pohledem na český showbyznys a zkušenosti s podnikáním. Nevyhnul se ani politice a svému působení v Janečkově protikorupčním fondu.
Nejsme žádní „poserové“
Na dotaz, co ho do Nadačního fondu proti korupci (NFPK) přivedlo, Kraus odpověděl: „Jednak to byl jeho zakladatel Karel Janeček, který mě oslovil. Je to nejlepší zájmová organizace, ve které jsem kdy byl. Vyznačuje se unikátním jevem – není tam žádnej posera. Janeček, Bernard, Randák, Jančura, žádnej posera.“
Kraus se podobně vyjádřil už v březnu 2014, kdy činnost fondu pochválil při příležitosti třetího výročí jeho založení. Mimo jiné napsal:
„Myslím si, podle vlastních zkušeností, že NFPK se výrazně liší od mnoha jiných sdružení zejména v tom, že jak ve správní radě, tak ve vedení ve fondu není výrazný posera…“
„Záměrem NFPK je podpora dalších sdružení a občanských aktivit, která se věnují zločineckému okrádání státní kasy. Pokud se spojí, vzniká již jistá síla, jako např. Rekonstrukce státu a další…“
„Fond zanikne hned, jak v zemi bude minimum korupce. Předpokládám, že příští rok ještě vydržíme…“
V závěru Kraus doufá, že stejně jako on, i řada občanů činnost fondu považuje za užitečnou. Ti pak, co mohli přispět – i za dobrou investici.
[ctete]17824[/ctete]
Babišovi spojenci
Kraus má pravdu. Členové správní rady Janečkova fondu, mezi které patří i on, rozhodně „poserové“ nejsou. Pracovat na demontáži Matrixu a budování Matrixu AB, tedy oligarchie východního typu, tak aby si toho nemalá část veřejnosti nevšimla, jistě není žádná legrace. Vždycky se najde spousta škarohlídů, kteří sýčkují, kolik do činnosti exponentů fondu „dobře“ investoval Andrej Babiš, který se na této „protikorupční“ vlně vyvezl.
Budování Babišistánu zdárně pokračuje. Korupce „mizí“, Janečkův fond má práce stále méně. Jen tu a tam zaútočí na sociální demokracii nebo podpoří Babiše v jeho střetu zájmů kvůli biopalivům.
Občas připomene, v jak strašném marasmu jsme tady žili. Proto je nutné jakobínskou revoluci dotáhnout do konce, zatímco se jejich hyperguru opevňuje ve svých pozicích. A když je potřeba, na své spojence nezapomene. Jako například při Jančurově lobbingu v jeho sporu s Českými drahami.
Zločinecké okrádání státní kasy je minulostí. Veřejné zakázky, státní dotace, daňové úlevy a pobídky v miliardových částkách stačí čerpat „transparentně“. Klidně z pozice člena vlády, aby nevznikly pochybnosti, že se na těchto dějích přiživují nějací lobbisté či další zlojedi. Oligarchové se dohodnou na rozdělení vlivu včetně mediálního prostoru, konečně bude klid na práci.
Nejde o Babiše, ale o to kuře
Jan Kraus „hrdinně“ podpořil Andreje Babiše už před parlamentními volbami v říjnu 2013 ve své show na Primě. Řeč se stočila na reklamu na Vodňanské kuře, kde majitel Agrofertu vystupoval osobně. Babiš zdůraznil, že v ní nejde o něj, ale o to kuře. „To kuře je české, a je dobré, šťavnaté,“ pochválil svůj výrobek.
Kraus mu poté připravil degustaci, při které měl ze dvou nabízených kuřat rozpoznat, které pochází z jeho vodňanské drůbežárny. „Doufám, že to druhé není z Polska,“ poznamenal s obavami Babiš, ale netrefil se. Ani jedno nebylo z Vodňan.
Není známo, jestli tuto „vtipnou“ scénku Rada pro televizní a rozhlasové vysílání posoudila jako nepovolenou reklamu, navíc krátce před volbami. A to byl jen začátek. Preference vůči hnutí ANO ve svém pořadu nijak nezakrývá.
Babiš je otevřený, neskrývaný, někdy i zábavný
Kraus, který jinak na politiky nadává, Babiše chválí. Líbí se mu i jeho českoslovenština. V této souvislosti připomíná osobnosti, jejichž výslovnost byla špatná, přesto se staly doslova miláčky publika, jako třeba Václav Havel. „Na rozdíl od řady jiných, kteří zvoní spisovnými frázemi, nebo případně ještě hůř: Jsou zcela ponořeni do politického ptydepe, kterému chvílemi možná nerozumí ani sami,“ napsal loni v dubnu. Babiš proti nim působí otevřeně, neskrývaně, někdy i zábavně. Těžko říci, jak by hodnotil Babišovo památné a „zábavné“ vystoupení v duelu s Miroslavem Kalouskem, které se snažil překřičet nadužíváním slova lhář.
Prý má navíc svoji dosavadní důvěryhodnost i přes masáž o střetu zájmů. Podle Krause mu letité působení v byznysu dává dobrý předpoklad pro racionální řízení v rámci ministerského provozu. „Na rozdíl od těch, co nikdy nic neřídili. Jak také něco řídit, když jste buď nikdy nebyli v práci, nebo jste dělali placeného šéfa místní politické klubovny,“ dodává. Čelný Babišův agitátor Martin Komárek by se od něj mohl učit.
Dominantní vadou je strach
Kraus se v závěru diskuse se studenty v Brně navezl do strachu novinářů. „On totiž každý novinář ví, že u těch druhých novin nebo v televizi za čtrnáct dní bude možná žebrat o práci. Většina novinářů je stejně jako ostatní populace podělaná. Dominantní vadou české stejně jako každé postkomunistické společnosti je strach.“
Na tom něco je. Kraus pouze opominul dodat, kdo tento strach vytváří, proč se mediální scéna za poslední dva roky tak zásadně změnila a proč se lidé znovu bojí otevřeně mluvit na veřejnosti, aby nenarazili. Babišovi pretoriáni z Janečkova fondu mezi ně jistě nepatří.
[ctete]25155[/ctete]