Na Svobodném fóru vyšla tento týden právní analýza Aleše Rozehnala k případu televize Prima, jejíž vedení nařídilo svým redaktorům, aby zobrazovali tématiku imigrantů jako hrozbu, problém a krizi. Autor se v ní věnuje otázce práv a odpovědnosti vlastníků a redakčního vedení televize, ale myslím si, že zcela opomenul oba etické kodexy.
Politici jsou podezíráni ze lhaní – snad už od antického Řecka. Moderní doba přinesla kromě pokoutně šířených hoaxů hlavně bulvár, který přikrášluje či zveličuje realitu běžně, stejně jako některá online média – a tak nějak s tím počítáme. S čím ale běžný občan nepočítá, je, aby celostátní televize své zpravodajství podřizovala názoru, jenž vedení televize na nějaké poradě zformuluje a následně všem prostě nařídí. Jak to pak vypadá? Nárůst komentativních prvků ve zpravodajství, změna výběru respondentů i zaměření a vyznění reportáží. K podobným závěrům došla analýza jak ze strany serveru HlídacíPes.org k migrační krizi na FTV Prima, tak analýza vysílání, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
Vedení FTV Prima požadovalo po zaměstnancích, aby absolutně kopírovali názor vedení v otázce uprchlické krize: „Víte sami dobře, že tady existuje jeden úzus… vedoucí vydání je pánbůh. Pánu bohu se prostě neodmlouvá.“ A to s náznakem možnosti ztráty zaměstnání: „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání. Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní a pak nemá cenu, abyste tady byli zaměstnaní.“ (Citace z článku serveru HlídaciPes.org, který zveřejnil přepis nahrávky z porady v TV Prima.)
Je prima, když má člověk jasno, co má v práci dělat, že?
Problém nastává, jste-li novinář, protože etický kodex Syndikátu novinářů ČR říká něco jiného: „Povahou novinářské profese je odpovědnost k veřejnosti.“ Také etický kodex Asociace televizních organizací (ATO), jíž je FTV Prima členem, hovoří o zákazu cenzury, o objektivitě a vyváženosti podávaných informací. A uvádí: „Názory a hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.“ Také se tam dočteme, že redaktor podává informace přesné a v takovém kontextu, aby nemohlo dojít k jejich zkreslení, nezamlčuje podstatnou informaci, je-li mu známa. Lidově řečeno, cokoli jiného je lež.
A co teď s tím? Představme si novináře pod tlakem hypotečních splátek (kdo je dnes nemá), jak se mu asi rozhoduje? To už není zas tolik prima. Když má špatný hospodský svůj názor na to, kde má půllitr míru, a ignoruje tu čárku na skle, má to sice dopad na veřejnost, avšak velmi lokální. Když něco podobného udělá televize, médium s vysokým vlivem na veřejné mínění, má to dopad celospolečenský. Proto ze zákona i licenčních podmínek plyne, že zpravodajství všech televizí, včetně soukromých, musí být objektivní a vyvážené. Tedy nic o tom, že „vedoucí vydání je pánbůh“. Má tedy novinář poslechnout vedení, nebo tato pravidla?
Zákonné požadavky licence vyřeší RRTV, tedy doufejme. ATO se snad bude zabývat tlakem ze strany vedení na porušení etického kodexu. Co s tím ale občan? Kdo má čas si po práci z několika zdrojů ověřovat, co se dozví o okolním světě z médií? Proto se často spolehne na to, co nám média přednesou. A taky na stát, že za nás donutí společnosti jak veřejnoprávní, tak soukromé, aby dodržovaly zákony. Ať si pak ve volbách můžeme svobodně rozhodnout, na základě pravdivých informací, kam bude naše společnost směrovat.
Jsem dalek toho radit občanům, co si mají myslet. Ať si třeba schválíme postavení plotů na hranicích. Když s tím nějaké hnutí vyhraje volby, bude to demokratické. Ale rozhodujme se na základě faktů, nikoli názorů vedení nějaké soukromé společnosti, která podle nich vyjadřuje postoj určitým typem zpravodajství.
Nenechme proto tuto kauzu zapadnout. Dejme najevo, že nechceme být obelháváni. Stejně jako se mluvilo dlouhé týdny o selhání německých médií z počátku roku, které vedlo např. k omluvě veřejnoprávní televize ZDF. Odhalení tlaku na zaměstnance FTV Prima by také nemělo zapadnout.
Problematice kvality zpravodajství FTV Prima se věnuje také skupina na Facebooku Bojkotujeme zpravodajství televize Prima. Pokud sdílíte tento názor, lze také napsat na arch papíru text „Nelžete nám: #ToNeniPrima“ a uvést místo, kde se právě nacházíte. Pak se nechte s tímto archem vyfotit (stačí tzv. selfie mobilem), třeba někde venku, před domem, v zaměstnání, na náměstí či u cedule označující obec, ve které žijete. Kupříkladu s kolegy nebo přáteli, pokud sdílejí tento názor. Svůj snímek pak umístěte s tagem #ToNeniPrima na Facebooku nebo Twitteru, nebo jej můžete poslat na e-mailovou adresu [email protected].
Shromážděné fotky z různých míst (proto na nich píšeme lokalitu) poté zašlu švédským majitelům TV Prima. Aby věděli, že jejich televizi hrozí ztráta důvěry části diváků z celé České republiky. A s diváky může odejít i část inzerentů. To by mělo švédského vlastníka zajímat, pokud ho snad nezajímají praktiky vedení Primy, o nichž byl již informován serverem HlídacíPes.org.
Jan Sigmund
Článek vyšel na autorově blogu. Redakčně upraveno a kráceno.