Prezident republiky Miloš Zeman dnes jmenoval novým guvernérem ČNB Jiřího Rusnoka. Pro finanční trhy ani odbornou veřejnost není tato personální nominace žádným překvapením a díky zkušenosti Jiřího Rusnoka ze soukromé finanční sféry i z vládní exekutivy nevyvolává výrazné negativní reakce.

Před novým guvernérem ČNB ale bude stát řada velmi složitých a důležitých rozhodnutí, která významně ovlivní ekonomickou situaci naší země a našich občanů. Považoval bych za standardní, aby v souvislosti s nástupem nového guvernéra měla veřejnost elementární informace o jeho postojích ke klíčovým otázkám naší měnové politiky a aby ty byly, kromě politické blízkosti k Miloši Zemanovi, tím hlavním kritériem, které Jiřího Rusnoka na post guvernéra kvalifikovaly.

Jedná se především o otázku potencionálního přijetí eura v ČR, otázku exitu z režimu uměle, tedy netržně oslabeného kurzu koruny, který považuji za nešťastnou součást naší měnové politiky, a rovněž také jasný postoj k případným negativním úrokovým sazbám, o nichž někteří členové bankovní rady začali k mému nemilému zjištění vážně hovořit nahlas.

Před časem to byl právě Miloš Zeman, který jako kvalifikační kritérium nových centrálních bankéřů uvedl právě ambici rychle přijmout společnou evropskou měnu a ukončit i jím kritizované devizové intervence. Z rychlého přijetí eura se Miloš Zeman bohužel nevyléčil, jak ukazuje jeho další ohlášená nominace do bankovní rady v osobě Oldřicha Dědka. Je tragické, že ani vývoj reality kolem krize eura nedokáže prezidentův názor změnit. Jasné odpovědi nemáme ani od nového guvernéra v otázce konce uměle oslabovaného kurzu české koruny a potencionálního nebezpečného experimentu s negativními úrokovými sazbami.

Budoucí měnová politika tak se Zemanovými členy bankovní rady přináší další otazníky a nejistotu, což není nic dobrého pro tuto zemi.