Ve věku nedožitých pětaosmdesáti let zemřel 16. února 2021 profesor Jan Sokol, významný český filosof a vysokoškolský pedagog, signatář Charty 77 a někdejší kandidát na prezidenta republiky.

Znali jsme se jen letmo, počátkem devadesátých let jsem byl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jedním z mnoha jeho posluchačů. Jako mladí studenti filosofie jsme tenkrát zažívali opravdu hektický symposion, když jsme v nabitých posluchárnách naší ctěné fakulty, v oné honosné budově na náměstí Jana Palacha, navštěvovali přednášky Milana Machovce, Václava Bělohradského, Erazima Koháka či Tomáše Halíka. A také Jana Sokola, jehož styl se od ostatních poněkud lišil. Byl takový civilní a velmi střízlivý. Podobně působil i na tehdejších debatách v Halíkově České křesťanské akademii v Emauzích.

Jan Sokol byl tehdy (nejen pro mne) především učitelem sebevědomého občanství, vzorem veřejného intelektuála a neokázale vyznávajícího křesťana. Bylo fascinující, jak s pokornou věcností a samozřejmostí hovořil o demokracii, kapitalismu (!) a dokonce o penězích, které pokládal za zásadní lidský vynález pro rozvíjení svobody. Jako student historie a filosofie jsem vášnivě hltal Sokolovy komentované překlady středověkého mystika Mistra Eckharta a nonkonformního jezuity Teilharda de Chardin. A později, už jako mladý vědec, jsem byl doslova fascinován jeho filosoficko-politologickým esejem „Moc, peníze a právo“ (2007). Často jsem se k němu vracel, když se i v akademické obci začali stále více rojit všelijací post-marxisté a cynikové vysmívající se demokracii, jejím institucím a zdlouhavým procesům.

A ještě později jsem byl s Janem Sokolem v kontaktu jako editor, když jsem jej například pozval do autorských týmů knih „Intelektuál ve veřejném prostoru. Vzdělanost, společnost, politika“ (2012) a „České vize Evropy? Manuál k naší evropské debatě“ (2014). Ve svých textech dokázal být Jan Sokol ironický, provokoval svým specifickým občanským konzervatismem, jako třeba tezí, že alternativou k penězům (a tudíž i k tzv. kapitalismu a mnohými proklínané západní civilizaci) je prostě násilí. Naposledy přispěl do naší knihy „Demokracie a občanské ctnosti“, která brzy vyjde k 80. narozeninám Petra Pitharta, a to esejem o důležitosti pravidel pro fungování svobodné společnosti.

Na podzim 2020 jsme se domluvili, že bude pravidelně, zhruba ve dvouměsíčním intervalu, přispívat i do rubriky Nová Orientace. Jeho první esej, nazvaný Kapitalismus, peníze a svoboda aneb V čem se mýlil Karl Marx, u nás vyšel 1. prosince a bohužel byl zároveň poslední.

Raduji se z toho, že člověk jako Jan Sokol s námi bloumal po této zemi a zaujatě rozprávěl nejen o české společnosti. Zemřel v krásném a požehnaném věku a jistě je nyní v milosrdné Boží náruči.

doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D., je historik, filosof a publicista, jako koordinátor řídí Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR, je editorem Nové Orientace / FORUM 24

Vzpomínka vyšla původně v Revue FORUM (15. 3. 2021)