Profesor Jan Sokol, filozof, bývalý ministr školství a někdejší kandidát na prezidenta, poskytl rozhovor Hospodářským novinám. Řekl také několik vět na adresu Miloše Zemana: „Nestačím se divit, kam se za pár let posunul, jak se Rusům a Číňanům podbízí. Seznámili jsme se roku 1988, to byl Miloš Zeman upřímný masarykovec. Potom jsme spolu byli v parlamentu. Od té doby se hodně změnil.“
Na dotaz v čem, říká:
„Kdybych to řekl drsně, stal se z něj cynik. A to je nebezpečné. Vsadil na to, že v politice vyhraje stůj co stůj, a je ochoten udělat ledacos, aby ‚body‘ získal. Když potom řekne v Číně, že se tam přišel učit, jak se má vládnout, jsem z toho zděšený.“
Sokol si ale nemyslí, že by byl k těm proruským a pročínským postojům vláčen svým okolím: „To si nemyslím. To jeho okolí je myšlenkově spíš ubohé, oni naopak visí na něm. Ovšem jemu je jasné, že někde tu podporu sehnat musí. A Rusové mu ji asi dávají, nebo možná dávali.“
Jan Sokol použil výraz cynik, který je zřejmě výstižný. Jiní lidé to opisují dalšími slovy, ale toto je zřejmě výstižné.
Wikipedia cynismus definuje takto: „Cynismus (z řec. κυνικός kynikós, kousavý < κύων kyón, pes) označuje původně životní postoj a myšlení antických kyniků. Dnes znamená cynik člověka, který jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní morální a lidské hodnoty.“
A pak následuje hezký historický exkurs: „Označení cynismus v moderním slova smyslu se objevuje od počátku 19. století v souvislosti s kritikou osvícenství a s rozpadem závazného mravního a náboženského řádu. Má přinejmenším dvě odlišné podoby: Praktický cynismus, jak se projevuje zejména v bezohledném a bezcitném cynickém jednání; Fjodor Michajlovič Dostojevskij jej charakterizuje zásadou: ‚není-li Boha, je všechno dovoleno‘.
Intelektuální cynismus jako trpkou a rezignovanou kritiku skutečnosti: Cynik je ten, kdo má ideály, ale je přesvědčen, že se stejně nedají uskutečnit. Také černý humor je hravou formou intelektuálního cynismu.“
To všechno sedí na Zemana jako vyšité. Bezcitné jednání, černý humor (i když u Zemana už to má k humoru dost daleko), rezignace na ideály a hodnoty.
Denis Diderot napsal: „Cynismus, tak ohavný ve společnosti, je na jevišti výtečný.“ Jistě, Zeman je především herec a své kusy si píše a režíruje sám. Autor je to upadlý, ale u publika má úspěch. Diderot měl pravdu.
A ještě nějaké hezké citáty: „Kdo je to cynik? Člověk, který zná cenu všeho, ale nezná hodnotu ničeho.“ Oscar Wilde.
„Cynik je parazit civilizace. Živí se tím, že ji popírá, protože je přesvědčen, že se nezhroutí.“ José Ortega y Gasset.
K tomu poslednímu můžeme dodat, že Zemanovi je zřejmě zhroucení civilizace – nebo aspoň tohoto státu – celkem ukradené, protože si nemyslí, že by se ho dožil a v peklo nevěří. A to je škoda, ona ta představa posledního soudu a pekla měla nějaký výchovný účinek. Kdo nevěří v peklo, dělá ho těm druhým. (To jsem vymyslel já a musím si to pochválit.)